EU: Profitují USA z války?
Od ruské invaze na Ukrajinu uplynulo devět měsíců a stěžejním cílem Ruska zůstává eroze transatlantické jednoty. Dlouho se zdálo, že jde jen o zbožné přání Moskvy.
Nyní ale citoval vlivný bruselský web Politico anonymně některé vysoké evropské představitele, podle kterých se prudce rozevírají názorové nůžky mezi Spojenými státy a jejich evropskými protějšky.
Atlantický příkop neporozumění se prohlubuje.
Podle berlínského think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) roste v Americe značně nespokojenost s tím, jak se evropští spojenci stále zdráhají přispívat na společnou obranu, podle čtrnáct let starého závazku v Severoatlantické alianci by to měla být minimálně dvě procenta HDP. To evropští partneři většinou nesplňují.
Rozladěna je ale i Evropa. Mnozí přední politici mají pocit, že starý kontinent nese veškeré náklady ukrajinského konfliktu, zatímco Američané si jen spokojeně plní kapsy.
„Faktem je, že když se na to podíváte střízlivě, země, která z této války profituje nejvíc, jsou USA, protože prodávají plyn za vyšší ceny a také prodávají více svých zbraní,“citoval zpravidla dobře informovaný Politico jednoho z vysokých unijních představitelů.
Nejde přitom jen o samotnou válku. Atlantické spory přiživuje i neporozumění v obchodní válce. Evropa viní USA z protekcionismu, především jí vadí dotace na zelené energie, které ničí vzájemný obchod. Evropský průmysl se cítí ohrožen. Viní Washington, že chce evropský průmysl docela „vymazat“.
Podle evropského poslance za Německo Reinharda Butikofera roste vzájemná krize důvěry v transtalantických vztazích.
Bidenova vláda podle těcho hlasů – ať už z neznalosti, nebo z prosté
arogance – dokonale ignoruje dopady, které má americká hospodářská politika na evropskou sedmadvacítku. „Spojené státy sledují hlavně svou domácí agendu, která je bohužel protekcionistická a diskriminuje své americké spojence,“konstatoval chorvatský eurospolanec Tonino Picula.
Nezdálo se přitom, že by Washington nějak hodlal zohlednit evropské výhrady vůči této politice.
Evropští činitelé naznačují, že v takové situaci ochabuje evropské úsilí nadále podporovat válku proti Rusku, stejně jako slábnou sympatie, které cítí Evropané ke svému americkému spojenci.
Evropa se cítí být na nepříliš příjemné historické křižovatce. Velké
emoce pracují. „Amerika by si měla uvědomit, že veřejné mínění v unijních zemích se rychle mění,“varoval šéf evropské diplomacie Josep Borrell.
Přispívají k tomu především platby za americký plyn, který vychází evropské partnery až čtyřnásobně dráž, než kolik za něj platí američtí odběratelé. Evropští politici už dali najevo, že takto si „solidaritu“v těžkých časech nepředstavují.
Americké společnosti totiž z levnějších energií těží, takže nejen plánují nové investice v USA, ale mnohé i přesouvají svou výrobu do Evropy. K malé radosti svých evropských konkurentů. Takové třenice nezahladí ani společný zájem, kterým je podpora Ukrajiny.