Drahota školních obědů

Přibývá žáků, jejichž rodiče nemají na úhradu stravování. Pomáhají nadace, ale hlavně magistrát

Rostoucí ceny potravin i energií znamenají mimo jiné zdražování školního stravování. Přibývá také rodičů, kteří si – vzhledem k ekonomické situaci – nemohou dovolit zaplatit za školní obědy svých dětí. Pomoci jim může například magistrát díky takzvanému Balíčku Pražana. O tuto podporu je možné žádat přímo ve školách. Pomoc zahrnuje prominutí vybrané platby, třeba za stravné, školné nebo za některé zájmové kroužky. Magistrát má pro tento účel vyčleněno 266 milionů korun.

Deset procent žáků má obědy zdarma

Například v ZŠ Šimanovská, která sídlí v Praze 9, si nechává proplatit městem z Balíčku Pražana kvůli špatné ekonomické situaci obědy deset procent dětí z celkového počtu 435. Zrovna v Šimanovské nemají vlastní kuchyni a využívají služeb externího dodavatele. Neznamená to ale, že by rezignovali na zdravé školní stravování.

„Obědy u nás v závislosti na věku stojí 28 a 32 korun a hlídáme velikost porcí, a aby děti měly dostatek ovoce,“říká ředitelka ZŠ Šimanovská Alena Gabaľová. Právě kvůli nespokojenosti žáků s jídly muselo vedení školy vyměnit provozovnu, která pro ni vaří.

„Každá školní jídelna musí splňovat takzvaný spotřebitelský koš. To znamená, jaká se musejí v každém měsíci vydat jídla. Jsou tam ryby, luštěniny, ovoce a zelenina,“vysvětluje Gabaľová s tím, že u nich mají děti na talíři nejraději šišky s mákem. Oblíbené jsou také špagety, rýžový nákyp nebo žemlovka.

V ZŠ K Milíčovu v Praze 11, která má 1 090 žáků, si k 29. listopadu od magistrátu nechávalo proplatit jídlo čtrnáct dětí, přitom ještě 16. listopadu ředitelka školy Alena Červená uvedla, že takových bylo deset. Dalším

dvěma tamním žákům hradí obědy obecně prospěšná společnost Women for Women. „To je jediná organizace, která za obědy platí i dětem, které nemají trvalé bydliště v Praze,“vysvětluje Červená. Naposledy v ZŠ K Milíčovu zdražovali obědy loni, a to o dvě koruny. Obědy tam nyní stojí od 35 do 37 korun, ale podle ředitelky školu čeká nejspíš další růst cen jídel.

ZŠ Londýnská v druhé městské části má pět žáků, kterým jsou obědy hrazeny. Jejich rodiče ale nevyužívají prostředky města, za účty platí školní nadace.

Podle vedení školy je tam méně žáků vyžadujících podporu díky tomu, že v Praze 2 žije vyšší podíl rodin s nadprůměrnými příjmy. Dokonce zde ani počet těch s dotovanými jídly nevzrostl. To je však dáno tím, že v minulosti navštěvovali školu tři sourozenci z jedné sociálně slabé rodiny. „Výpomoc s placením jídla potřebují hlavně rodiče samoživitelé nebo ti v rozvodovém řízení. Plnou podporu od nás dostávají také dvě ukrajinské děti,“uvedl ředitel školy Martin Ševčík. Upřesnil, že také využívají služeb externí kuchyně a mají různé specifické požadavky na typy jídel.

„Vždy si přejeme, aby bylo jedno bezlepkové a bezmasé. Na jídelním lístku se u nás objevuje i cizrna, pokaždé je možné vybírat ze dvou jídel. A když je bramborový knedlík, vepřové a špenát, tak máme nejdelší frontu na oběd,“uvádí ředitel Ševčík.

Letos v září ceny jídel v ZŠ Londýnská vzrostly o pět korun. „Podle věkových kategorií se u nás nyní pohybují od 37 do 42 korun,“dodává ředitel Londýnské.

Nešťastné sladkosti

Na kvalitu školních obědů nejen v metropoli dohlíží Alexandra Košťálová, koordinátorka projektu Zdravá školní jídelna Centra podpory veřejného zdraví ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ).

Redakce MF DNES jí poslala k posouzení deset vybraných jídelníčků z pražských škol. „Objevují se v nich uzeniny – což je jedna z věcí, které by dětem servírovány být nemusely, a když, tak ve velice umírněné formě. Je potřeba mít vždy pod kontrolou sůl,“říká Košťálová.

„S čím absolutně nesouhlasím a jde o zbytečnou investici, jsou oreo sladkosti či müsli tyčinky a podobné dezerty. Jednak vzhledem ke složení a jednak dítě milující sladké nezřídka sní tento dezert a oběda se nedotkne,“vysvětluje odbornice. Tradičním nedostatkem je podle Košťálové slabá nabídka bezmasých pokrmů, které by byly pro děti trendy a lákavé. Málo je i zeleninových polévek.

Podle koordinátorky jsou v rámci České republiky v možnostech školního stravování určité rozdíly. „V Praze je vyšší stravné než třeba v Karlových Varech. A čím více je peněz, tím častěji je možné nakoupit mořské ryby nebo více čerstvé zeleniny a ovoce. Někdy stačí limit i na nákup některých druhů biopotravin,“uvádí Košťálová.