Ukradený Hus
Středověké listiny se ocitly na aukci, kde je zabavila policie
Pokračování ze str. 1
Podobné dokumenty se v dražbách objevují spíše vzácně.
Kdo však pozorně sledoval katalogy tuzemských aukčních domů, tomu neušlo, že zmíněná listina, která se dražila v Topičově salonu, byla v krátké době druhým skvostem ze středověku, který aukční domy nabízely.
Jen o několik měsíců dříve, v únoru 2019, se za částku přes sedm milionů korun vydražila listina, která se vztahovala k procesu s Janem Husem. Šlo o „Notářský instrument Petra Reindla“datovaný do června 1414. I o něj měla Národní knihovna zájem. Ministerstvo kultury, pod které spadá, jí však určilo maximální limit šest milionů korun, takže ji koupil jiný, neznámý zájemce.
Také tato listina je dnes zabavená policií a leží v Národním archivu. Přišlo se na to, že listiny byly před mnoha lety ukradeny.
Dvorského archiv
Že se listiny objevily v dražbách krátce po sobě, nebyla náhoda.
Spojuje je totiž místo, kde ležely přes sto let. Tím místem byla sbírka Františka Dvorského, který byl za Rakouska-Uherska ředitelem Zemského archivu.
Dvorský si cenné listiny půjčoval k opisu, avšak zpět do archivů je již nevracel.
MF DNES ve svém úterním vydání popsala osud další z listin, již do své sbírky Dvorský zahrnul.
Byla to zakládací listina Univerzity
Karlovy. Na jaře 2018 prodal pravnuk Františka Dvorského Milan sbírku obchodníkovi se starožitnostmi Aleši L. Ten si je uschoval u svého známého antikváře Josefa Salmona ve starožitnictví U Obecního domu.
Salmon podle zatím nepravomocného rozsudku z balíků vyndal několik cenných archiválií. Zakládací listinu Univerzity Karlovy pak prostřednictvím J&T Banky prodal Univerzitě Karlově za 20 milionů korun.
Do aukcí zmíněné listiny (notářské instrumenty) ze 14. století však nenabízel Josef Salmon.
Podle svědectví zaměstnance aukční síně 1. Art Consulting, které zaznělo před soudem, byl mužem, který zařazení listin do aukcí předjednával Jan Třeštík, známý jako „Faltýnkův galerista“.
Faltýnkův galerista
Třeštík, dvaačtyřicetiletý obchodník s uměním, vlastní galerii Hauch v pražském Karlíně.
Je to člověk, který rád dává na odiv své známosti s vlivnými a bohatými lidmi. Přezdívku „Faltýnkův galerista“si vysloužil před čtyřmi lety, když ve své galerii pořádal vernisáž obrazů vlivného muže hnutí ANO, někdejšího místopředsedy Jaroslava Faltýnka. Měla název „Staří blázni jsou bláznivější než mladí“.
Šlo o akci jen pro zvané a mezi hosty byli například předseda hnutí SPD Tomio Okamura, někdejší manažer ČEZ Vladimír Schmalz nebo miliardář Marek Dospiva z Penty. Třeštík byl také spolu s Faltýnkem a tehdejším ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou
jedním z účastníků proslulé večeře na pražském Vyšehradě v době covidového lockdownu. Jak se k Třeštíkovi dostala dvojice listin ze sbírky Františka Dvorského, policie zmapovat nedokázala.
Jisté je, že Třeštík s oběma obchodoval, a také, že se s antikvářem Salmonem znají. Třeštíkova někdejší zaměstnankyně před soudem vypověděla, že Třeštík měl se starožitníkem Salmonem schůzky a prý měli i spor o nezaplacení částky deset milionů korun.
Oba středověké dokumenty však Třeštík podle policie ještě před aukcí přeprodal dál. Přesto dojednával jejich vydražení. „Notářský instrument Martina, kdysi Havla z Trnavy“, který později vydražila Národní knihovna za 15,5 milionu a zabavila policie, od něj získal jistý Robert P. (redakce zná celé jméno).
Obchodník s auty
A v červenci 2018 prodal galerista Třeštík za 4,8 milionu korun druhý dokument – tedy „Notářský instrument Petra Reindla“svému obchodnímu partnerovi Pavlu Kyllarovi. Kyllar je obchodník a majitel salonu s luxusními auty a už před čtrnácti lety se o něj zajímala média.
To když nechal do kalendáře své firmy kromě celebrit a sportovců vyfotit i gangstera Radovana Krejčíře.
Kyllar a Třeštík se byznysově i osobně znají přes osm let. Třeštík si od Kyllara často půjčoval na nákupy uměleckých děl. V poslední době však jejich přátelství kvůli jednomu takovému obchodu dostalo vážnou trhlinu. Galerista dal Kyllarovi do zástavy za svoje dluhy
vzácný obraz
Kruh a skvrna od malíře Vasilije Kandinského, jehož hodnota se podle expertů pohybuje kolem 250 milionů korun. Jenže nebyl jeho. Patřil ukrajinskému podnikateli, pro kterého Třeštík dílo vydražil v zahraniční aukci.
Kyllar však obraz údajně prodal neznámému arabskému kupci. Ukrajinský podnikatel, který nemá ani dílo, ani peníze, proto podal na Třeštíka trestní oznámení. Kvůli případu s obrazem dnes galerista stojí před soudem a hrozí mu až deset let.
Kandinského obraz měl být pojistkou Třeštíkova dluhu vůči Kyllarovi. Listinu podle svého svědectví Kyllar nabídl do aukce proto, aby se Třeštíkův dluh u Kyllara částečně umořil. V únoru za ni, jak už bylo řečeno, neznámý zájemce zaplatil přes sedm milionů korun.
Podivná aukce
Vraťme se ale ještě jednou k aukci, která v červnu 2019 proběhla v Topičově salonu a na níž byla vydražena první listina „Notářský instrument Martina, kdysi Havla z Trnavy“. Tu finálně vydražila Národní knihovna.
Podle některých okolností, které vyšly najevo později, by se totiž mohlo zdát, že průběh aukce byl mírně řečeno nestandardní.
Před Obvodním soudem pro Prahu 1, který rozhodoval případ kolem Salmona a zakládací listiny Univerzity Karlovy, totiž zaznělo i svědectví ženy, která pro Třeštíka navštěvovala aukce v Česku i zahraničí, jisté V. N.
Třeštík jí platil pět tisíc za každou aukci, kterou pro něj navštívila. Včetně té v červnu v Topičově salonu. Půl hodiny před aukcí se paní V. N. podle svých slov setkala s Třeštíkem, který jí v katalogu ukázal listinu, kterou chce vydražit, a dal jí limit 15 milionů korun. Jako kdyby po ní chtěl, aby listinu koupila. Jde o nelogický krok. Galerista by tak dražil předmět, který sám nedlouho předtím prodal. Třeštík to však před soudem nevysvětlil a odmítl vypovídat.
Teď se dostáváme ke klíčovému momentu tohoto příběhu. Policisté se zabývali i verzí, že paní V. N. měla aukční cenu jen vyhnat co nejvýše, aby pak vysokou částku zaplatila Národní knihovna.
V době, kdy se aukce konala, už Salmona odposlouchávala policie. A zaznamenala hovor, kde o aukci mluví.
„15 milionů 500 tisíc na sále. Ale to je p..ovina,“svěřuje se svému známému Salmon a v hovoru sám přidá i důvod, proč si myslí, že je cena přestřelená. „Proč asi? Aby se všichni podělili ... to nemá jinej důvod asi.“
I když s aukcí Salmon neměl přímo nic společného, policie z jeho slov vyvodila, že cena mohla být uměle vyšponovaná.
Policie se aukcí zabývala. Od ministerstva kultury, které vedl tehdy Antonín Staněk, chtěla vědět, za jakých podmínek může Národní knihovna listiny dražit. Staňkův nástupce Lubomír Zaorálek (ČSSD) nákup listiny kritizoval.
„Po nástupu do funkce ministra kultury jsem chtěl po panu Kocandovi doložit znalecký posudek, podle kterého se při nákupu zápisu knihovna řídila. Bohužel mi nebyl schopen takový posudek předložit,“prohlásil Zaorálek, který do čela resortu usedl v létě 2019.
Galerista Třeštík za Staňkovy éry na ministerstvu podle zdrojů MF DNES fungoval jako jakýsi neoficiální poradce a k ministrovi měl blízko. Mohl mít povědomí, co se na ministerstvu děje.
Kvůli podezřelé aukci však nikdo nebyl obviněn a starožitník Salmon byl souzen jen kvůli prodeji zakládací listiny Univerzity Karlovy, o kterém psala MF DNES v úterý.
V případu dvojice listin ze 14. století se soudu nepodařilo prokázat ničí nezákonné jednání.
Soud, který rozhodoval o Salmonovi, prohlásil, že listiny dotyčný převedl, „ovšem v průběhu trestního řízení se nepodařilo prokázat, zda obžalovaný z těchto transakcí obdržel nějaký zisk a případně jaký“, stojí ve verdiktu. Ten Obvodní soud pro Prahu 1 vynesl před rokem. Odvolací soud dosud nerozhodl.
Jan Třeštík se ke kauze nechtěl vyjadřovat. Pavel Kyllar řekl, že se poradí s obhájcem, už se však neozval. Národní knihovna, potažmo stát, nakonec 15,5 milionu za listinu nezaplatila. Policie ji stačila zabavit dřív, než k transakci došlo.