Pavel dělá stejné chyby jako já
Mistrík ustoupil ve volbách Čaputové. Českým kandidátům podobný krok spíš rozmlouvá.
Vědec Robert Mistrík v roce 2019 patřil k favoritům prezidentských voleb na Slovensku. Těsně před prvním kolem však odstoupil a podpořil budoucí prezidentku Zuzanu Čaputovou, které dávaly průzkumy větší šanci vyhrát.
V Česku ho nyní část lidí dává za vzor senátorům Pavlu Fischerovi a Marku Hilšerovi, kteří by podle některých hlasů měli odstoupit a podpořit Petra Pavla či Danuši Nerudovou proti Andreji Babišovi.
On sám by však na jejich místě byl obezřetný. „Po mojí zkušenosti se Zuzanou Čaputovou bych kandidáty při úvahách, zda se mají vzdávat ve prospěch někoho jiného, nabádal k velké opatrnosti,“říká Mistrík v rozhovoru pro MF DNES.
V Česku se teď před volbami hodně připomíná vaše odstoupení. Sledujete kampaň u nás?
Ano, velmi podrobně.
Vnímáte určité podobnosti s poslední prezidentskou volbou na Slovensku?
Ty podobnosti nejsou velké. U nás byla situace podstatně nepřehlednější a komplikovanější. Reálně hrozilo, že se do druhého kola dostanou dva neakceptovatelní kandidáti, Ficův člověk (Maroš Šefčovič) a proruský představitel antisystému (Štefan Harabin). Se Zuzanou Čaputovou jsme se mohli navzájem vybít a do druhého kola nemusel postoupit ani jeden z nás. Zemi bychom tak nechali napospas temným silám. U vás nic takového nyní nehrozí. Možná ještě před pár měsíci to nebylo tak jasné, ale dnes už je slovenský scénář zcela vyloučen.
Někteří provládní voliči to ale vnímají tak, že je šance, aby ve druhém kole vůbec nebyl Andrej Babiš, a proto vyzývají senátory Fischera s Hilšerem k odstoupení a podpoře generála Pavla a Danuše Nerudové…
Podle mých předpokladů založených na datové analýze je úplně jedno, zda pánové Hilšer s Fischerem odstoupí nebo ne. Do druhého kola s vysokou pravděpodobností postoupí Babiš a Nerudová.
Proč si to myslíte? Průzkumy dávají velké šance i Pavlovi.
Myslím, že jemu už ujel vlak. Neuškodila mu ani tak jeho minulost. Spíš v kampani udělal dvě stejné chyby jako já. A to ho bude s vysokou pravděpodobností stát postup do druhého kola.
Jaké chyby máte na mysli?
Jeho kampaň je příliš akademická. Když to sleduji zpovzdáli jako nezávislý pozorovatel, vidím jeden paradox. Bývalá rektorka se jeví jako osoba, která s odhodláním generála bojuje o funkci vrchní velitelky ozbrojených sil. Zatímco generál Pavel na mě působí jako distingovaný profesor, který se uchází o pozici rektora. Je otázkou pár dní či týdnů, než průzkumy začnou ukazovat, co už skoro měsíc vyplývá z mojí analýzy. A to, že Nerudová na plné čáře válcuje Pavla.
A ta druhá chyba?
Tou je to, že Pavel na tento trend preferencí vůbec nereaguje změnou kampaně. Ještě tak před dvěma týdny jsem si myslel, že pokud nic zásadního nepodnikne, tak to mezi ním a Nerudovou může být těsné. Dnes už je podle mě jasné, že se jeho procenta postupně přelijí k Nerudové. Oba jsou v politice noví a nemají silně fixované voliče. Proto si myslím, že nastane davový efekt a voliči přeběhnou k ní. Pokud se tedy nestane nic mimořádného, tak Pavel nepostoupí. Chci však zdůraznit, že do toho nezatahuji své osobní preference, politické přesvědčení či minulost kandidátů. Vše to vyplývá pouze z chladnokrevné analýzy dat.
Takže si myslíte, že není reálné, aby do druhého kola nepostoupil Andrej Babiš? I kdyby Fischer s Hilšerem odstoupili ve prospěch Pavla a Nerudové…
Je to vysoce nepravděpodobné.
Co vlastně na ty výzvy k odstoupení Fischera s Hilšerem říkáte?
Povím to na rovinu. Po mojí zkušenosti se Zuzanou Čaputovou bych kandidáty při úvahách, zda se mají vzdávat kandidatury ve prospěch někoho jiného, nabádal k velké opatrnosti. Naše paní prezidentka začíná být velkým zklamáním a myslím,
že si ji v Česku dost idealizujete. Začala velmi dobře, ale s nástupem pandemie, inflace, vládních krizí a války na Ukrajině se osobnostně i politicky zcela ztratila. Její důvěryhodnost se propadá takovým tempem, že ve volbách v roce 2024 jí hrozí vypadnutí ještě před druhým kolem. Co je ale alarmující, že svým nepřesvědčivým výkonem uvolňuje cestu do prezidentského paláce nedemokratickým a proruským silám. V zájmu prozápadního směřování Slovenska musíme shodit růžové brýle. Nastal čas být nemilosrdně upřímný a říct, že paní prezidentka selhává. To je při výzvách k odstoupení kandidátů i důležité poselství pro Česko.
Zmínil jste příliš akademickou kampaň generála Pavla. V Česku jsme už jednoho akademického kandidáta v minulosti měli. Jiřímu Drahošovi to v poslední volbě nevyšlo. Vidíte v těchto dvou kampaních podobnosti?
Já to znám z vlastní zkušenosti. Během kampaně jsem dostal přezdívku slovenský Drahoš. Pavlova kampaň je podle mého až příliš kultivovaná a nevýrazná. Na české kampani mě obecně trochu překvapuje, jak se kandidáti mezi sebou vůbec nevymezují. Viděl jsem dvě prezidentské debaty, a kdybyste mi poté předložili jejich přepis a začernili jména kandidátů, tak si nejsem jistý, zda bych dokázal rozeznat, kdo dané myšlenky pronesl. Jejich slova se velmi podobají. A debata není ani tak o tématech, ale o tom, jak se kandidát jeví navenek.
Kampaň je hodně i o Andreji Babišovi. Jaké mu dáváte šance?
Je to silný kandidát. Vidím trochu podobnost se Slovenskem. I u vás jsou silné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Jedna věc je, co si myslí pražská a bratislavská kavárna, a zcela jiná je situace na venkově. Tam je to úplně jiný svět, než jak přemýšlejí lidé v Bratislavě či Praze. Lidé z metropole vůbec nemají ponětí, jak uvažují tito lidé. Proto si myslím, že je Babiš silný kandidát. Nedokážu ale přesně posoudit, jak silně ho venkov podpoří.
Jak Babiše vnímáte u vás?
Z mého pohledu je tu vnímán hlavně skrz soudní spory o jeho někdejší členství v ŠtB.
Když byl ještě vaším premiérem, tak tu samozřejmě silně rezonovalo, že je Slovák.
Už jsme trochu nakousli dynamiku kampaně. Co byste kandidátům poradil, jak správně kampaň načasovat?
To je hotová alchymie. I ve vašem případě se ale ukazuje, že načasování je klíčové. Nesmí se začít ani moc brzy, ani moc pozdě.
Někteří Češi vám Slovákům v posledních letech hodně záviděli prezidenty. Ať už Andreje Kisku nebo Zuzanu Čaputovou. Vnímáte to tak i na Slovensku?
Nejsem si jistý, jestli jde závidět politik.
Část lidí to tak říká…
Ze zahraničí to lidé vnímají vždy velmi povrchně. Stejně jako my vnímáme povrchně politickou situaci v Česku a jinde. Myslím si, že většina Slováků ani neví, kdo je prezidentem v Rakousku. Rozlišovací schopnost na pohled v cizině je výrazně nízká.
Naše prezidentka začíná být velkým zklamáním a myslím, že si ji v Česku dost idealizujete.
Jak se vlastně Slovensko za poslední roky pod Zuzanou Čaputovou proměnilo?
Stejně jako jiné země prošlo velmi dynamickým a možná až chaotickým vývojem způsobeným pandemií, inflací a válkou na Ukrajině. To s sebou přineslo přirozený neklid a někdy až rozvrat našich tradičních představ. Nemyslím si ale, že Zuzana Čaputová měla nějaký významný vliv na sled událostí na Slovensku. Její vliv byl velmi nízký i proto, že se ke všem těmto událostem, které hýbaly zemí, nedostatečně vyjadřovala nebo se vyjadřovala tak, že si to nikdo nezapamatoval.
V Česku k ní lidé neustále přirovnávají Danuši Nerudovou. Jsou si podle vás v něčem podobné?
Podobnosti nevidím. I Nerudová se tomu takticky vyhýbá. Zachytil jsem, jak říkala, že mají společné jen to, že jsou obě ženy a matky.