Krádež „objevu tisíciletí“
Dramatický osud buly z roku 1347
Obchod se starožitnostmi je často hledáním jedné hodnotné věci v bednách plných haraburdí. Někdy jde o cennou poštovní známku mezi výstřižky pohledů z dovolené, jindy o vzácný obraz, na který někdo zapomněl. A taky často o procházení pozůstalostí.
K té se v dubnu 2018 vypravil antikvář Aleš L. do bytu v pražských Holešovicích. Byla to cesta, jakých absolvoval za dvacet let, co pracuje se starožitnostmi, možná stovky. Zatímco si procházel sbírku známek a další starožitnosti, jako třeba divadelní kukátko nebo tabatěrku, muž, který se chtěl cenností zbavit – Milan Dvorský – mu vyprávěl o historii své rodiny. Sbírka patřila jeho pradědečkovi Františku Dvorskému, jenž byl v časech Rakouska-Uherska ředitelem Zemského archivu a spolupracoval s řadou významných osobností, jako byli Tomáš G. Masaryk, Jan Otto nebo František Palacký. František Dvorský byl nadto zapáleným sběratelem archiválií. A jak vyšlo najevo více než sto let po jeho smrti, do své sbírky si zařazoval i věci, které mu nepatřily.
Milan Dvorský Aleši L. vyprávěl, že si s některými dokumenty hrál jako dítě a odstříhával z nich pečetě. Nyní sbírka archiválií po Dvorského pradědovi ležela úhledně vyskládaná ve skříni. Aleš L. napočítal patnáct balíků a pomyslel si, že vypadají jako nachystané do sběru. Bylo vidět, že s nimi dlouho nikdo nehýbal.
V historických listinách se Aleš L. nevyznal. Čtyři balíky otevřel a zběžně prolétl. Že má v rukou listiny v hodnotě mnoha desítek milionů korun, ho ani nenapadlo. Zvažoval, jestli má vůbec cenu je od Dvorského koupit. Nakonec se rozhodl to risknout. Za
sbírku známek a patnáct balíků archiválií dal Dvorskému sto tisíc. Bedny naložil do auta, a protože neměl kam je uložit, požádal kolegu z branže, známého pražského antikváře Josefa Salmona, zda by si je u něj nemohl složit. Zároveň jej požádal, zda nezná někoho, kdo by mu pomohl odhadnout hodnotu přivezených listin. Jednou z nich byla i dlouho zmizelá zakládací listina Univerzity Karlovy.
Tajemný nálezce
Josef Salmon pochází ze staré pražské rodiny. Jeho dědeček, rovněž Josef, byl spoluzakladatelem slavného prvorepublikového nakladatelství Sfinx. Právě jeho obliba knih a starožitností později vnuka přivedla k profesi starožitníka. Salmon vystudoval starožitnickou školu a pracoval v pražských starožitnictvích jako praktikant. Vypracoval se a založil si vlastní obchod u Obecního domu, kde nyní nakupují i celebrity a další vlivní lidé. Tak třeba, když v roce 2006 slavila herečka Jiřina Bohdalová pětasedmdesátiny, jeden z gratulantů, hudební producent František Janeček, ji obdaroval briliantovou broží, kterou koupil právě u Salmona.
Bedny s dokumenty od Aleše L. Salmon uložil do jedné z místností starožitnictví a začal shánět znalce, který by jejich obsah ocenil. Přes několik lidí nakonec získal kontakt na Vladimíra Růžka, muže s více než třicetiletou praxí v oboru archivnictví.
Růžek navštívil Salmonův antik na konci dubna 2018 celkem čtyřikrát a vypracoval pro něj znalecký posudek. Jeho závěr Salmona příliš nepotěšil. Stálo v něm, že listiny pocházejí z legendární sbírky Františka Dvorského, který si je přisvojil v Zemském archivu.
Růžek Salmona upozornil, že jde o historické skvosty, které však měla rodina Dvorských po smrti Františka Dvorského vrátit. A že je tedy nyní musí nabídnout Národnímu archivu. Salmon mu na to řekl, že listiny nejsou jeho a že je má jen v komisi.
Růžek však nespoléhal jen na Salmonovu dobrou vůli a v květnu 2018 upozornil Národní archiv na existenci Dvorského sbírky. Konkrétně se o svém „bádání“v Salmonově antiku zmínil šéfce jednoho z oddělení archivu Jitce K. V tu chvíli události nabraly zcela nečekaný spád.
Skrytý za bankou
Že byla součástí Dvorského sbírky i zakládací listina Univerzity Karlovy, Růžek nezjistil. Ani nemohl. Několik dokumentů totiž z balíků, které Aleš
L. přivezl, mezitím zmizelo.
Salmon už v té době věděl, že se mu do ruky dostalo exkluzivní zboží. A tak nečekal na Růžkovy závěry a podle pozdějšího soudního verdiktu využil svých konexí. Oslovil manželku ředitele J&T Banky Karlu A., která byla jeho zákaznicí. Věděl, že paní A. má hodně kontaktů a mohla by znát někoho, kdo bude mít o historický skvost zájem. Řekl jí, že listinu koupil v Rakousku.
Jenže Karla A. místo toho Salmona požádala, aby jí dovolil nejdřív oslovit univerzitu – byla přesvědčena, že jestli má někdo unikát vlastnit, je to právě škola. Salmon jí to nakonec dovolil. Zanedlouho se mail s nabídkou odkupu, u kterého byla přiložena fotka vzácného pergamenu, dostal do schránky rektora Zimy, který byl v té době na Kubě. Zima neváhal a zalarmoval historiky. Ti si dokument v kanceláři Karly A. prohlédli, a když zjistili, že jde o papežský souhlas se založením univerzity, začala škola jednat o koupi.
Cena byla pevně stanovena – dvacet milionů korun. A Salmon s prodejem spěchal. Jenže univerzita nestačila peníze sehnat tak rychle. Karla A., která měla podle svých slov strach, aby dokument neskončil jinde, proto požádala svého muže, zda by listinu od starožitníka odkoupila banka (za své zásluhy při získání listiny dostala později historickou medaili Univerzity Karlovy). J&T Banka listinu koupila a obratem přeprodala univerzitě. Salmon tak zůstal v transakci skrytý.
Zarputilá badatelka
Na odhalení skutečného prodejce však v té době začala pracovat badatelka Národního archivu Jitka K. Právě jí Růžek o Dvorského sbírce, kterou procházel v Salmonově starožitnictví U Obecního domu, řekl.
Jitka K., která pracuje v archivu už od roku 1985, má na starosti právě oddělení církevních institucí. Proto ji zpráva o nálezu zakládací listiny univerzity, kterou zaznamenala v médiích, zaujala. A pojala podezření, že časový souběh mezi nalezením Dvorského sbírky a prodejem listiny univerzitě nebude náhodný. Začala pátrat: obrátila se na univerzitu, znalce, a dokonce navštívila i Dvorského pravnuka, aby řekl, co všechno v pozůstalosti bylo.
Salmona navštívila v říjnu 2018. V té době bylo již na starožitníkově účtu 20 milionů z prodeje zakládací listiny. Salmon jí údajně tvrdil, že majitelem pozůstalosti po Dvorském je jeho spolupracovník. Ten jí po delším vyjednávání nakonec bedny s archiváliemi dovezl. Bylo patrné, že už je někdo procházel.
Mezi dokumenty se našla i prázdná obálka s nápisem „Constitutio Clementis VI“, což je zkratka označení, které se užívalo pro zakládací listinu univerzity. Vyšetřování Jitky K. bylo u konce.
Dokument číslo 461
V únoru 2019 policie Salmona obvinila z praní špinavých peněz, neboť podle ní získal peníze z prodeje kradené věci. Před rokem Obvodní soud pro Prahu 1 uznal antikváře vinného z podílnictví (tím, že měl prospěch z prodeje věci, o níž věděl, že je kradená) a uložil mu tříletý podmíněný trest. Nadto musí zaplatit pětimilionovou pokutu a 20 milionů za zakládací listinu vrátit Univerzitě Karlově.
Nemusíte být expert na právo, aby vás napadlo, jak je vůbec možné někoho soudit za podílnictví na krádeži, ke které došlo za Rakouska-Uherska. Vždyť Dvorského zločin musí být už promlčený. Jenže podle právnických es, která oslovil soud, to tak není. Experti analyzovali všechny historické právní úpravy a došli k závěru, že chování Františka Dvorského a později jeho dědiců naplňovalo znaky trestného činu.
Salmon před soudem odmítl, že by zakládací listina pocházela z Dvorského sbírky. Pořídil ji prý půl roku předtím, než se u něj bedny s listinami od Dvorského nejmladšího objevily. Koupil ji prý za 12 tisíc eur (necelých 300 tisíc korun) od antikváře ve Vídni.
Soud mu neuvěřil. Klíčovou roli v tom sehrály dva faktory: pečlivost, s jakou Dvorští organizovali svou sbírku, a lehkovážnost, s jakou se – podle soudu – Salmon pokusil zamést stopy.
Syn Františka Dvorského si dokumenty a listiny uspořádával do obálek a samotné archiválie rukou čísloval na lístečky, které na ně lepil. Zatímco na fotografii, kterou manželka ředitele J&T Banky poslala univerzitě, ještě razítko a číselné označení 461 je, pergamen, který v létě 2018 před novináře hrdě předloží rektor Zima, už Dvorského označení nemá.
Salmon neskrýval své rozhořčení. Mohl prý starožitnost prodat v cizině a dráž. „Jedinou chybou, co jsem udělal, bylo, že jsem to neprodal v Londýně o nulu víc někomu jinému,“prohlásil. Proti rozsudku se odvolal. Městský soud zatím případ neprojednal.
MF DNES se pokoušela Salmona několikrát kontaktovat, ať už přímo, nebo prostřednictvím jeho advokáta, avšak neúspěšně. Jitka K. se k případu nechce do jeho ukončení vyjadřovat. J&T Banka uvedla, že je ve věci vázána bankovním tajemstvím. Zakládací listina je zatím v Národním archivu a visí na ní policejní plomba.