Excentrický lord naučil u karbanu jíst Brity rukama

Když si prominentní námořní velitel Edward Montagu vysloužil v roce 1660 povýšení do šlechtického stavu, dal mu král Karel II. na výběr ze dvou predikátů – mohl se stát hrabětem z Portsmouthu, anebo ze Sandwiche.

„Zvolil si Sandwich, protože to byl tehdy přední přístav v Anglii,“líčil stanici BBC Steve Laslett, člen Britské sendvičové asociace. Ještě že tak, zvolit si Portsmouth, vykloubili by si Češi při objednávce téhle echt ostrovní delikatesy čelisti.

Vynálezcem obloženého sendviče ovšem nebyl úctyhodný generál, ale jeho potomek John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche. Ne že by se na chodu impéria snad podílel s menší vervou, při vší té práci mu ovšem zbýval čas i na světské radovánky.

Třeba na karty. Tudíž když mu takhle jednou, to se psal rok 1762, padal list, povolal sluhu, aby mu připravil občerstvení. Leč nic „na vidličku“! „I když to byl první lord admirality, byl dost nezvedený. Takže ačkoliv protokol vyžadoval příbor, objednal si hovězí ve dvou plátcích chleba, které jedl rukama. To byl šok!“vyprávěl Laslett. Když to viděli ostatní karbaníci, ihned si poručili „totéž, co má Sandwich“. A bylo to, milý hrabě vstoupil do dějin gastronomie a nikdo už dál neřešil, že podobné obložené chleby sytily chudinu dávno před výstředním šlechticem.

Rozkrojeného pečiva či plátků bílého chleba se pak chopila kulinární tvořivost, jež postupně stvořila několik zaručených obložených trháků. A tak je možné ochutnat Sloppy Joea s mletým masem v rajčatové omáčce, Reuben sendvič s hovězím hrudím, Club založený na drůbežím mase a slanině, PB&J s arašídovým máslem a marmeládou i „pilíř amerického dětství“čili sendvič s tuňákem... (man)