O rozpacích slečny Nikoly
S oštěpem se Ogrodníková trápí. V osobním životě je však šťastná po boku hokejisty Petra Vrány
Odhodila oštěp a zakroutila hlavou. Ne, ani na sobotní Diamantové lize v Paříži jí to nevyšlo. Zapsala 57,58 metru, což stačilo jen na osmé místo. Kde je solidní forma ze začátku sezony? Vždyť v květnu na mítinku v Offenburgu hodila 62,80 a hlásila: „Jsem spokojená, na úvod je vše, jak má být.“
Teď si ovšem jedenatřicetiletá atletka neví rady. Čeká, až si tvrdý tréninkový dril z přípravy sedne. Až sladí techniku s rozběhem. „S technikou stále bojuju. Na konci rozběhu pohyb zastavím a uhýbám doleva. Energii, kterou dám oštěpu na začátku, na konci ztratím. Jde do různých směrů, jen ne dopředu,“stýskala si Nikola Ogrodníková v rozhovoru pro MF DNES.
Na tribuně jí v pařížském žáru fandil i její partner Petr Vrána, kapitán hokejového Třince. „Předchozí závody jsem se trápila, chtěla jsem něco změnit, tak jsem Petra vzala s sebou. Mrzí mě i kvůli němu, že mi závod nevyšel. Ale aspoň nahlédl do našeho atletického světa. Skvěle se staral, nosil mi pití, abych v horku doplňovala tekutiny,“líčila oštěpařka, v níž se nyní mísí pocity lehké sportovní deprese a osobního štěstí.
Oba elitní sportovci mají za sebou několik životních kotrmelců. Ogrodníkové se nejvíc dařilo v sezoně 2018, kdy byla stříbrná na mistrovství Evropy v Berlíně. Na podzim roku 2019 se rozešla s dlouholetým životním partnerem Vítězslavem Veselým, který ji zároveň vedl jako kouč, a uhnízdila se v tréninkové skupině Jana Železného. „Poslední roky v mém osobním životě nebyly moc dobré,“přiznává.
Její přítel loni zažil zdrcující chvíle, kdy bylo těžké myslet na sport. V březnu přišel o manželku Lindsey. Utonula poté, co se na zamrzlé přehradě Slezská Harta snažila zachránit štěně. Potom získal s Třincem titul a na ledě posypaném konfetami pověsil zlatou medaili na krk synovi Leovi. Snad tím chtěl říct: Ta je pro tebe. Jak jsi to se mnou zvládl. A letos, když Třinec triumfoval potřetí za sebou, si se sedmiletým potomkem mistrovské křepčení zopakovali. S ještě širšími úsměvy. Žal z trýznivé ztráty mírní čas a život plyne.
„S Petrem si rozumíme, chceme být spolu. Potkali jsme se před časem na jedné akci a pak se mi ozval. Když mi někdo napíše na sociálních sítích, tak si to přečtu, ale neodepisuju. On měl velké štěstí,“ usměje se Ogrodníková, která teď nemusí řešit partnerské vrtochy a nejistotu. „Můžu se soustředit jen na sport. Akorát mě mrzí, že v závodech opakuju stejnou chybu. Věřím, že se to brzy zlomí. Jezdila jsem z akce na akci, tam se technika vymyslet nedá. Potřebuji víc házecích tréninků,“dumá.
Už začne ladit formu na červencový světový šampionát v Eugene, předtím se však ještě představí na mistrovství republiky v Hodoníně. Na zrekonstruovaném stadionu U Červených domků, který před rokem zničilo tornádo, se bude o tituly bojovat v pátek a v sobotu. „Chci si spravit chuť a vyhrát. Stadion vypadá moc pěkně, snad přijde hodně lidí.“
Ogrodníková má kdesi v mysli zasunuté i smělejší cíle, třeba útok na metu 70 metrů. Je schopná ji někdy přehodit? Její osobní rekord z května 2019 činí 67,40 metru. „Určitě, jen se musí všechno ideálně sejít. Myslím, že v atletice mám ještě pár let před sebou. Dokud to jde, tak je fajn plnit si svoje sportovní sny. Máme to tak nastavené já i Petr, podporujeme se.“