Nejistá místa ve školkách
Po zápisech uprchlíků do školek zůstávají neumístěné děti. Jejich počet bude znám za tři týdny
PRAHA Pražané nyní řeší problém s volnými místy v mateřských školách (MŠ), situaci navíc zkomplikovali uprchlíci. Zápisy do školek pro Ukrajince mohou probíhat až do 15. července. Konkrétní termíny totiž volí ředitelé.
V pražských MŠ už zápisy uprchlíků většinou proběhly a nyní radnice řeší odvolání nebo otázku, co bude s dětmi, které se nikam nedostaly. Radnice, které vyčerpají všechny možnosti, mají svoji nouzi řešit s magistrátem.
Podle ředitelky magistrátního odboru školství Lenky Němcové jednání s městskými částmi proběhne v půli července, kdy už bude známo, kolik dětí se nikam nedostalo. „Nabídneme hlavně koordinaci. Budeme se radnic ptát, jestli přeci jen někde nepůjde vytvořit jedno dvě místa nebo zřídit dětskou skupinu,“ uvádí šéfka odboru. Radní pro školství Vít Šimral (Piráti) dodává, že magistrát má jen hrubé odhady, kde jsou problémy s neumístěnými dětmi největší, dotace podle jeho slov město poskytne všude tam, kde to bude nutné.
Finance prý půjdou také na provoz škol i platy školských pracovníků, kteří mají na starosti pomoc Ukrajincům, a hlavně na výstavbu. „První peníze jsme již poslali Praze 12, jde o dvacetimilionovou dotaci na výstavbu nové MŠ Mydlinky v blízkosti ulice K Beránku, která otevře v červnu 2023,“říká Šimral. Třináctá městská část již má jisté, že získá od magistrátu 10,2 milionu pro výstavbu nových tříd MŠ v objektu ZŠ na adrese Mezi Školami.
Modulární školky
Město se rovněž snaží podle Šimrala připravit projekty modulárních budov, které mohou vznikat rychleji než klasické stavby. Modulární školka už roste například v ulici Škarvadova v Praze 18 a otevře již v září. Praha také podpoří třicetimilionovou dotací projekt modulární MŠ v Praze 15. Objekt bude mít kapacitu 112 míst, která budou určena pro české i ukrajinské děti. Těch totiž v metropoli není málo. Podle posledních dat jich bylo v Praze s pobytovým oprávněním ke 24. červnu 20 108 ve věku 3–5 let. Na začátku června bylo v Praze registrováno 19 709 ukrajinských dětí uvedeného věku, to znamená mírný nárůst. Přednostně dostávají místa ve školkách předškoláci, kteří mají na rozdíl od menších dětí docházku povinnou.
Například do MŠ v Praze 5 přišlo k zápisu se svými dětmi asi 60 ukrajinských maminek. „Nával nebyl tak velký, jak bylo možné očekávat,“uvádí starostka Prahy 5 a poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Ve všech případech se Ukrajinci dozvěděli, že volná místa pro jejich děti na Praze 5 nejsou, a nyní už jen dobíhají odvolání.
Praha 7 zřídila 12 adaptačních skupin, ve kterých je 250 dětí, z nichž je ve školkovém věku 50 Ukrajinců. „Skupiny zatím financuje stát a není jisté, jestli v tom bude dál pokračovat,“říká mluvčí radnice Martin Vokuš.
Praha 6 přijala do školek i všechny české tříleté děti. „Pro předškoláky z Ukrajiny máme připraveno 44 míst a kvůli uprchlíkům jsme odložili demolici budovy MŠ Vokovická. Použijeme ji právě pro ukrajinské děti,“uvádí radní pro školství Prahy 6 Marie Kubíková (ODS).
Adaptační nebo dětská skupina
Odbornice na MŠ Kateřina Lánská z organizace EDUin upozorňuje, že je nutné rozlišovat mezi tím, co je dětská, nebo adaptační skupina – ta druhá by měla být jen pro nové uprchlíky, kteří se teprve seznamují s českým prostředím.
Založit dětskou skupinu je zase jednodušší než novou mateřskou školu, která se musí řídit přísnějšími předpisy. Naopak k nevýhodám dětských skupin patří, že nejsou vhodné pro předškoláky. „Dětské skupiny nepatří do gesce ministerstva školství, ale jsou pod resortem práce a sociálních věcí (MPSV). Skupiny mohou zřídit úřady, firmy, soukromé subjekty i město nebo městské části,“říká Lánská. Podle ní zájemci o vytvoření dětské skupiny mohou momentálně využít dotace MPSV.
Podle sociologů by však byla chyba omezit otázku ukrajinských uprchlíků pouze na problém hledání volných míst ve školkách nebo v dětských skupinách. „Měli bychom se zamyslet nad tím, o co nám jde. Jestli jen o to, aby migranti přečkali nějakou krátkou dobu. Pokud bychom jim ale chtěli pomoct se integrovat, tak je klíčové, aby děti měly možnost se naučit česky. To je možné jedině ve školkách, a nikoli ve skupinách s ukrajinskými učitelkami,“říká zástupce ředitele Sociologického ústavu Tomaš Kostelecký. Podle něj bychom měli využít zkušeností z minulosti. „Nejlépe se adaptují ti, kteří se moc neliší kulturou, podobně jako Ukrajinci,“říká.