Vánoce v prosinci, nebo lednu? Kdo nosí dárky?
Na Ukrajině se řeší, zda nastal čas slavit vánoční svátky „se Západem“
Kdy slavit Vánoce – 7. ledna, nebo 25. prosince? A kdo nosí dětem dárky? Děda Mráz? Svatý Mikuláš? To je diskuse, která se vede v ukrajinských domácnostech, v křesťanských komunitách i ve vysokých patrech politiky.
Oficiálně jsou na Ukrajině obě data státními svátky. Letos úřady kvůli invazi volno spojené s jakýmikoliv celostátními oslavami zrušily, na pozadí války se debata o vánočních oslavách zdá být triviální. Je to ale válka, co dělá mnohá kulturní témata, jako jsou náboženství či jazyk, aktuální více než kdy dříve.
Ukrajinská pravoslavná církev, která tradičně slaví Vánoce 7. ledna, letos dovolila věřícím, aby si sami vybrali, které datum je jim milejší. Zatím nejde o úplné zrušení lednových oslav, nýbrž o možnost pořádat vánoční bohoslužby v prosinci.
„Moje starší děti, které už jsou studenty, odpověděly jednoznačně: rozhodnutí padlo 24. února (kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu – pozn. red.), Vánoce oslavíme s celým civilizovaným světem 25. prosince. Ty mladší s nimi souhlasily,“prozradila výsledek rodinné porady Natalja Ropjanyková ze Lvova ukrajinské redakci webu BBC. Proti prý nejsou ani starší členové rodiny.
Rozdíl v datech všech křesťanských oslav je pozůstatkem historického vývoje země. Ukrajina totiž
společně s Ruskem přešla na gregoriánský kalendář, který v 16. století zkorigoval nepřesné počítání přestupností v předešlém juliánském kalendáři, až v roce 1918. Zatímco většina křesťanských církví včetně většiny pravoslavných tomu přizpůsobila i data svátků, ruská a s ní i ukrajinská církev setrvávaly u starého juliánského kalendáře. Umožnil
jim to výnos sovětské vlády o odluce církve od státu. Veškeré křesťanské svátky mají takto stále posunuty na základě starého kalendáře vyjma Ukrajiny a Ruska rovněž církve v Gruzii, Srbsku a jeruzalémský pravoslavný patriarchát.
Ukrajinská pravoslavná církev přiznává, že přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský je nevyhnutelný a je jen otázkou času. Počkat ale chce, až budou na takovou změnu připraveni sami Ukrajinci. Letošek by se tak měl stát testovacím rokem. Diecéze proto mají sledovat, o který termín bohoslužeb byl větší zájem.
Ukrajina patří k silně věřícím zemím, téměř 90 procent věřících se hlásí k pravoslaví. Stoupenců prosincových oslav sice v posledních letech přibývá, ale drtivá většina lidí přesto doteď slavila Vánoce až v lednu. Někteří Ukrajinci si nyní myslí, že by církev měla být v otázce aktivnější a ne pasivně čekat, jak se rozhodnou samy komunity.
Ukrajinský parlament už v podstatě umožnil věřícím slavit Vánoce podle gregoriánského kalendáře tím, že 25. prosinec ještě v roce 2017 uznal za státní svátek. To ovšem situaci zřejmě nevyřeší, spíše vytváří příležitost slavit Vánoce dvakrát. Ostatně to se nyní děje při oslavách nového roku – „starý“nový rok slaví Ukrajinci 13. ledna.
„Myslím si, že zrušení 7. ledna a jakýsi násilný přechod by byl kontraproduktivní,“okomentovala debatu v televizi ICTV poslankyně Jevhenija Kravčuková. I ona chce, aby změna byla postupná.
Část Ukrajinců vnímá přechod k prosincovým oslavám Vánoc jako další krok k „civilizované evropské společnosti“. Někteří rodiče tak letos navíc chtějí upustit od obdarování dětí dědou Mrázem, který dárky nosí v Rusku, na Ukrajině a v některých dalších postsovětských státech na Nový rok.
„Dcera Alisa ví, že existuje děda Mráz a že je vymyšlený stejně jako Santa Claus. Vysvětluji jí, že děda Mráz je v Rusku, Santa Claus v Americe a u nás máme svatého Mikuláše,“řekla BBC Kyjevanka Bohdana Olševská s tím, že část darů přinese dceři právě Mikuláš. Toho podle starého kalendáře slaví na Ukrajině 19. prosince. Na Vánoce dostane Alisa dárky od rodičů.