Jedna půjčka, jiná cena

Za stejnou půjčku zaplatíte pár set i přes sto tisíc

Nezajištěný spotřebitelský úvěr 50 tisíc korun splácený po dobu jednoho roku může stát necelých 1 700 korun, ale i více než 100 tisíc. Vyplývá to z aktuálních výsledků Indexu odpovědného úvěrování organizace Člověk v tísni. Drahé půjčky ale nejde na první pohled odsoudit, pro někoho smysl dávají.

Pozorně si přečtěte podmínky

Podle Člověka v tísni si lidé budou kvůli zdražování více půjčovat. „Zdražení úvěrů o dvě nebo tři procenta není takový problém. Horší je, že banky budou mnohé klienty odmítat a vytlačovat je tím do nebankovního sektoru,“poukazuje analytik Člověka v tísni David Borges na důsledek narůstajících výdajů domácností. „Nabádáme proto k pečlivému prozkoumání podmínek, za kterých nebankovní společnosti peníze půjčují, a doporučujeme velmi pozorně promyslet, jak vysoké měsíční splátky člověk unese,“apeluje Borges.

Podle Indexu odpovědného úvěrování, který porovnává 37 poskytovatelů nezajištěných spotřebitelských úvěrů, nabízí nejlevnější modelový úvěr ve výši 50 000 korun rozložený do dvanácti měsíčních splátek Maxbanka, a to za necelých 1 700 korun. Specifikem tohoto úvěru však je, že ho lze využít pouze jako konsolidaci, tedy jako náhradu za již existující půjčky.

Ceny většiny bank a nebankovních společností se pohybují mezi třemi a čtyřmi tisíci. Na opačné straně žebříčku se pohybují menší, avšak extrémně drahé společnosti, jako je ViaSMS nebo Viva Credit. Tito poskytovatelé obvykle nabízejí takzvané úvěrové rámce, kde nejsou pevně stanoveny splátky, avšak při využití modelového příkladu půjčky 50 tisíc korun by roční náklady na takový úvěr vyšly i na více než sto tisíc.

„S drahými půjčkami je to ale složitější. Nelze je jednoznačně odsuzovat. Pokud někdo půjčuje peníze za 50 či 80 procent ročně, tak je to na první pohled šokující, ale pro člověka, který potřebuje řešit nedostatek peněz a jinou možnost nemá, může i takto drahá půjčka dávat smysl,“vysvětlil Borges.

Podstatné podle něj je, zda jsou splátky nastaveny tak, že lze půjčku splatit. „Jestliže se však bavíme o dlouhodobých půjčkách, kde věřitel žádá 300 nebo 400 procent ročně, nelze to už omluvit vyšší rizikovostí, to je devastační finanční produkt,“doplnil Borges.

Půjčka až na posledním místě

Vlivem složité ekonomické situace se mohou nyní do potíží dostávat i lidé, kteří by v nich normálně nebyli. Pokud to ale aspoň trochu jde, měl by podle Borgese člověk hledat jiné řešení než půjčku.

„Měli by se pokusit omezit jiné zbytné výdaje. Když ani tak příjem nestačí, protože je třeba zaplatit například za energie, je namístě požádat na úřadu práce o mimořádnou okamžitou pomoc,“radí vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle. Pomoci může i žádost o pravidelný příspěvek na bydlení.