Divný konec v Chelsea. Co bude s Petrem Čechem dál?
Tři odstavce a sbohem? Divné je to rozloučení. I když se Petr Čech a jeho milovaná Chelsea snažili zachovat dekorum, rozladění se dá z jejich rozchodu snadno vypozorovat.
„Nastal správný čas,“pravil Čech – a víc se zatím vyjadřovat nechce. Taky v tom cítíte hořkost? Žádný výčet úspěchů a vychytaných rekordů. Žádné emotivní video, nad kterým vám slza ukápne.
Jen pár diplomatických a seshora zkontrolovaných vět a hotovo.
„Petr je důležitou součástí rodiny Chelsea. Děkujeme za jeho přínos v roli poradce, za jeho oddanost klubu a naší komunitě,“nechal na klubový web naťukat nový vlastník Todd Boehly.
Poradce sportovního a technického úseku nebyl tak úplně správný název funkce, kterou legendární brankář v Chelsea poslední tři roky vykonával. Bývalý boss Roman Abramovič si ho vybral jako svou levou ruku. Pravou byla ředitelka Marina Granovská, pohledná, energická, přesvědčivá a nesmírně vlivná Ruska s kanadským občanstvím.
Chelsea, fotbalová perla z Londýna, měla přesně takový směr, na kterém se Granovská s Čechem shodli. Finančně, sportovně i strategicky. Jenže Abramovič – však vy víte proč – musel z Chelsea po 19 letech zmizet a šmik, obě jeho ruce jsou pryč taky. Až se hráči 2. července sejdou k letnímu drilu, budou na ně z kanceláří hledět jiné tváře. Čas ukáže, jestli americký vlastník schovaný za konzorcium firem udělal dobře.
Co bude s Čechem? Za Chelsea odchytal skoro 500 zápasů, Ligu mistrů vyhrál, čtyřikrát Premier League. Vyrostl v personu, která neuhýbá, byť to před veřejností vůbec nedává najevo. I jeho včerejší krok je křiklavý a rázný. Jako ukončení reprezentační kariéry po rekordních 124 zápasech. Jako přestup do Arsenalu ve třiatřiceti, protože si trenér Mourinho vybral v Chelsea jinou jedničku. Podobně se Čech zachoval ve chvíli, kdy se rozhodl, že bude hrát na bicí nebo chytat v hokejové brance. Pustil se po hlavě do něčeho, co ho intenzivně lákalo a čemu věřil: „Nemusím být nejlepší bubeník na světě a nemusím to dotáhnout do NHL, ale udělám všechno, abych se co nejvíc zdokonalil. Jdu za svým snem.“
Oddaně a nonstop prožíval také ředitelování v Chelsea. Vrhl se zhurta do práce, kterou se učil za pochodu. Musel si zvyknout, že důležitá rozhodnutí se nekonají s rukavicemi v rozšlapaném území před brankou, nýbrž v obleku u počítače s mailovou korespondencí. Nucený odchod šéfa Abramoviče, kterého po krvavém Putinově vpádu na Ukrajinu smetl sankční seznam, vykolejil i Chelsea. Nikomu nesměla prodlužovat smlouvy, nemohla prodávat ani vstupenky fanouškům. Je vlastně s podivem, že se mužstvo nerozklížilo a urvalo třetí místo.
Liga mistrů už se bude hrát bez Čecha, jenž zřetelně nesouhlasí, kudy hodlá nová Chelsea jít. Takový drobný, leč šíleně drahý detail. Útočník Romelu Lukaku, miliardová posila z loňska, se pod cenou vrací hostovat do Interu Milán, což je rozhodnutí, které sportovní (čili Čechův) úsek usvědčuje z omylu. A rozhodně to není jediný nesoulad, který Čech ve své pozici musel strpět. Vzhledem k tomu, že z duše nesnáší polovičatá řešení, je jeho konec v Chelsea vlastně logický.
Takže co dál? Když si zapřeháníme, mohl by třeba koupit Viktorii Plzeň, kde s fotbalem začínal. Nebo pomáhat Spartě, která se chce odrazit do pestrých zítřků. Funkcionařit na svazu by Čecha nebavilo, protože on potřebuje vidět výsledky hned.*