Jak se Davidová přestala bát střelby
Kde jsou ty doby, kdy Markéta Davidová ztrácela pomalou střelbou na každé položce tolik sekund i míst v pořadí...
Najednou je to právě rychlá střelba, která se stává její devízou. Včera k ní přidala ve sprintu biatlonistek v Hochfilzenu navrch třetí nejrychlejší běh dne. A tak se navzdory jedné chybě při položce vestoje zase smála ze stupňů vítězů.
„Ta bedna se neochodí,“říkala, když na ni po roce a dvou týdnech na scéně Světového poháru opět vystoupala.
Jen bezchybně střílející Němka Herrmannová-Wicková byla tentokrát lepší než pětadvacetiletá Češka. Není divu, že se i reportéři norské televize vyptávali: Jak se stalo, že Davidová od minulé sezony svoji střelbu tak zrychlila?
„Přestala se jí bát,“usmíval se kouč Jiří Holubec.
Zářil rovněž hlavní trenér českých žen Egil Gjelland: „Já vám přece tolikrát v minulosti říkal, že to přijde. Markéta začíná zužitkovávat naši dlouholetou práci. Potřebovala se dostat do stavu, kdy ucítila, že může nad svojí střelbou převzít v závodech úplnou kontrolu. A potom už jsme se jen zaměřovali na drobné detaily.“
Nabíjej jen zápěstím
Už loni Davidová střílela na tréninku rychle, jenže v závodech k tomu nenašla odvahu. Obzvlášť poté, co i z pomalejších položek chybovala.
Letos v létě se nejprve zbavila technické chyby, kterou dříve dělávala. „Mívala problémy při přebíjení, nabíjela totiž až moc celou rukou, čímž si dokázala rozhodit polohu,“popisoval Holubec. „Je zapotřebí dělat ten pohyb pouze zápěstím. Jen se koukněte na Italku Wiererovou. Ta si stoupne, ani se nehne a jen to tam lupne.“
Když trenéři Davidovou na problém s přebíjením upozorňovali, odpovídala jim: „Já vím, ale občas na to zapomenu.“
Potom už nezapomínala. Zároveň přestávala střílet na dva nádechy. „Celou přípravu jsem se snažila dělat stejné pohyby zas a znovu, dokolečka, aniž bych příliš řešila, že mi občas terče nepadají. Chtěla jsem si zažít nový rytmus.“
Olympijský vítěz ve střelbě Matt Emmons, jenž od léta koučuje český mužský tým, o nácviku rychlejší střelby vypráví: „Nejdřív musíte mít pevný základ a až pak můžeme některé tréninky uzpůsobovat tak, abychom se speciálně věnovali rychlosti, třeba i formou her. Jen je zapotřebí být opatrní, abyste si přemírou snahy zase techniku nerozvorali.“
Jde o nesmírně pečlivé vyvažování biatlonových vah.
O hledání přípustné míry rizika. O nalézání mixu odvahy a sebevědomí ve vlastní hlavě.
Dostat oba jazýčky těchto vah do rovnováhy opravdu může zabrat spoustu roků. „Hlavně musíte naprosto věřit práci, co jste za ta léta odvedli,“poukázal Emmons.
„Nová Davidová“se zčistajasna už při úvodním pohárovém kole v Kontiolahti prodrala v některých závodech do elitní desítky nejrychlejších střelkyň a dokázala kosit terče v lepším čase než vyhlášené ostrostřelkyně Wiererová nebo Hauserová.
Ve štafetě v Kontiolahti dokonce vypálila pět ran vestoje za pouhých 19 sekund. To vše byl příslib. Byť žádala: „Nedělejme raději o mé střelbě předčasné závěry.“
A v Hochfilzenu?
Ještě před rokem tu při sprintu absolvovala dvě položky v součtu za 1:04 minuty.
Včera jí zabraly dohromady 55 sekund, ačkoliv si poslední ránu vestoje raději odložila. „Nebyla jsem na ni tak moc v klidu, jak bych si představovala. Ale důležité bylo, že jsem ji pak trefila.“
Zlepšuje se i v úspěšnosti střelby. V minulé sezoně ji měla 84 procent. Nyní je na 89 procentech. A dokonce na 97 vleže. „Nijak jsme na Markétu v létě netlačili, aby střelbu zrychlovala. Přicházelo to tak nějak automaticky,“podotkl kouč Gjelland.
„Což je nejlepší možná cesta,“dodala jeho svěřenkyně.
Je na sebe náročná. Vždy najde v závodě něco, co nebylo dokonalé. Dokázala se zkritizovat i po loňském triumfu ve vytrvalostním závodě v Östersundu (za svůj běh) a také včera za cílem v Hochfilzenu: „Zatáčky ve sjezdech jsem dneska jela fakt šíleně. Za ně se stydím.“
Gjelland s úsměvem reagoval: „Takové už je myšlení těch nejlepších závodnic. Možná v Markétině povaze ani není možnost, aby byla někdy úplně spokojená. Ale sama vidí, že pokud bude dělat to co v tréninku, bude se zlepšovat.“
U stupňů vítězů se už Davidová při debatě s dalšími medailistkami Denise Herrmannovou a Julií Simonovou zvesela smála.
„I holky mi říkaly, že měly v zatáčkách pocity jako děti, co jsou poprvé na sněhu. Na dnešním podkladu asi byly fakt těžké.“
Zařídila první medailové pohárové umístění pro české zimní sportovce v poolympijské sezoně.
V sobotu navíc vjede z druhé pozice do stíhačky.
„Už se na ni těším,“ujistila.
„Markéta už ucítila, že může nad svojí střelbou v závodech převzít kontrolu.“
Egil Gjelland, trenér českých žen