Jak jiné státy řeší drahé energie
Polsko dotuje i uhlí na vytápění, Slovensko přešlapuje, Francie cílí pomoc na nejchudší.
Následující přehled ukazuje, jak se s drahými energiemi potýkají vlády v sedmi státech Evropy, a připomínáme i tuzemská opatření. Všechny národní měny jsou pro lepší srovnání převedeny na české koruny. Stropy se vždy vztahují na silovou složku elektřiny a plynu.
Česko
Vláda zastropovala cenu elektřiny na celý příští rok na šesti korunách za kilowatthodinu a cenu plynu na třech korunách za kWh včetně DPH. Strop se vztahuje na domácnosti bez omezení spotřeby. Pro malé a střední podniky, které odebírají elektřinu z nízkého napětí a ročně nespotřebují více než 630 MWh plynu, platí strop rovněž.
Malé a střední firmy s vysokým napětím a vyšší spotřebou plynu budou mít pod stropem 80 procent objemu maximální spotřeby posledních pěti let. Vláda také odpustila poplatky za obnovitelné zdroje energie, které činí necelých 600 korun za megawatthodinu.
Polsko
Každá polská domácnost bude mít v roce 2023 cenu prvních dvou megawatthodin elektřiny ze své roční spotřeby zmrazenou na úrovni roku 2022. Jakákoliv další spotřebovaná elektřina se zastropuje na hodnotě 3,6 koruny za kWh až do prosince příštího roku. Limity se ale vztahují jen na 90 procent běžné spotřeby domácnosti, zbytek bude za tržní cenu. Domácnosti, jež sníží spotřebu o deset procent, budou odměněny 10procentním snížením ceny.
Pro malé podniky bude platit totéž schéma s tím rozdílem, že strop veškeré spotřebované elektřiny nad dvě MWh bude činit čtyři koruny za kilowatthodinu. Polská pomoc míří i na uhlí, kterým si vytápí přibližně třetina tamních domácností. Ty budou moct nakoupit až 1,5 tuny uhlí za garantovanou cenu zhruba 10 tisíc korun za tunu. Vláda navíc letos snížila daň z přidané hodnoty. U elektřiny nyní činí pět procent a u plynu je nulová. To je nicméně v rozporu s pravidly Evropské unie, za což hrozí postihy.
Rakousko
Země zastropuje ceny elektřiny na 2,4 koruny za kWh. Garantovaná cena se bude týkat 80 procent roční spotřeby běžné domácnosti, tedy zhruba 2,9 megawatthodiny elektřiny. Opatření příliš neuleví těm, kteří elektřinou vytápějí: takové domácnosti ročně protopí až dvanáct MWh. Zastropovaná cena se tak bude vztahovat jen na 25 procent jejich spotřeby.
Opatření má trvat od prosince až do poloviny roku 2024. Zemní plyn Rakousko nezastropovalo vůbec, zato některým typům domácností a firem poskytuje jednorázové příspěvky. Například nízkopříjmové domácnosti dostanou přímo více než 7 tisíc korun, důchodci a farmáři získají 12 tisíc korun.
Maďarsko
Maďarský stát reguluje ceny elektřiny a plynu už několik let. Od letošního 1. srpna nicméně zákonem stanovené limity platí jen na část spotřeby. Maďarská vláda si totiž uvědomila, že nadále nemůže lidem dotovat všechny energie, jejichž tržní cena zejména v létě vystřelila prudce vzhůru.
V první polovině tohoto roku Maďaři platili nejméně z celé Evropské unie: 2,3 koruny za kWh elektřiny a zhruba 0,7 koruny za kWh plynu. Od léta se ale státem určené snížené ceny mají vztahovat jen na průměrnou roční spotřebu, tedy na 2,5 MWh elektřiny a na 18 MWh zemního plynu. Za vše ostatní budou Maďaři platit tržní cenu.
Slovensko
Na Slovensku se na odsouhlasení pomoci teprve čeká. Tamní vláda plánuje zastropovat ceny elektřiny a plynu až ve chvíli, kdy tamní poslanecká sněmovna schválí rozpočet na příští rok. To ale nebude jednoduché, protože vládní koalice nemá ve sněmovně většinu.
Zatím se počítá s tím, že pro podniky bude cena elektřiny zastropovaná na 4,8 koruny za kilowatthodinu a cena plynu na 2,4 koruny za kWh. Stát podnikům takto pokryje 80 procent jejich běžné spotřeby.
Co se týče domácností, vláda chce konkrétní pomoc představit začátkem prosince, až Úřad pro regulaci síťových odvětví zveřejní takzvaná cenová rozhodnutí. Slovenský energetický trh totiž není plně liberalizovaný a ceny elektřiny a plynu stanovuje regulátor na základě požadavků dodavatelů. Letos se průměr regulovaných cen pohybuje u plynu kolem jedné koruny za kWh a u elektřiny kolem tří korun v závislosti na tarifu.
Velká Británie
Britové cenu energií zastropovali od října a měla by platit do konce března příštího roku. Limit má činit zhruba 9,5 koruny za kWh elektřiny a 2,9 koruny za kWh plynu včetně DPH. Stropy se ale mírně liší v závislosti na tom, v jakém hrabství se daná domácnost nalézá.
Součástí britského řešení energetické krize jsou i jednorázové příspěvky. Každá domácnost dostane více než 11 tisíc korun na drahé energie, nejzranitelnější nízkopříjmové domácnosti navíc získají příspěvek na celý rok ve výši 33,5 tisíce korun.
Ostrovní království kvůli hrozbě blackoutu také zavádí pobídky na snižování spotřeby elektřiny ve špičce, tedy mezi čtvrtou a sedmou hodinou odpoledne. Největší britští dodavatelé poskytnou domácnostem, které v tomto čase budou energiemi šetřit, za každou ušetřenou kilowatthodinu 84 korun.
Francie
Příští rok budou moct ceny elektřiny a plynu ve Francii vzrůst maximálně o 15 procent v porovnání s letoškem. Omezení se má vztahovat na domácnosti a malé podniky.
Francie kromě toho zavedla speciální pomoc pro zranitelné občany. Dvacet procent nejchudších francouzských domácností obdrží v lednu jednorázový příspěvek 4 865 korun, dalších dvacet procent nízkopříjmových domácností získá necelých 2 433 korun.
Německo
Německá vláda má na stole návrh, který ještě bude schvalovat. Z předběžných informací nicméně vyplývá, že domácnosti a malé podniky s nízkou spotřebou čeká strop asi 10 korun za kilowatthodinu na 80 procent jejich běžné spotřeby.
Co se týče plynu, cena by měla být zastropovaná na necelých třech korunách, rovněž pro 80 procent konsumpce. Střední a velké podniky by měly mít elektřinu zastropovanou na třech korunách za kWh a plyn na 1,7 koruny za kWh. Limit se má týkat 70 procent spotřeby.
Ještě není přesně dané, odkdy dokdy německé stropy budou platit. U elektřiny se počítá s tím, že omezené ceny se propíšou do účtů spotřebitelů už od ledna. U plynu k zastropování pro domácnosti dojde zřejmě od března, avšak firmy by měly garantovanou cenu platit už od začátku roku.