Sedm z deseti trápí nápor na psychiku

Poslední dva roky daly zaměstnancům zabrat. Ke „klasickým“pracovním problémům s náročnými šéfy, nesmyslnou náplní práce či pletichami mezi kolegy se přidal strach z koronaviru. Lidé se začali obávat těžkého průběhu nemoci, ale také ztráty místa.

Na začátku tohoto roku přišla další nejistota spojená s válečným konfliktem na Ukrajině i energetickou krizí. Na mnoho zaměstnanců už je toho moc. Do života jim zasahuje víc závažné stresové zátěže, než byli zvyklí.

Podle aktuální ankety pracovního portálu Profesia.cz pociťuje zvýšený nápor na psychiku 69 procent dotázaných. Nejvíce – téměř polovinu z nich – trápí především finanční problémy spojené s růstem cen energií, inflací a všeobecným zdražováním.

Podle názoru psychologů to má a bude mít vliv i na pracovní výkonnost zaměstnanců.

„Dlouhodobý a stupňující se psychický tlak vede k významnému nárůstu výskytu duševních poruch. Podle informací Národního ústavu duševního zdraví v souvislosti s pandemií covid-19 vzrostl výskyt duševních onemocnění na téměř 30 procent. Duševní nemoci jsou pak po nemocech pohybového aparátu druhou nejčastější zdravotní příčinou ztráty zaměstnání,“upozorňuje Martin Steiner z BNP Paribas Cardif.

Dostat se k psychologovi však nyní trvá týdny i měsíce. Řada zdravotních pojišťoven zareagovala tím, že nabízí finanční příspěvky i kontakty na nasmlouvané odborníky.

Další možností, jak se rychleji dostat k pomoci, je přes firemní benefity. Z jarního průzkumu HR Pulse pracovního portálu Profesia.cz vyplývá, že se tohle téma dostalo do popředí zájmu téměř poloviny dotázaných personalistů.

Patří jsem nejen pozvánka psychologa do firmy, ale také přizpůsobení pracovní doby, seberozvojové kurzy, vzdělávání, teambuilding či delší volno.

„Respektujeme rozdílné potřeby lidí a z nich plynoucí přístup k práci. Naši lidé mají přístup k online terapii, na kterou jim přispíváme. Už dva roky máme hybridní pracovní model, kdy nikoho nenutíme pracovat z našich kanceláří ani od do. Pomáháme také v oblasti osobního růstu a seberozvoje, protože věříme, že když lidé lépe poznají sami sebe, dokážou si správně nastavit hranice, přispěje to k jejich spokojenosti a duševní rovnováze,“uvádí Mirka Hrivňáková z vývojářského studia Cleevio.