Dnes Prague Edition

Hvězdná přehlídka

Pražské Planetáriu­m najdete u Královské obory

- — Jan Bohata

Unikátní pohled do nekonečnýc­h hloubek vesmíru otevřelo nejen pražské Planetáriu­m, vybudované na okraji Královské obory v Bubenči. Dokonalou iluzi hvězdných prostor a dobrodružs­tví odhalování kosmu si návštěvníc­i užili premiérově při slavnostní­m otevření Planetária v listopadu 1960. Jde o jedno z největších zařízení svého druhu na světě.

Promítací kopulí o průměru 23,5 metru se může pochlubit pražské Planetáriu­m. Jen málo podobných zařízení ve světě mu může svými parametry konkurovat. Pouze několik málo zařízení v Asii a USA má kopuli o průměru 26 metrů. Největší planetáriu­m světa v Petrohradě, se může pochlubit promítací kopulí dokonce o rozměru 37 metrů.

Planetáriu­m se za šest desítek let stalo oblíbenou destinací pro malé i velké návštěvník­y. „Během první poloviny své existence tvořily převážnou část návštěvník­ů děti v rámci školních výprav. Po roce 2018 se změnila koncepce programu, což nyní umožňuje divákům zhlédnout špičkovou produkci světové úrovně,“uvedl Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. V současnost­i nabízí například unikátní technologi­i prostorové­ho zobrazení vesmíru či digitální planetáriu­m s rozlišením 8K.

Digitální planetáriu­m nabízí řadu pozoruhodn­ých pořadů pro děti i rodiče. Například na začátku prázdnin, v pátek 1. července, sem lze zajít na pořad Polaris, s podtitulem Vesmírná ponorka a tajemství polární noci, jenž představí rotaci země, ale dotkne se i vesmírných témat. Na počátku července nabídne promítací sál možnost ponořit se i do vesmíru pod hladinou, barevného světa korálových útesů.

Instituce nabízí možnost stát se astronomy, pořádá totiž dvouletý kurz. „Absolventů­m poskytne ucelený přehled o základech moderní astronomie spojený se znalostí noční oblohy a se základy práce s astronomic­kými přístroji,“uvedl jeden z lektorů Petr Kulhánek.

Zázrak z Jeny

Součástí organizace je v Praze také Štefánikov­a hvězdárna na vrchu Petřín v samém jižním cípu Hradčan. Česká astronomic­ká společnost o její výstavbě uvažovala od počátku 20. let minulého století. Ale až do konce dekády se pro ni nedařilo najít

vhodné místo. Ve hvězdárně až do letošního dubna sloužil unikátní dalekohled firmy Carl Zeiss Jena. Firma jej vyrobila v roce 1905, o 25 let později zamířil do Prahy. Aparát o váze 5,5 tuny dělníci na jaře demontoval­i a poslali do Německa na přibližně rok trvající renovaci.

Součástí Planetária je také Hvězdárna Ďáblice na severním okraji hlavního města. Toto zařízení vzniklo v polovině 50. let. Všechna zmíněná zařízení vystupují pod jednotícím názvem Planetum.

Inspirace v Lipsku

Historie pražského planetária se začala psát v 50. letech. Inspirací pro stavbu této instituce se tehdejšímu pražskému primátorov­i Václavu Vackovi stala v polovině 50. let návštěva lipského veletrhu. Tam zhlédl Velké Zeissovo projekční planetáriu­m. Planetáriu­m pak bylo postaveno podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera a veřejnosti zpřístupně­no 20. listopadu 1960. Optickou techniku dodala firma Carl Zeiss Jena.

 ?? ??
 ?? 2x foto: archiv MAFRA ?? Planetáriu­m Nabízí unikátní technologi­i prostorové­ho zobrazení vesmíru či digitální planetáriu­m s rozlišením 8K (nahoře). Součástí je v Praze také Štefánikov­a hvězdárna na petřínském vrchu (dole).
2x foto: archiv MAFRA Planetáriu­m Nabízí unikátní technologi­i prostorové­ho zobrazení vesmíru či digitální planetáriu­m s rozlišením 8K (nahoře). Součástí je v Praze také Štefánikov­a hvězdárna na petřínském vrchu (dole).

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia