Spiknutí důchodců
Německá policie zatýkala desítky pravicových extremistů, kteří plánovali puč
Vypadá to téměř jako samo se naplňující proroctví. Němečtí politici tak dlouho varovali před pravicovým extremismem, až se teď nebezpečí opravdu zhmotnilo.
Německá policie masově zatýká členy hnutí Říšští občané, které se hlásí k bismarckovské tradici a podle vyšetřovatelů dokonce plánovalo státní převrat. Jeho členové neuznávají legitimitu spolkové republiky. Jejich snahy působí až bizarně.
Nezdá se být úplně reálné, že by pár desítek lidí – obviněno jich bylo zatím 54 – bylo schopno obsadit německé kancléřství či parlament a zmocnit se vlády ve více než osmdesátimilionové zemi. Nervozitu Němců to ale nijak nezmenšuje.
Podle německé kontrarozvědky se k nim totiž hlásily další tisíce sympatizantů.
Plánovali převrat
A rozhodně se nejednalo o nějakou zábavou recesi. Skupina měla své politické vedení, měla i ozbrojené křídlo, které shromažďovalo zbraně a chystalo útoky proti německému státu. Podle nejvyššího státního zástupce Petera Franka sledovaly úřady nebezpečnou skupinu už od jara. „Plány byly stále konkrétnější a byly obstarávány zbraně,“doplnil Thomas Haldenwang, který stojí v čele Spolkového úřadu na ochranu ústavy.
Tomu odpovídá i prostor, který
zatýkání spiklenců věnují německá média. Zatímco zahraniční weby zprávu o puči postupně velkoryse uklízely do nižší hierarchie zpráv, Němci se jí i nadále zabývají se vší vehemencí.
Zpráva o odhalení této teroristické skupiny přichází v době, kdy je Německo rozčarované a zranitelné. Kancléř Olaf Scholz si odškrtává první rok ve funkci a nikdo nemá chuť nějak moc slavit. Postmerkelovská éra se utápí spíše v depresivní atmosféře.
Prestiž země uvadá. Napříč německou
společností rezonují obavy ze ztráty tradičních jistot, z oslabování proexportní ekonomiky a z rostoucích cen energií. V zahraniční politice jako by největší země evropské sedmadvacítky marně hledala svou roli, od počátku války na Ukrajině se spíše potácí v defenzivě vůči mnoha kritickým názorům, že postupuje přespříliš oportunisticky.
Zatýkání extremistů tak vypadá jen jako další díl, který se vtěsná do této špatné skládanky. Slovo „převrat“působí neskutečně rušivě,
jako by takové plány ani nebyly v souladu s představou Německa 21. století. Vyšetřovatelé ale tvrdí, že přípravy už byly v plném proudu.
Z razií zatím vyplynulo, že hlavou spiklenců byl jedenasedmdesátiletý šlechtic Heinrich XIII., princ Reuss, který se měl po plánovaném převzetí moci stát regentem. Jeho příbuzní jej označují jako „částečně zmateného starého muže“.
Jinou výraznou postavou je někdejší soudkyně a poslankyně, osmapadesátiletá Birgit Malsacková–Winkemannová.
Také další konspirátoři byli spíše těmi „dříve narozenými“, takže se mnohým vyjevily paralely na někdejší fiktivní drama televize ZDF „Povstání starců“. Sociálně-politický thriller představoval divákům hrozivé scénáře, které mohou Německo potkat, pokud bude ignorovat neustále se zrychlující stárnutí populace a ignorování zájmů starší generace.
Děj se týká gerilových penzistů, které žene do živelného povstání selhávající a podvodný důchodový systém.
Cítí se opomíjeni
Také rebelanti z řad Říšských občanů mají podle všeho pocit, že na ně společnost dokonale zapomněla. Proto si vydávají vlastní doklady, zahlcují úřady mnohastránkovými stížnostmi a v posledních letech už začali i vyhrožovat násilím. Odneslo to zraněním několik policistů, z nichž jeden zranění podlehl.
Mnoho Němců je rebelujícím občanům ochotno naslouchat, jak země proplouvá krizemi posledních let. Dluhovou krizí eurozóny před více než 10 lety, následnou imigrační krizí z let 2015 až 2016, po kterých následovala covidová uzávěra a válka na Ukrajině. Němci už jsou sérií těžkostí unavení.
Proto měly plány pravicových radikálů i mnoho sympatizantů.
Německá policie proto pojala zákrok proti extremistům se vší vážností. Zasahovalo 3 000 policistů, kteří ale podle kritiků možná chyběli jinde. Třeba na předměstích Berlína, která dlouhodobě terorizují přistěhovalecké gangy.