Jak zlevněný benzin podražil
MF DNES srovnala ceny. Vláda s žádným receptem nepřichází
Tíživých 2 603 korun. Tolik zaplatí řidič, když chce v Česku natankovat plnou nádrž benzinu v běžném rodinném autě. O něco lépe jsou na tom řidiči, kteří tankují naftu, ale rozdíl je spíš kosmetický.
Stejné množství paliva je vyjde na 2 564. V obou případech je to o pár korun víc než na konci května, tedy ještě předtím, než začalo platit snížení daně na pohonné hmoty.
Ještě minulý rok touhle dobou přitom stejná nádrž vyšla v průměru na 1 800 korun.
Nedá se říct, že by rozhodnutí ministerstva financí o snížení daně nezafungovalo. V pondělí 6. června, tedy týden po zavedení změny, byly v mezitýdenním srovnání ceny benzinu v Česku v průměru o 1,4 procenta nižší. Zlevňovala i nafta. Cena v evropské sedmadvacítce klesala už jen v Německu, které přišlo s podobným opatřením. Tam dokonce ceny benzinu klesly dolů o téměř devět procent, jinak se všude zdražovalo.
Jenže v následujících dnech se ceny zase rychle vrátily nahoru. Z analýzy MF DNES provedené na základě dat Evropské komise vyplývá, že mezi 6. a 13. červnem ceny benzinu vzrostly v Česku o 3,1 procenta, což je šestý nejrychlejší nárůst v EU. Nafta podražila o 2,8 procenta. To je kousek pod unijním průměrem. Podle ministerstva financí za zdražování čerpadláři nemůžou. „Už tři měsíce na denní bázi kontrolujeme zhruba 95 procent trhu čerpacích stanic, kde po počáteční slovní intervenci sledujeme trvalý pokles průměrných marží. Po snížení spotřební daně jsme byli svědky krátkého zlevnění paliv zhruba o korunu a vzápětí opětovného zdražení v důsledku přijetí šestého balíčku sankcí a závazku EU odstřihnout se od ruské ropy,“uvedl včera ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že kdyby ke snížení spotřební daně nedošlo, paliva by dnes byla o jednu až dvě koruny dražší.
Tohle neovlivní žádná vláda
V unijním srovnání je Česko v cenách benzinu i nafty na 18. místě. Ani dvoukorunový rozdíl na litru by s pořadím příliš nepohnul. Benzin bychom měli stále osmnáctý nejdražší, naftu patnáctou.
„Podle naší cenové kontroly viníkem vysokých cen paliv aktuálně nejsou ani čerpací stanice, ani distribuční část řetězce. Na vině je primárně zdražování vstupů energetických surovin v důsledku Putinovy agrese na Ukrajině a to je faktor, který neovlivní žádná vláda,“doplnil Stanjura.
Vysoké ceny paliv zatím dopadají nejen na rodiny, ale i na průmysl. MF DNES oslovila ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu s dotazem, jestli chystají nějaké další změny, které by pomohly ceny zkrotit. Ministerstvo financí ale v reakci na dotaz zaslalo výčet dosavadních kroků, ministerstvo průmyslu na dotaz do uzávěrky vůbec nereagovalo.
„Vysoké ceny pohonných hmot pochopitelně zůstávají problémem,“říká Martin Felix, tiskový mluvčí speditérů ČESMAD Bohemia. Dodává, že situace se pomalu zlepšuje a že dopravcům snížení daně citelně pomohlo. To potravináři jsou méně optimističtí.
„Cena dopravy surovin, obalů, materiálu i konečných výrobků, kdy například pečivo rozvážejí pekárny i vícekrát denně, neúměrně stoupá,“popisuje Helena Kavanová, tisková mluvčí Potravinářské komory.
Potravináři by ocenili zastropování cen energií nebo kompenzace v podobném režimu, jaký zavedly některé unijní země. „V konečném důsledku tak mají například Polsko a Maďarsko o 30 až 40 procent nižší výrobní náklady a jsou i výrazně levnější díky nižší DPH na potraviny,“popisuje Kavanová.
A o budoucnost se bojí i zemědělci. Čeká je teď hlavní zemědělská sezona, během které se bez těžkých strojů neobejdou.
„Jarní růst cen se trefil do termínu jarních prací a současná tendence dalšího růstu je v době probíhající sklizně pícnin a příprav na vyvrcholení celoročního snažení, žní, obzvláště nepříjemná,“říká tiskový mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. „Přístup vlády považujeme za málo ambiciózní,“dodává za Agrární komoru ČR mluvčí Barbora Pánková.