Polovina lidí se cítí chudší než před rokem

Pesimismus se šíří Českem. Nálada ohledně finanční situace je mezi lidmi v první polovině roku mizerná. Index finanční situace domácností klesl v květnu na nejnižší hodnotu za posledních osm let. A zaznamenal největší meziroční propad od roku 1993.

Veřejnost očekává pokračující zdražování, které nejvíce ohrožuje lidi s vysokými půjčkami. Zároveň mezi domácnostmi oslabuje schopnost tvořit úspory.

Odpovědí na to je šetření, pokud to rozpočet domácnosti dovolí. K nejčastějším úsporným opatřením patří šetření při nákupu potravin, oblečení a obuvi. Vyplývá to z výsledků výzkumu, který dlouhodobě provádí agentura STEM ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika.

Polovina Čechů má za to, že finanční situace jejich domácnosti je horší než před rokem, 34 procent respondentů uvádí, že se jejich finanční situace nezměnila.

Skepse je přitom patrná i ve vztahu k budoucnosti. Mírné nebo prudší zhoršení očekává polovina domácností, pouze 14 procent odhaduje, že se jejich situace za rok zlepší. Optimističtější jsou mladší lidé, naopak starší šedesáti let častěji předpokládají, že si pohorší (59 procent z nich).

Bankám věří většina

Negativní pohled převládá také při hodnocení současného směřování Česka. Pouze 16 procent dotázaných věří, že se země vyvíjí správným směrem, zatímco více než polovina míní opak. Úroveň skepse k vývoji Česka je tak v současnosti nejvyšší za posledních deset let. Před vypuknutím pandemie hodnotilo 70 procent obyvatel ekonomickou situaci země jako dobrou. Tento názor letos v květnu sdílelo už jen sedmnáct procent lidí.

„Současná vláda se s inflací snaží bojovat, ale nástroje jsou poměrně omezené. Zdědila nastavení předchozích vlád, kdy ekonomika šest let rostla, ale vlády hospodařily nevyrovnaně. Přestože byly realizovány rekordní daňové výběry, tak v rozpočtech byly deficity a narůstal počet lidí ve veřejném sektoru. Když přijdete do tohoto nastavení, tak je poměrně těžké reagovat na situaci, kdy máte vysokou inflaci,“upozorňuje Adam Páleníček, ekonom KPMG.

Jako stabilní se však ukazuje důvěra Čechů v bankovní sektor – 76 procent dotázaných uvedlo, že tuzemským bankám věří, a to navzdory pádu ruské Sberbank.

Šetří hlavně na potravinách

Domácnosti lze z finančního hlediska rozdělit do pěti skupin, a to na základě velikosti jejich příjmů, majetku, bilance úspor a výdajů. Objem půjček je přitom pro odolnost vůči zdražování podstatnější než velikost příjmů. To znamená, že lidé s nízkými či žádnými půjčkami jsou vůči inflaci odolnější než lidé s vysokými příjmy, ale se zátěží.

Průzkum také ukázal, že mezi domácnostmi oslabuje schopnost tvořit úspory. Obecně se zvýšil podíl těch, kterým se za poslední tři měsíce nepodařilo nic ušetřit (58 procent).

Podle názoru téměř poloviny respondentů by bylo nejlepší vládní reakcí zastropování cen, další čtvrtina by preferovala snížení daní. Samy domácnosti nejčastěji šetří na výdajích za potraviny, oblečení a obuv. Nejméně z nich snížilo výdaje za energie. Nejužívanějšími opatřeními na straně příjmů jsou čerpání úspor na běžné výdaje (24 procent domácností tento krok již někdy podniklo a 18 procent brzy bude muset), zrušení větších investic nebo odkládání dovolených.

Podle téměř poloviny respondentů by bylo nejlepší vládní reakcí zastropování cen.