Inflace dál sráží příjmy

PRAHA Platy se v metropoli drží nad průměrem, nezaměstnanost naopak stále na nízké úrovni. Vyplývá to z aktuálních dat ke konci listopadu, zveřejněných experty Českého statistického úřadu (ČSÚ). Jde asi o jediné pozitivně znějící novinky – analytici upozorňují, že reálné mzdy s chutí „požírá“inflace, nabídka volných pracovních míst řídne a v evidenci je opět více uchazečů o práci. A do příštího roku nás podle prognóz ekonomů nic moc hezkého v této oblasti nečeká.

Stavebnictví, elektřina, plynařina – v těchto odvětvích si v uplynulém čtvrtletí zaměstnanci, co se týče mezd, nejvíce polepšili. A to zhruba o deset procent. Přibližně podobně plusově se v tomto období mohli cítit také lidé, pracující v branži dopravy a skladování.

„Nejméně naopak rostly mzdy ve zdravotní a sociální péči – o 0,6 procenta, veřejné správě a obraně – 0,9 procenta a vzdělávání – 2,1 procenta,“uvedl Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Česká metropole ve zmíněném období náležela k regionům s nejsvižnějším mzdovým růstem, přibližně šest procent. Vysoká inflace však ve stejném období veškerý růst pohltila a mzdy nominálně poklesly přibližně o deset procent. „Velké zlepšení nepředpokládáme ani v posledním letošním čtvrtletí. Rok 2022 tak podle nás bezpečně vejde do samostatné historie Česka ve znamení dosud nejprudšího poklesu reálných mezd. Za celý rok momentálně pracujeme s odhadem minus 8,3 procenta,“objasnil Hradil.

Regionální obrázek rozložení průměrné hrubé měsíční mzdy zůstává dlouhodobě stejný. „Hrubá průměrná měsíční mzda zaměstnanců v Praze dosáhla ve 3. čtvrtletí roku 2022 hodnoty 48 712 korun a byla tak opět nejvyšší mezi kraji. Praha byla jediným krajem, který přesáhl republikový průměr, a to o 22,2 procenta,“uvedla Jana Podhorská z pražské krajské správy ČSÚ. Na druhém místě této tabulky se umístily střední Čechy, průměrná mzda je zde přibližně o devět tisíc nižší než v Praze. Republikový průměr dosáhl za prvních devět měsíců 39 858 korun.

Mimořádný růst zaměstnanců

Úřady i zaměstnavatelé uvádějí, že meziročně ve

3. čtvrtletí roku 2022 v hlavním městě přibývá zaměstnanců. A to téměř o 30 tisíc. Výrazný nárůst v této oblasti hlásí také střední Čechy a Plzeňsko. Jde také o tři kraje, kde si našlo podle podzimních dat práci nejvíce osob, které unikly před válkou na Ukrajině. Ve Středočeském kraji jde asi o 16 tisíc pracovníků, v Plzeňském okolo 14 tisíc. V Praze šlo podle dat ministerstva práce a sociálních věci zhruba o 10 tisíc lidí. Ukrajinci pracují nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě, dopravě nebo při obsluze strojů.

„Trh práce dokázal najít uplatnění pro tak velké množství lidí, kteří díky tomu již nepotřebují pomoc státu a naopak do systému přispívají,“komentoval to Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí.

Počet nezaměstnaných podle čerstvých dat ČSÚ v hlavním městě ke konci letošního listopadu vzrostl na tři procenta. Počet uchazečů o zaměstnání tím meziročně stoupl o čtyři procenta.

Listopad, doba stagnace

„Počet evidovaných volných pracovních míst v Praze meziročně poklesl o 17 462 osob, což je o 18,9 procenta,“uvedl Adam Vlč z oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ. V republikovém porovnání měla Praha sedmou nejnižší nezaměstnanost. Nejlépe jsou na tom jako již tradičně v tomto ohledu oba okresy, nalézající se v zázemí metropole, Praha–východ a západ. Hladina nezaměstnanosti se zde držela pod dvěma procenty.

Trh práce má své zákonitosti. Listopad patří nejen v Praze klasicky k měsícům, kdy míra nezaměstnanosti přibližně stagnuje či vykazuje jen velmi malé pohyby. Vzhledem k aktuální napjaté ekonomické situaci tak lze podle oslovených odborníků hodnotit pozitivně, že nedošlo k citelnému nárůstu počtu lidí bez uplatnění. Změnit k horšímu se to však může v příštích týdnech. Ke standardnímu útlumu sezonních prací s příchodem zimy se tentokrát pravděpodobně přidá i nevyhnutelná rezignace části firem, které se potýkají s ochlazováním poptávky a růstem nákladů, na udržování úrovně zaměstnanosti. „Podle nás mohla již v prosinci poskočit do blízkosti čtyř procent a zpět pod tuto hranici se bude v průběhu roku 2023 vracet jen velmi neochotně,“soudí Vít Hradil.