Matky o alimenty od státu nestojí

Nízké náhradní výživné rodičům často nepomůže, navíc

Když loni ministryně sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) prosadila nový zákon o náhradním výživném pro nezaopatřené děti, slibovala, že během prvního roku si o státní alimenty zažádá nejméně 25 tisíc žen.

Dopadlo to ale úplně jinak. Jak

MF DNES zjistila z Úřadu práce ČR, od loňského července o dávku požádalo jen sedm tisíc lidí, zpravidla žen.

Náhradní výživné je dávka, kterou stát až dva roky vyplácí těm, jimž druhý z rodičů neplatí alimenty. Takových lidí by v Česku dle zjištění MF DNES mohlo být přes 100 tisíc.

Odborníci kritizují, že dobrá myšlenka narazila na několik problémů. Řadě žen se vůbec nevyplatí žádat stát o náhradní výživné. Stát ho totiž doplácí jen do výše, kterou stanovil soud. „Bohužel, v Česku je praxe, že pokud například otec vydělává málo, je nemajetný nebo se pohybuje v šedé ekonomice, tak mu soud vyměří velmi nízké výživné. Třeba pětistovku měsíčně, což je typické pro nízké socioekonomické skupiny. Nelze se pak divit, že kvůli pětistovce nebudou matky řešit nějakou administrativu, raději ty peníze samy někde vydělají,“argumentuje Dagmar Vogtová z Asociace neúplných rodin, koordinátorka programu VašeVýživné.cz.

Matky by si pohoršily

U nízkopříjmových skupin navíc možnosti dostat od státu náhradní výživné brání fakt, že jeho ziskem může žena ztratit nárok na jiné sociální dávky. „Hodně matek je na sociálních dávkách hmotné nouze, takže výživným by jim stoupl příjem a mohly by o ně přijít. Takže by si vlastně pohoršily,“vysvětluje Vogtová.

Smůlu mají i ti samoživitelé, kteří mají s expartnerem jen ústní dohodu o výživném a neobrátili se na soud. „Pokud jde pouze o dohodu mezi rodiči, nárok na náhradní výživné nevzniká,“sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.