Vítej mezi hvězdami
Jak říká bývalý kanonýr Jan Hlaváč, čísla nelžou. A statistiky podávají jasné svědectví. Ondřej Palát patří mezi nejlepší Čechy v dějinách Stanley Cupu.
Ne že by mezi znalci vířily nějaké pochybnosti o hokejovém umění Ondřeje Paláta. Ví se, že je klasa. Jedenatřicetiletý útočník ovšem takřka každým dalším zápasem v play off NHL potvrzuje svou výjimečnost a šperkuje svůj odkaz.
Teď se přirozeně soustředí na získání stříbrného poháru, který by si banda nazývaná Tampa Bay Lightning mohla přivlastnit potřetí za sebou. V pondělí jej nejvíc potěšilo, že se jí domácí výhrou 6:2 podařilo snížit na 1:2 v sérii proti létajícím kumštýřům z Colorada.
Skóroval po krásné kombinaci s kapitánem Stamkosem a připsal si asistenci, když jeho teč odraženou od tyče doklepl veterán Perry.
„Ondra vůbec nemá výkyvy. Neviděl jsem, že by zahrál špatně,“řekl Jan Hlaváč, někdejší výtečný* forvard, chvíli poté, co se dodíval na záznam posledního utkání. „Dělá správně všechny malé věci. Vybojuje puk, jen ho ťukne Kučerovovi nebo Stamkosovi. Kouč Cooper se na něj může spolehnout.“
Načež se nadechl a pravil: „No a v play off navíc válí v koncovce.“
Svatá pravda! V tabulce produktivity vyřazovací části se Palát s bilancí 10+9 protlačil na desáté místo. Mezi střelci je šestý.
V historickém bodování Lightning ve Stanley Cupu drží třetí pozici za Kučerovem a Hedmanem. V počtu gólů je druhý za Kučerovem (51–47). Vítězných branek nasázel nejvíc (11).
Do úplné špičky se vyšvihl taky mezi krajany. V dějinách play off zaostává mezi kanonýry jedině za Jágrem (78–47). Ve sloupku plus/minus si příčky prohodili (33–30).
A co se týče vypjatých a bedlivě sledovaných finálových sérií o Stanley Cup, se součtem 7+6 čerstvě přeskočil dosud třetího Krejčího a stíhá dvojici Eliáš (19), Sýkora (16).
Byť se soustředí hlavně na dělnické práce, a jak sám tvrdí, na ledě se mezi celebritami pohybuje tak trochu inkognito, jeho jméno ve statistikách sousedí se superstars a legendami. „Čísla nelžou!“hlásí Hlaváč. „Veškerá chvála je zasloužená.“
Z hloučku reportérů v kabině Lightning nedávno zazněla otázka, jak je možné, že v přítomnosti tolika hvězd tak často rozhoduje vypjaté mače Palát. Forvard Pat Maroon opáčil: „Vy ho nepočítáte mezi hvězdy? Viděl jste jeho statistiky? Podle mě jednoznačně JE hvězda. Dokáže se prosadit v klíčových chvílích, což právě hvězdy dělají.“
Vskutku, jakmile jde mezi mantinely o přežití, Palát přepíná na ještě vyšší úroveň.
Už na farmě v roce 2012 pomohl Norfolku k zisku Calder Cupu, na jaře 2013 pak se Syracuse postoupil do finále a jasně ovládl bodování.
„Frajer pro play off,“přikyvuje Hlaváč. „Pár takových jsem v kariéře potkal. Jak se zvedne tempo, někteří kluci se ztratí. Borci jako Palát naopak vyniknou.“
V hovoru s Hlaváčem, autorem zlaté trefy na šampionátu v Lillehammeru 1999, poté padají další důvody, co z tichého chlapíka z Frýdku-Místku činí démona nejzuřivějších bitev.
Tak třeba fyzička.
„Vůbec nevypadá, že je unavený. Nedochází mu šťáva. Pořád bruslí, má sílu vyhrávat souboje.“
Nebo odolnost. Duševní i tělesná. „Nic ho nerozhodí. Nepanikaří. Není křehký. Rozdává hity, spoustu jich schytá. Do někoho vrazíš a vykloubíš mu rameno. On toho vydrží hodně, což má asi vrozené.“Co chytrost? Případ Trouba. „Má oči nahoře. Když se na něj v sérii s Rangers řítil Trouba s vytrčeným loktem, vypadalo to, že Ondrovi urazí hlavu. Jenže on se mu v posledním zlomku vteřiny vyhnul a udělal z Trouby troubu. Jiného by odvezli s otřesem mozku.“
A ještě taky přízeň osudu. „Potkalo ho velké štěstí, že se v Tampě sešla silná generace s Kučerovem, Stamkosem, Hedmanem, Pointem a Vasilevským. Mančaft pravidelně postupuje daleko.“
Paláta šlechtí klidná a nesobecká povaha. Nedychtí po pozornosti, nežárlí. Podnikne leccos, aby mužstvo vyhrálo. Láká ho triumfální hattrick. Ze všech statistik by ho asi nejvíc zajímalo, že třetím pohárem může vyrovnat dosud nejúspěšnější Čechy – Pouzara a Hrdinu.