Na rozdíl od jiných jsem nebyla v KSČ
Bývalá rektorka Danuše Nerudová o kandidatuře na Hrad
Zatím poslední předvolební průzkum STEM/MARK postavil Danuši Nerudovou v souboji o Hrad za expremiéra Andreje Babiše (ANO) a generála Petra Pavla na dělené třetí místo (spolu se senátorem Pavlem Fischerem). Bývalá rektorka Mendelovy univerzity však věří, že v lednu nakonec oba předstihne. Dvaatřicet let po sametové revoluci by si podle ní Česko zasloužilo prezidenta, který není spojen s minulým režimem. „Mám čistý štít a netáhnu si s sebou komunistickou minulost,“říká Nerudová.
Podnikatel Tomáš Březina v minulém týdnu jako první kandidát oznámil, že již sesbíral potřebných 50 tisíc podpisů občanů. Kolik jich zatím máte vy?
Je to 20 dní, co jsme s tím začali, a sběr probíhá různými způsoby po celé republice. Opravdu proto nevím, kolik jich už máme. Jsem ale až zaskočena podporou, které se mi dostává. Lidé často stojí na podpis u stánků fronty.
Kdy se ve vás zrodila myšlenka, že byste mohla kandidovat?
Není to tak, že by se člověk jednou ráno probudil a řekl si, tak já budu kandidovat. První myšlenka asi vznikla během covidu, kdy jsme založili občanské sdružení KoroNERV a byli jsme poměrně dost slyšet v mediálním prostoru. Tehdy jsem zjistila, že člověk má skutečnou možnost ovlivnit věci i systémově. Pak už ta myšlenka postupně zrála.
Kandidaturu jste ohlásila slovy: „Potřebujeme hlavu státu, která má schopnosti a energii stát v ekonomicky nelehké době na straně lidí.“Jak přesně byste chtěla stát na straně lidí, když výkonnou moc má vláda?
Stát na straně lidí znamená otevírat témata, upozorňovat na skupiny obyvatel, na které se zapomíná, a důrazně vyžadovat od vlády, aby plnila sliby, které dala voličům. Na to se u nás často zapomíná, máme programové prohlášení vlády, kterým se následně kabinety příliš neřídily. Chci také navracet lidem z okraje společnosti důstojnost. To je důležitý element prezidentství, na který by měla každá hlava státu myslet.
A o tom byste jen mluvila, nebo dělala i nějaké konkrétní kroky?
Prezident má spoustu možností, jak se o to zasadit. Například využívat prostoru, který mu vymezuje ústava. Prezident má právo na slovo ve Sněmovně, má právo navštěvovat sněmovní výbory a má i právo na účast na zasedání vlády. Toho současný prezident dostatečně nevyužil.
Vy byste tedy chodila na vládu? Využívala bych všechny možnosti k pravidelné komunikaci s vládou. Pravidelně bych si vyměňovala názory i s lidmi, které prezident jmenuje. Třeba s guvernérem a členy bankovní rady ČNB či předsedou Ústavního soudu.
V čem budete chtít být jiná než ostatní kandidáti?
Mám čistý štít a netáhnu si s sebou komunistickou minulost. Jsem kandidát, který se dívá do budoucnosti. Jde mi o budoucnost této země a záleží mi na mladé generaci a na tématech, která ji tíží. Díky tomu, že se věnuji tématu spravedlivých důchodů, chci být inspirací v propojování mladé generace se seniory.
Proč si myslíte, že vás budou zástupci mladší generace volit? Mladí lidé jsou mi bytostně blízcí. Jsem vysokoškolskou pedagožkou a „rukama“mi za celou kariéru prošla přibližně jedna a půl až dvě generace. Mladí lidé jsou naše budoucnost, je to energie, která může změnit zemi. Proto je velmi důležité naslouchat jejich potřebám, které jsou mnohdy jiné než potřeby naší střední generace či té starší. Je také důležité naučit všechny věkové skupiny si vzájemně naslouchat.
A jaká témata podle vás tíží mladou generaci?
Na prvním místě určitě nedostupnost bydlení. A to nejen v soukromém vlastnictví, ale v poslední době i toho nájemního. A pak samozřejmě také otázky manželství pro všechny a adopce dětí stejnopohlavními páry. To jsou témata, která nyní hýbou mladší generací. A nezapomínejme ani na ochranu klimatu a kvalitu životního prostředí, ve kterém budou žít další generace.
Vy osobně u tématu manželství pro všechny jste pro?
Máme základní listinu práv a svobod, která všem garantuje stejná práva, a já zastávám, aby všichni měli stejná práva. I proto, že tím nejsou jakkoliv dotčena práva a svobody kohokoli jiného.
Jak se díváte na udílení milostí?
Prezident by měl udělovat milosti v naprosto výjimečných humanitárních případech. Rozhodně to nemá sloužit k tomu, aby omilostňoval své kamarády. To, co teď proběhlo s panem Balákem, považuji za facku všem slušným lidem.
Jaká vlastně bude vaše kampaň, až přijde na řadu horká fáze?
Podrobnosti vám zatím neřeknu. Můžete ale čekat trochu jinou kampaň. Už teď jsme v ulicích a budeme jezdit po celém Česku.
V obytňáku jako jeden z vašich možných protikandidátů Andrej Babiš, byť on sám kandidaturu ještě neoznámil?
To ne, jezdíme autem (smích). Chceme být blíž lidem.
Kolik budete chtít do kampaně investovat?
V tuto chvíli pracujeme se zákonným limitem 40 milionů. Uvidíme, zda se nám ho podaří naplnit.
Jak velkou částkou si přispějete vy sama?
Zatím jsem do kampaně zhruba 1,5 milionu korun.
Novináři vás přirovnávají ke slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Slýcháte to také od lidí?
Ano, lidé s tím chodí také, zkratku „Česká Čaputová“ale odmítám. Paní prezidentky si velice vážím, stejně jako každé ženy, která ve své kariéře dosáhla nějakého úspěchu a tím otevírá dveře dalším. Samozřejmě jsem nad tím srovnáním přemýšlela a doufám, že to není jen tím, že jsme obě blond ženy, ale že je to srovnání někoho, kdo do politiky přináší moderní prvky, vize a soustředěnost na budoucnost. V tom jsme si určitě podobné.
Pojďme ještě k vaší rodině. Jak na kandidaturu reagoval manžel?
Podporuje mě jako vždycky. Někdy v dávné minulosti mi řekl: „Ty stejně jednou budeš rektorka univerzity.“Já jsem se tomu tehdy hrozně smála. A pak došlo na jeho slova. A v průběhu rektorství si ze mě začal dělat legraci, že jednou budu prezidentka. To už jsem se tolik nesmála a vedli jsme ohledně toho racionální diskusi.
Pokud byste se stala prezidentkou, jak by se případně změnil Hrad směrem k veřejnosti?
Každý, kdo kdy kandidoval na prezidenta, chtěl otevřít Hrad lidem. Už je to trochu klišé. Koneckonců i prezident Miloš Zeman původně sliboval otevřít Hrad lidem. A jak to dopadlo. Hrad by měl být kulturní křižovatkou, kde se konají nejrůznější akce. Ale také si myslím, že by tam prezident neměl bydlet.
Takže byste se nepřestěhovala na Hrad ani do Lán?
Ne, nepřestěhovala. vložila
Doufám, že mě lidé nepřirovnávají k Čaputové jen proto, že jsme obě blond.
Otázka na závěr. Jako případná prezidentka byste chtěla, aby vaše fotka visela ve školách?
Ne, to nechtěla a rozhodně bych to nevyžadovala. Na zdech by měl viset jen státní znak.