Inflace v listopadu znovu zrychlila
Po říjnovém útlumu inflace opět přidala. Ceny meziročně vzrostly o 16,2 %
Meziměsíčně ceny v listopadu stouply o 1,2 procenta, vyplývá dále z měření Českého statistického úřadu. Zdražování v Česku tak nabírá na síle poté, co v říjnu ceny meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zrychlení růstu cen analytici čekali, takový skok je ale překvapil. Shoda totiž panovala na úrovni kolem 15,5 procenta.
Růst táhly především náklady na bydlení a potraviny. Z nich si Češi oproti loňsku nejvíce připlatili za cukr, který nyní stojí dvakrát tolik co před rokem. Vejce zdražila o necelých 72 procent, brambory o více než 40, podobně i tuky a oleje. Celkově ceny potravin meziročně vzrostly o 27,1 procenta.
„Domácnosti nyní inflaci nejcitelněji vnímají u předvánočních nákupů potravin. Obrazně řečeno, se stejnými výdaji jako loni budou letošní vánoční tabule o čtvrtinu skromnější,“komentuje inflaci partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Značně rostou také výdaje na bydlení. Ty šponuje výš mimo jiné cena tuhých paliv, která meziročně stoupla o 69 procent, nebo cena tepla a teplé vody, která vzrostla o třicet.
Drahotu pociťují všichni, u těch nejchudších ale může mít dalekosáhlé důsledky. „Lidé, kteří žijí z výplaty do výplaty, se kvůli prudkému růstu cen dostávají do obtížně řešitelných situací. Někteří si začínají půjčovat na svou běžnou spotřebu, což povede k nasekání nesplatitelných dluhů. Hrozí, že se zvýší počet lidí v exekucích,“míní hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Jako na houpačce budou spotřebitelské ceny nejspíš i v příštím roce. „Od začátku nového roku opět dojde k prudkému zdražování cen energií až na úroveň cenových stropů a bude odeznívat i efekt úsporného tarifu. V prvním čtvrtletí příštího roku je tak i nadále nutné počítat s velmi vysokým meziročním růstem cen. K viditelnějšímu zpomalování inflace začne docházet teprve ve druhém čtvrtletí,“očekává hlavní analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Zrychlení inflace na začátku příštího roku předpokládá i Martin Gürtler, analytik Komerční banky. „V případě meziročního vyjádření by to mělo být podle našeho odhadu k 17 procentům, když v lednu přestane působit vliv úsporného tarifu,“upozornil.
Výši inflace ovlivnila podle České národní banky i analytiků opatření, jimiž se vláda snažila zamezit nekontrolovanému růstu cen energií. Úsporný tarif a zrušení poplatků za obnovitelné zdroje stlačily už říjnovou inflaci na 15,1 procenta ze zářijových 18 a projevily se i v listopadu.
Loňské odpuštění DPH na energie, které prosadila minulá vláda Andreje Babiše, naopak v listopadu pomohlo k vyššímu růstu spotřebitelských cen. „Částečně k tomu přispěla loňská nižší srovnávací základna, kdy došlo k odpuštění DPH u cen elektřiny a zemního plynu,“uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.
Na kombinaci vládních opatření a loňského odpuštění DPH za energie upozornil také ředitel Sekce měnové ČNB Petr Král. „Hodnota inflace v listopadu byla stejně jako v předchozím měsíci značně ovlivněna započtením dopadu vládních opatření na pomoc s vysokými cenami energií do cenového vývoje. Bez těchto opatření by listopadová inflace byla o 3,6 procentního bodu vyšší,“upozornil.
Růst cen by Českou národní banku měl podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské inspirovat k navýšení úrokových sazeb. „Nebýt opatření vlády na straně cen energií, hrozilo, že by se inflace podívala do blízkosti dvaceti procent. I tak je stále živá a ne a ne ustoupit. ČNB by měla zvážit další zvýšení sazeb,“uvedla na svém twitterovém účtu.
„Platí, že meziroční inflaci drží níže vliv úsporného tarifu. Nebýt tohoto efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 19,8 procenta,“míní Martin Gürtler, analytik Komerční banky.
Na svém posledním měnověpolitickém zasedání guvernér ČNB Aleš Michl ujistil, že bankovní rada je připravena „adekvátně reagovat na inflační tlaky“. Jednocifernou inflaci centrální banka očekává kolem poloviny roku 2023, a to díky zmírnění nákladových tlaků, ochlazení zahraničního růstu i domácí poptávky a trhu práce. Do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle centrální banky by se inflace měla vrátit v první polovině roku 2024.
Česko je v popředí žebříčku
Zatímco v Česku během listopadu inflace vzrostla, ve zbytku Evropy většinou klesala. Celkově patřila tuzemská inflace k nejvyšším na kontinentu. Vyšší byla kromě Ukrajiny v Moldavsku, Pobaltí či v Maďarsku. Vyplývá to z aktuální analýzy investiční společnosti Portu, kterou získala agentura ČTK.
„V Evropě inflace klesla více, než se čekalo. V eurozóně se listopadová inflace překvapivě snížila o 0,6 procentního bodu na deset procent. Klesla tak poprvé od poloviny loňského roku,“uvedl analytik Portu Marek Pokorný.
Poklesu spotřebitelských cen v Evropě pomohl pokračující pokles cen energií. V růstu naopak pokračovaly ceny potravin, které zdražily o 13,6 procenta.
Ze zemí visegrádské čtyřky je na tom ohledně růstu spotřebitelských cen nejhůře Maďarsko. V listopadu se tamní inflace vyšplhala na 22,5 procenta. V zemi nejvíce zdražují energie a potraviny.