Kůrovec se činí. Kalamita hrozí být horší než vloni
Těžba dřeva zaviněná kůrovceD Lýkožrouti útočí na další stromy. Pokud bude sucho, budou škody větší.
Včeských lesích právě dobíhá další kolo několikaletého nerovného souboje. Kůrovec pomalu dokončuje fázi prvního rojení. O tom, kolik budou mít lesníci práce, rozhodne počasí. Zatím je situace o něco horší než minulý rok.
„Dosavadní počasí lze hodnotit jako průměrné. Kůrovcům nijak významně nepomáhalo ani neškodilo. Ve srovnání s loňským rokem je rojení a vývoj kůrovců mírně napřed, s rokem 2018 naopak výrazně pozadu,“shrnuje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. V praxi to znamená, že se lesníci ani letos nevyhnou masivní kalamitní těžbě. Lesy ČR odhadují, že u nich by mohla dosáhnout až tří milionů metrů krychlových smrku. To je zhruba 150 tisíc plně naložených tatrovek.
Několikaletá kůrovcová kalamita nicméně podle lesníků na mnoha místech pomalu doznívá. Nejcitlivější lesy už kůrovec zlikvidoval a lesníci se tam teď zabývají hlavně obnovou.
Kalamitní sever
„Kalamitním regionem zůstává Vysočina, a i tam kůrovcového dříví výrazně ubývá. Kalamita pokračuje v Ústeckém a Libereckém kraji, konkrétně na Rumbursku a Českolipsku, dále na Děčínsku a Liberecku, kde intenzivně vyhledáváme a zpracováváme napadené stromy,“shrnuje Jouklová.
Co se bude dít dál, závisí na počasí. Sucho a teplo pomáhají kůrovcům, déšť naopak chrání stromy. Když mají dost vláhy, dokážou vyprodukovat více mízy, ve které se útočící brouci „utopí“.
„Duben a první polovina května byly hodně suché, a to hlavně v oblasti Vysočiny a dál na východ. Kůrovci, kteří vyletěli v té době, se zavrtali do smrků. Kůrovec zkrátka využil teplejší počasí a vypadá to, že v té době byly stromy suchem oslabeny. Takže mohl být hodně úspěšný,“upozorňuje Marek Turčáni z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
Odhaduje, že nad 600 metrů nad mořem by situace mohla být celkem dobrá, v nižších polohách ale hrozí větší nebezpečí, kůrovec tam zřejmě využil právě sucho ze začátku jara. Zatímco na horách bylo na přelomu dubna a května na kůrovce ještě příliš zima, v nižších oblastech se mohl rojit. V době, kdy se na horách oteplilo, zároveň přišly deště, a tak tam kůrovec narazil na o poznání silnější stromy.
Kůrovec proti turistům
Největší hrozba je stále ještě ve hře. Po jarním rojení obvykle přichází ještě jedno, letní – když je normální rok. V obdobích extrémně vysokých teplot a sucha ale kůrovci dokážou vylétnout i třikrát. Počty napadených smrků tím rostou takřka geometrickou řadou, jako například právě v roce 2018.
Jestli se tomuto scénáři letos české lesy vyhnou, bude jasné do konce června. „Potenciál na tři generace tam ještě je, ale muselo by být celou dobu opravdu teplo, dejme tomu nad 25 stupňů Celsia,“uzavírá Turčáni.
Na kůrovcovou sezonu se připravují také národní parky. Mezi nejvíce zasažené patří dlouhodobě České Švýcarsko. „Lze říci, že kůrovcová gradace u nás již proběhla a v jejím důsledku odumřela naprostá většina smrkových porostů, které byly ve věku atraktivním pro lýkožrouta smrkového. Ten se teď tedy nemá v podstatě na čem množit,“shrnuje mluvčí parku Tomáš Salov.
Park teď především řeší, co s mrtvými kmeny. Ty se totiž zhruba po roce začínají rychle rozpadat a můžou být nebezpečné pro návštěvníky. Na nejvytíženějších trasách proto správa vykácela kolem cest bezpečné pásy. Místy ale musela pozměnit turistické cesty nebo některé dokonce dočasně uzavřít.
První rojení letos už proběhlo na většině území v Národním parku Šumava. Kůrovec zatím nevyletěl jen v jeho nejchladnějších místech. Konec první vlny hlásí Krkonošský národní park. Jeho správa odhaduje, že letošní rok bude podobný jako ten loňský, možná horší.