Jak válka protlačila Medveděva na výsluní
Co je za náhlou až agresivní aktivitou ruského exprezidenta?
Když se stal prezidentem, byl nadějí pro Rusko i pro Západ. Byl mladý, vzdělaný a racionální. Jenže potom vrátil křeslo Vladimiru Putinovi, jeho hvězda pomalu vyhasínala, až se nakonec stal nežádoucí osobností ruské politiky a ustoupil do pozadí. To změnila až ruská invaze na Ukrajinu – od jejího počátku je exprezident a expremiér Dmitrij Medveděv najednou více vidět i slyšet a je až překvapivě agresivní.
„Často se mě ptají, proč jsou moje příspěvky na Telegramu tak ostré. Odpovídám – nenávidím je. Jsou to bastardi a zvrhlíci. Přejí si naši smrt, smrt Ruska. Dokud budu živ, udělám vše pro to, aby zmizeli,“napsal Medveděv nedávno na sociální síti. Ačkoliv politik nikoho jmenovitě nezmínil, komentátoři předpokládají, že měl na mysli Ukrajince a představitele USA a NATO.
Příspěvek vzbudil rozruch a živou debatu i mezi domácím publikem právě svou nezvyklou agresivitou, na sociálních sítích kanál někdejší hlavy státu dokonce označili za zápisky šílence. Nabízí se tak otázka – co za jeho náhlým přerodem je?
Vyhrocené výroky Medveděva jsou slyšet od počátku války na Ukrajině, na Telegramu je zveřejňuje téměř denně. Ve většině případů hrozí odvetou zemím, které podporují Kyjev, tvrdě kritizuje protiruské sankce a zahraničním politikům nadává do imbecilů.
Například v dubnu hrozil v reakci na žádost Švédska a Finska o vstup do NATO posílením ruských sil v Baltském moři, a to včetně jaderných zbraní. V květnu, v souvislosti s oznámením, že Praha odejme čestné občanství maršálu Koněvovi, se zamýšlel nad tím, zda „Evropa skutečně prošla „denacifikací“. Ostře také kritizoval italskou představu o možné podobě mírových dohod mezi Moskvou a Kyjevem, která počítala mimo jiné s autonomií Krymu v rámci Ukrajiny, což označil za hulvátství vůči Rusku i důvod k zahájení plnohodnotné války. Když pak USA oznámily, že Ukrajině nedodají raketomety, které by mohly zasáhnout ruské území, psal o rozumném rozhodnutí.
„Při útoku na naše města by ruské ozbrojené složky udeřily na centra, v nichž padla tato zločinná rozhodnutí (zaútočit na ruské území – pozn. red.). A některá z nich vůbec nejsou v Kyjevě,“psal tehdy.
Touha po moci i obrana
Šestapadesátiletý politik si Telegram založil v březnu poté, co ruské úřady zablokovaly ostatní populární platformy, a má téměř půl milionu sledujících. Jeho výroků si od začátku války více všímají i domácí média, ačkoliv ještě donedávna se Medveděvova politická kariéra zdála být v troskách a z mediálního prostoru takřka zmizel. Je sice ještě formálně předsedou vládní strany Jednotné Rusko a zastává funkci místopředsedy ruské bezpečnostní rady, jenže reálným lídrem partaje je Putin a ten Medveděva kvůli jeho rekordní nepopularitě dokonce v loňských parlamentních volbách vyřadil ze stranické kandidátky. Samotné místopředsednictví je pak jen kosmetická funkce, která na politika zbyla poté, co v roce 2020 rovněž údajně z donucení odešel z čela vlády.
Medveděv přitom léta stál po boku Putina a podle některých komentátorů považoval své odstavení na druhou kolej za křivdu i proto, že se o něm také dlouho spekulovalo jako o možném opětovném nástupci stávající hlavy státu. Na druhou stranu jeho snahy o restart vztahů se Západem během prezidentského úřadování mu v očích některých siloviků mohou v případném nástupnictví bránit, míní analytici. Tehdy si Medveděv získával publikum výroky jako – „Svoboda je lepší než nesvoboda“. Právě to by mohl být důvod jeho nynějšího obratu.
„Je možné, že je to takový vychytralý plán americké CIA: přesvědčit Putina, že je Medveděv skutečný patriot a že právě on se musí stát nástupcem. Vždyť se nevzdá a vydrží až do konce,“sarkasticky reagoval politolog Abbas Galjamov.
Podle jiných komentátorů se Medveděv takto zřejmě skutečně snaží demonstrovat oddanost a zájem o významnější roli v ruské politice do budoucna a agresivním vystupováním pak dává najevo, že spálil mosty za minulou vlídností k Západu. Jeho vystupování ale zároveň může být také jen ochranný manévr, kterým chce politik v atmosféře rostoucích represí v zemi jasně ukázat, na které straně stojí, dodávají.