Visací zámek a manuál pro voliče
Nejvyšší správní soud vyřadil z pelotonu prezidentských uchazečů Denisu Rohanovou a do hry vrátil Karla Diviše. Počet uchazečů o křeslo prezidenta se tak ustálil na devíti. Což je poměrně dost. Jakkoli mají dle průzkumů na postup do druhého kola šanci maximálně tři lidé, může se teoreticky odehrát nějaké překvapení jako v uplynulých dvou prezidentských volbách.
Stále totiž existuje poměrně velký počet nerozhodnutých voličů. Což je poměrně zvláštní fenomén. Člověk by řekl, že snad každému musí být na základě chování a prezentace kandidátů víceméně jasné, koho by volit chtěl, a koho ne, ale není tomu tak. Existuje poměrně velká skupina lidí, která se bude rozhodovat až na poslední chvíli.
Naštěstí pro nerozhodnuté nedávno na dvou CD vyšel záznam koncertu punkové legendy Visací zámek ze Strahova u příležitosti čtyřiceti let od založení skupiny. Jakkoli se to na „první dobrou“nemusí zdát, jde kromě jiného také o zajímavý volební manuál.
Zkusme zacitovat úryvky několika skladeb Visacího zámku z dvojalba Made in Strahov. Ačkoli jsou některé z jejich hitů už letité, třeba si v nich každý svého kandidáta a cosi o stávající předvolební situaci najde.
„Na každým možným kandelábru visí jedna hlava. Jedna čumí zleva, druhá civí zprava. Zuby se jen blýskají, z očí čiší snaha. Ha, vypadá to na masovýho vraha (…) Na každým možným kandelábru usměvavé foto. Plné jméno uvedeno, no co je toto,“zpívá se třeba ve skladbě „Nestojí mi“.
Některé další skladby legendárních „Visáčů“pak jako by mluvily přímo o některých z prezidentských uchazečů. Posuďte sami.
„Já jsem úžasnej, co udělám, chybu nemá. Schopnej, chápavej, zkrátka hlava otevřená. Vlídnej k okolí v hospodě i na ulici. Zvládnu cokoli, protože mám pod čepicí (…) A když už jsem řek, tak to tak taky je, moje slovo platí. Když se něco zhatí, já jsem bez viny, jenom plním pokyny. A říkají mi pi*us,“stojí ve stejnojmenné skladbě.
V jednom z nejstarších hitů Visacího zámku – skladbě „Povolávák“– se zase kromě jiného zpívá: „Už je marná simulace, nemožná je emigrace. Tady už končí legrace, nezbývá než rezignace. Nemáš šanci ani za mák, když ti přijde povolávák. Nemám šanci, nemám nárok, přijdu domů nejdřív za rok. Vojna z chlapců dělá muže, tím, že duši svlíkne z kůže.“
Z veleúspěšného alba „Punk!“hrál Visací zámek na strahovském koncertu ke 40. výročí kapely třeba následující píseň: „Možná, že mám na čele divný znamení. Možná, že mám na rukou stopy vášně. Možná, že jsou všichni ze mě zmatení. Ale spíš si myslím, že jsi prostě jenom pitomá, pitomá, pitomá…“
No, a když už jsme u tematických písní, najdete na aktuálním koncertním dvojalbu kapely Visací zámek také tu vůbec nejtematičtější. Vyšla na desce „Klasika“v roce 2010, kdy byl mimochodem hlavou státu Václav Klaus, a jmenuje se „Prezident“.
„Chodí pěkně oblečenej, vždycky v kravatě, hýždě mu obepínaj nový gatě. Na tváři má úsměv, chová se vlídně, pracuje klidně i osmkrát týdně. Má hrozně rád lidi a rád jim poradí, takhle to vidí už od mládí. Nikdy není naštvaný ani rozčilený, bez rozdílů nahlíží na muže i ženy. Do hospody nechodí a nemluví sprostě, drží se svého úřadu, prostě. Všem nám dobře rozumí, i když sám je jiný, vychovává nás jak dcery a syny. Jaký je však v soukromí, to ví jen jeho pes. A on snad psa ani nemá. A jó, a jó, prezident je bu*na!“
Snad všem dosud stále nerozhodnutým voličům poslouží písně z nového koncertního dvojalba Visacího zámku „Made in Strahov“podobně jako ve známé písni Balíček karet vojáku T. Texasu Taylorovi balíček karet při výkladu Bible.