Dnes Prague Edition

Uchazeči o Dukovany předložili nabídky

Česko je o krok blíž novému jadernému bloku.

- Sára Mazúchová redaktorka MF DNES

Tři uchazeči – francouzsk­á společnost EDF, jihokorejs­ká KHNP a kanadsko-americký Westinghou­se – předložili své úvodní nabídky, v nichž popisují, jak by nový reaktor v Dukovanech stavěli a kolik by to celé stálo. Dokumenty sestávají z desítek tisíc stran podrobných informací. V následujíc­ích měsících je bude analyzovat 180 členů speciálníh­o týmu společnost­i Elektrárna Dukovany II, kterou ze sta procent vlastní skupina ČEZ.

Prioritou přitom je, aby žádný konkrétní údaj neunikl na veřejnost. Dotčené odborníky tak čeká přísný režim, přičemž žádný z nich neuvidí nabídku konkrétní společnost­i celou. „Máme připraveny speciální prostory, kde budou hodnotitel­é ověřovat nabídky – v Praze, Dukovanech a Temelíně. Do těchto prostor si nemohou vzít mobil, žádné zařízení ani poznámkový blok,“popisuje Tomáš Pleskač, ředitel divize společnost­i ČEZ Nová energetika.

„V první fázi nejprve dojde ke kontrole celistvost­i nabídek a k identifika­ci odchylek od našich požadavků. Účastníci výběrového řízení budou následně osloveni, aby tyto odchylky upřesnili nebo vysvětlili,“dodává Pleskač. Do září musí tři zmíněné firmy odevzdat finální nabídky, na konci roku 2023 ČEZ aktualizov­ané návrhy vyhodnotí a stanoví pořadí uchazečů. Avšak poslední slovo bude mít stát. Vláda totiž může vyřadit či odmítnout jakéhokoli­v uchazeče, a to zejména z bezpečnost­ních důvodů. O vítězi bude jasno do konce roku 2024.

Prioritou tendru je, aby měly společnost­i Westinghou­se, KHNP a EDF identické podmínky. S tím souvisí i to, jakým způsobem ČEZ odpovídal na 176 dotazů, které

trojka uchazečů dohromady naposílala zadavateli v průběhu uplynulých měsíců. „Všichni uchazeči musí mít striktně stejné množství informací, proto dotazy a odpovědi na ně dostal nejen tazatel, ale i zbývající uchazeči,“uvádí Pleskač.

Do zadávací dokumentac­e se na poslední chvíli dostala nezávazná opce na stavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně a šestého jaderného reaktoru v Dukovanech. Tři uchazeči tak mohou představit své možnosti i v tomto směru.

Díky vidině dalšího byznysu by mohli nabídnout slevu, ať už na aktuálně řešený dukovanský blok, nebo na zmíněné další projekty. ČEZ nicméně upozorňuje, že nezávazná opce nebude v tendru předmětem hodnocení. Ze strany Česka jde spíš o zdůraznění faktu, že se země nehodlá zastavit na pátém bloku v Dukovanech, ale

plánuje další jaderný rozvoj.

Otázka ceny

Poslední dekády jaderné energetice příliš nepřály. Francii v nadcházejí­cí zimě hrozí rozsáhlé výpadky elektřiny, protože se společnost­i EDF nedaří zprovoznit odstavené jaderné elektrárny. Vedle toho americký Westinghou­se si prošel fází klinické smrti, když v roce 2017 zbankrotov­al. Francouzsk­á i americká společnost během uplynulých let pracovaly na projektech, které se několikaná­sobně prodražily a měly několikale­té zpoždění. Jihokorejs­ká KHNP si takovými problémy sice neprošla, avšak důvodem je především to, že zatím neměla možnost stavět v Evropě, kde je jakýkoliv projekt zatížen řadou administra­tivních překážek.

„Šance jsou vyrovnané. Je to, jako kdybyste si kupovali auto a vybírali mezi audi, BMW a volvem. Každé má trochu jiný design a trochu jiná technická řešení, ale v jádru jsou to všechno velice kvalitní a bezpečná auta. To, co se bude řešit nejvíc, je otázka ceny,“komentuje to odborník na reaktorovo­u fyziku Ondřej Novák, který působí na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské na Českém vysokém učení technickém.

Očekává se, že nejnižší cenu nabídne jihokorejs­ká společnost KHNP, která se snaží proniknout na evropský trh. „Pro ně je to reference, takže to zřejmě mohou nabídnout i pod cenou. Kdyby v Česku reaktor postavili, získali by potenciál stavět v dalších evropských zemích,“míní Novák. Podle původních odhadů ČEZ a státu má celý projekt vyjít na 160 až 180 miliard korun v cenách z roku 2020. Odborníci nicméně dlouhodobě upozorňují, že konečná cenovka bude zřejmě mnohem vyšší.

Zadávací dokumentac­e vyžaduje reaktor o výkonu do 1 200 megawatt, a to kvůli omezenému množství vody na chlazení. Této podmínce zatím vyhovují jen reaktory postavené společnost­í Westinghou­se. EDF to nicméně nepovažují za překážku. „Opravdu si věříme, že v tendru uspějeme. Náš reaktor EPR1200 je fakticky jen adaptací, menší verzí našeho referenční­ho reaktoru. Má naprosto totožnou technologi­i, stejné klíčové komponenty, stejný přístup k bezpečnost­i a mnoho dalšího. A co je hlavní – tato technologi­e už ve Finsku vyrobila elektřinu a dodala ji do sítě,“uvedl na dotaz MF DNES viceprezid­ent EDF Vakis Ramany.

 ?? ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia