O třech kandidátech na Hrad rozhodne až soud
Diviš s Janečkem se odvolali proti vyřazení z voleb. Konec hrozí i Rohanové
Okonečném složení kandidátů v lednových prezidentských volbách definitivně rozhodne Nejvyšší správní soud. Podnikatelé Karel Diviš a Karel Janeček, které kvůli vysoké chybovosti v podpisech občanů vyřadilo ministerstvo vnitra, se totiž v zákonné lhůtě odvolali.
Po odečtení chybových podpisů sesbíral Diviš podle resortu 49 884 podpisů. K metě 50 tisíc mu tak chybělo pouhých 116 podpisů. Podle Diviše mu však úředníci neuznali část podpisů, které uznat měli, a také podhodnotili celkový počet odevzdaných podpisů. Ten byl podle Diviše o tisícovku vyšší, což by mu ke kandidatuře stačilo.
Podle právníků mají šanci
Ústavní právníci Jan Wintr a Jan Kudrna se pro MF DNES shodli, že Diviš s Janečkem mají šanci s odvoláním uspět. Musí však prokázat, že ministerstvo při sčítání chybovalo. „Není vyloučeno, že ještě budou zaregistrováni. Záleží ovšem na tom, zda dokážou zdokumentovat takové zjevné nesprávnosti v postupu ministerstva, které by soud vedly k závěru, že je nutný přepočet,“vysvětlil právník Kudrna.
Diviš na rozdíl od Janečka zveřejnil podrobnosti svého odvolání . „Ministerstvo vyřadilo petenty, u nichž kvůli horší čitelnosti mohlo dojít k záměně čísel (bydliště či čísla občanského průkazu, pozn. red.), jako jsou např. 0, 6 a 8. Nicméně ručním ověřením v databázi šlo snadno ověřit, že tito lidé existují a jsou v evidenci obyvatel. Toto ruční hledání by přitom podle vlastní vydané metodiky dělat měli,“uvedl Diviš.
Hilšer chce konec Rohanové
Definitivně jistou kandidaturu v lednových volbách stále nemá ani prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová. Ta na ministerstvu už loni na podzim podala kandidaturu s dvacítkou podpisů tehdy končících poslanců ČSSD a KSČM, přestože v té době ještě tři čtvrtě roku nebyly prezidentské volby oficiálně vyhlášeny.
Právě proto její kandidaturu u soudu napadla skupina senátorů, kteří do voleb svými podpisy nominovali senátora Marka Hilšera.
Ten přitom chtěl původně napadnout její kandidaturu sám. „Přemýšlel jsem nad tím jako senátor, který ze své funkce cítí povinnost tu věc rozštípnout, aby o ní bylo rozhodnuto. Na druhou stranu nechci poškozovat kandidáty v jejich možnosti kandidovat. Tyhle dvě polohy se ve mně perou,“řekl Hilšer o víkendu Deníku N. Stížnost tak za něj nakonec podali jeho kolegové ze Senátu.
I podle ústavních právníků může být podání kandidatury ještě před vyhlášením voleb problém, kvůli kterému může soud Rohanovou nakonec vyřadit. „Podle mě ministerstvo nepostupovalo správně. Považoval bych za logické, že lze podat kandidaturu až po vyhlášení voleb, tedy ne dříve než v červnu 2022, a myslím, že k tomu by se mohl přiklonit i Nejvyšší správní soud,“řekl MF DNES právník Jan Wintr.
Proti rozhodnutí ministerstva vnitra se odvolali ještě další tři vyřazení kandidáti, kteří však ministerstvu dodali pouze stovky či nízké tisíce podpisů, a podmínky tedy jasně nesplnili.
Soud musí o všech odvoláních rozhodnout do 15 dnů. „Věřím, že je naše argumentace validní a že se nám povede velký návrat. Kampaň proto pokračuje,“zdůraznil Diviš.
Rakušan plánuje změny
Kvůli nejasným výkladům pravidel chce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po volbách změnit zákon. „Po lednových prezidentských volbách se plánuji sejít se svým náměstkem a jeho kolegy nad tím, jaká zpřesnění si zákon zaslouží,“uvedl. Kromě kandidatury Rohanové, podané ještě před vyhlášením voleb, vyvolávala v minulosti otázky také situace, kdy senátoři či poslanci podepisovali kandidátní listinu vícero uchazečům o Hrad naráz.