Linku Praha–Brusel čeká o prázdninách nápor
Česko řeší, jak do země dopravit desetitisíce úředníků Unie v průběhu půl roku
Pátek 1. července je dnem, kdy se Česko ujme předsednictví v Radě Evropské unie. Kromě vrcholných politických návštěv sem od té doby budou směřovat spousty evropských úředníků a dalších členů delegací. Jenže na rozdíl od předchozího předsednictví pandemie osekala přímá letecká spojení mezi Prahou a „hlavním městem“Unie na minimum.
Ministerstvo dopravy odhaduje, že mezi Českem a Bruselem bude během následujícího půl roku kvůli předsednictví cestovat dalších 80 tisíc lidí. To je výrazně více, než kolik činí současná kapacita aerolinek Brussels Airlines, jež jako jediný dopravce letecké spojení provozují.
Jakkoli příval pasažérů z Belgie může být vzpruhou pro skomírající cestovní ruch v Praze, problémem bude tyto lidi do Česka přepravit důstojnou formou. „Část delegací bude přilétat speciály. Okolní státy budou využívat jiné typy spojení, například železniční. Dominantně to ale bude letecký provoz, který bude mířit na terminál takzvané staré Ruzyně,“uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
Terminál pro privátní lety se podařilo během covidových karantén modernizovat. Zatímco o vrcholné představitele je díky tomu postaráno, běžní úředníci tak jednoduchou situaci mít nebudou.
Už dříve totiž čeští úředníci byli upozorněni, že si mají letenky na jednání pořizovat s předstihem, aby se nevyprodaly. Poté, co ČSA v rámci úspor linku do Bruselu zrušily, létá do Belgie jenom společnost Brussels Airlines, a to dvakrát denně.
Poletí větší letadlo
Jednání se Smartwings, jež jsou majitelem ČSA, o zprovoznění spojení po období půlročního předsednictví úspěch nepřinesla. „Pro ČSA zatím není ekonomicky odůvodněné zavést pravidelnou linku do Bruselu a konkurovat na ní společnostem, které obdržely od svých vlád podporu v době covidové pandemie,“uvedl pro Hospodářské noviny majitel Smartwings Jiří Šimáně.
Kromě Brussels Airlines a Českých aerolinií létá z Prahy do Belgie nízkonákladový Ryanair. Lety s ním se ale pro operativní přepravu na jednání hodí o dost méně, mimo jiné proto, že směřují na letiště Charleroi, nacházející se 60 kilometrů od belgické metropole.
Největší problémy se dají očekávat během prázdninových měsíců. Úředníci si už totiž naplánovali jednání, zatímco aerolinky budou mít prázdninový provoz. Až od září se počet denních letů společnosti Brussels Airlines rozšíří na tři právě o ranní spoj, který je doposud nevykrytý po ukončení letů Českých aerolinií.
Pražské letiště proto oslovilo belgického dopravce, zda by nelétal častěji. „Letiště Praha kontaktovalo Brussels Airlines s tím, zda by bylo možné zvážit možnost navýšení počtu spojení v červenci a v srpnu, kde po odchodu ČSA vypadla možnost ranního spojení do Bruselu,“uvedla mluvčí letiště Klára Divíšková.
Ačkoliv se pražskému letišti nepodařilo domluvit žádný spoj navíc, dosáhlo alespoň navýšení počtu sedadel. Na letech, kde měl původně létat menší airbus A319, bude nasazen letoun A320 s vyšší sedadlovou kapacitou, uvedlo Letiště Praha.
Úředníci budou přesedat
Minimálně v létě proto bude muset řada úředníků na trase přesedat. Zatímco let z Bruselu obvykle trvá kolem hodiny a půl, s přestupem přes Mnichov nebo Frankfurt se protáhne na více než čtyři hodiny.
Navíc cestující, kteří omezování oxidu uhličitého myslí vážně, nebudou mít zelenou náhradu za létání v podobě nočního vlaku. Spoj Praha–Berlín–Brusel–Amsterdam měl být v provozu od letošního června, ale zatím se tak nestane. Nevychází totiž ekonomicky příznivě.
„Na hranicích se mění mašinfíra a vlakvedoucí. Na nizozemské části trasy odjedou tři a půl hodiny, na belgické jen hodinu a půl. Místní železnice nám však účtují přemrštěné ceny a výkony nám neprodávají v hodinách, ale ve dnech,“řekl MF DNES Radim Jančura, majitel společnosti RegioJet, která měla spoj provozovat.
RegioJet podle něj připravuje studii pro Evropskou komisi, jak noční vlakovou dopravu jako alternativu emisně rozmařilejšímu letectví nastartovat. Po technické stránce má totiž Unie tranzit po hlavních železničních tazích vyřešený.
Na kolejích má v nejbližších letech začít platit povinnost zapojení jednotného evropského zabezpečovacího zařízení, které umožní vlakům projet Evropu s jedním technickým zařízením. Problémem však zůstává roztříštěnost předpisů a to, že na rozdíl od letectví neexistuje jednotný komunikační jazyk. Kvůli tomu železnice stále funguje v národních ostrůvcích a přeshraniční spojení bývá drahé a neschopné konkurovat letecké dopravě.