Nemocnice šetří na přístrojích i světle
Pokračování ze str.1
Loni celkové náklady v Motole činily přes 14 miliard korun a výdaje za energie tak tvořily zhruba jedno procento. Jenomže 200 milionů navíc už letos bude znát.
Pro menší nemocnice budou i ceny jídel problém. „Celodenní strava pro pacienty zdražila ze 78 na 85 korun, což v současné době už náklady nepokryje a nemocnice to doplácí. Budeme proto cenu dál zvyšovat, aby se nesnižovala kvalita pokrmů,“říká Branná z ostravské nemocnice. Špitál tak bude rozdíl sedm korun na stravu každého pacienta hledat ve svém rozpočtu.
To všechno zhoršuje hospodaření a nutí nemocnice hledat úspory.
„Budou logicky méně investovat a více šetřit. Mnoho zařízení teď zvažuje instalaci solárních elektráren nebo zateplení budov,“řekl Michal Čarvaš, předseda Asociace českých a moravských nemocnic.
Nemocnice přehodnocují například i užívání klimatizace (nebudou ji třeba zapínat naplno) a efektivnost stravovacích provozů, které patří mezi největší „žrouty“energie.
Investice se odkládají
Provozovatelé ujišťují, že péče o pacienty zůstane zachována.
„Energeticky nejnáročnější jsou lineární urychlovač, respektive ozařovač na onkologii se spotřebou 5000 kWh za měsíc, pak CT, magnetická rezonance a angiolinka, které mají každý spotřebu 2400 kWh za měsíc,“vypočítává Petra Petlachová, mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava, kde letos náklady na energii vzrostou o polovinu.
Více času na přípravu úsporných opatření mají ta zařízení, kterých se zatím nárůst cen energií nedotkl.
Například Oblastní nemocnice Kolín má ceny s dodavateli sjednány pevně až do konce roku 2022.
„Cenový náraz nás ale nepochybně čeká v příštím roce,“říká ředitel Petr Chudomel. Opatření zahrnují instalace úspornějších technologií, způsoby vytápění, zateplení objektů, výměnu oken či výměnu osvětlení. Trutnovská nemocnice bude zase hlídat používání elektronických spotřebičů a osvětlení či optimalizovat vytápění a větrání.
„Plánujeme také přechod stravovacího provozu na úspornější technologie a odstavení těch zastaralých z vlastní prádelny a spalovny,“říká Lucie Chytilová za Oblastní nemocnici Trutnov. Některé nemocnice však i přes šetření na energiích budou muset odložit některé své investice. „Investiční plány jsou dlouhodobého charakteru, ty může ohrozit především růst cen stavebních prací,“říká Lucie Bauerová z Fakultní nemocnice Plzeň. Podle
Čarvaše lze očekávat velký dopad u investic do přístrojů a u nových staveb v nemocnicích.
Výhodu má například Fakultní Thomayerova nemocnice, která odstartovala obří projekt za 365 milionů korun. Jde o největší projekt energetických úspor za posledních 40 let a zároveň největší, jaký byl dosud v tuzemských nemocnicích proveden. „Celkově zahrnuje 20 našich objektů a u sedmi našich pavilonů se provede zateplení,“řekl ředitel nemocnice Zdeněk Beneš.
Nemocnice budou méně investovat a více šetřit. Zvažují i solární elektrárny.
Přispějí pojišťovny?
Podle asociace růst cen negativně ovlivňuje hospodaření nemocnic a prodražuje to poskytovanou péči.
„Proto požadujeme vyšší růst úhrad pro rok 2023, aby byly tyto náklady pokryty v platbách od zdravotních pojišťoven za poskytovanou péči,“říká Michal Čarvaš z asociace nemocnic.
Ministerstvo zdravotnictví však o růstu úhrad zatím nerozhodlo. Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba však situaci intenzivně sleduje a komunikuje se špitály.