Airbnb se bude hlásit povinně
Evropa si posvítí na platformy zaměřené na pronájem krátkodobého ubytování.
Lidé nabízející pronájem svých bytů či domů přes Airbnb, Booking.com a podobné platformy se budou muset povinně registrovat. Zároveň budou muset podávat pravidelná hlášení o počtu ubytovaných osob a délce jejich pobytu.
To je v kostce minimum, které po poskytovatelích krátkodobého ubytování plánuje vyžadovat Evropská unie. Informace o tom, kolik lidí byty tímto způsobem pronajímá, má podle Evropské komise městům a vesnicím pomoci při rozhodování, jakou formou a zda vůbec budou tento fenomén regulovat. Jasno v tom zatím nemá ani Česko. Návrhy regulace se pohybují od zachování současného, prakticky nekontrolovaného stavu až po úplný zákaz.
Podobně živelně a na hranici zákona prosazovaly dříve svůj byznys alternativní taxislužby, kdežto klasičtí taxikáři požadovali od vlády „vypnutí Uberu“. Zatímco tento spor vyřešil zákon o silniční dopravě v roce 2019, oblast ubytování na nový zákon teprve čeká.
Daně odradí pronajímatele
Zmapování lidí nabízejících ubytování a jejich registrace mají podle některých expertů smysl. Pomohou ale především ostatním ubytovacím službám, jako jsou hotely a penziony. A zároveň státu zjednoduší výběr daní. Problémy spojené s krátkodobým ubytováním, jako je přetížení center měst turisty spojené s častým nočním hlukem a popíjení na veřejnosti, však nevyřeší.
„Registrace je jeden z kroků k zajištění transparentnosti této služby,“uvedl prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. Hoteliéři dlouhodobě poukazují na nekalé konkurenční prostředí, kdy fakticky nepostižitelní ubytovatelé v soukromí pod rouškou sdíleného bydlení podnikají a neplatí odvody a další poplatky.
O poznání menší vliv bude mít povinná registrace hostitelů na rozsah služeb krátkodobého ubytování nebo na cenu dlouhodobých pronájmů. „Vyšší jednotky procent lidí, kteří svou nemovitost nabízejí ke krátkodobému pronájmu, tento segment opustí s tím, že po zdanění se jim další podnikání už nevyplatí,“předpokládá realitní makléř Tomáš Kučera.
Nemovitosti podle něj raději pronajmou klasickým způsobem, než aby je prodali. Důvodem jsou především rostoucí ceny nájemního bydlení a zároveň zamrzlý nemovitostní trh.
Ne všichni ovšem se snahou o pečlivé zmapování poskytovatelů ubytování souhlasí. Podle spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy takovéto iniciativy legalizují způsob podnikání, které v současnosti nemá oporu v zákoně a využívá úlev, které stát poskytuje klasickému bydlení. Konkrétně třeba rozdílné daně pro stavební úpravy bytů a domů určených pro hotelové služby, nebo poplatky za odpady.
Hlavní problém je ale podle předsedy spolku Petra Měšteckého někde jinde. Spočívá totiž v násobně vyšších počtech turistů, než kolik je oficiálně evidováno. Kvůli tomu se služby v centru turisticky zajímavých měst zaměřují čistě na návštěvníky, protože to je výnosnější.
Restaurace, suvenýrové obchody a další lákadla vyrůstají na úkor prodejen potravin a dalších služeb, které by ocenili rezidenti. Masová přeměna bytů určených k bydlení na podnikání v turistickém ruchu rovněž zvyšuje náklady na bydlení.
Problém je, že státy Unie netuší, jaké procento bytů ve městech, jako je Paříž, Řím nebo Praha, se turistům přes různé platformy nabízí. Snahy dohodnout se s provozovateli o dobrovolném předávání informací totiž zatím pokaždé selhaly. „Předchozí měkké přístupy, jako je sdělení o ekonomice sdílení z roku 2016 a politické zásady z roku 2018, nevedly k výraznému zlepšení, pokud jde o transparentnost v odvětví krátkodobých pronájmů ubytování,“uvádí Evropská komise.
Dobrovolně to nešlo
Česko se rovněž snaží prostředí krátkodobého pronajímání sladit s legislativou delší dobu. „Živnostenské odbory pražských městských částí zaslaly výzvy platformám, jako jsou Airbnb, Booking.com a další, aby sdělily informace o uzavřených smlouvách a místech, kde jsou ubytovací služby provozovány. Z osmnácti oslovených společností však vyhověla jen jediná,“uvedl Jakub Michálek, pirátský poslanec, který se dříve angažoval i v nastavování pravidel legalizaci alternativních taxislužeb.
Obecně se předpokládá, že pouze v Praze funguje více než třináct tisíc bytů pro krátkodobé pronájmy. Jde ale jen o hrubý odhad.
Informace o přesném počtu krátkodobě pronajímaných bytů by Česko každopádně ocenilo. Ministerstvo pro místní rozvoj chce na jejich základě připravit zákon, který by krátkodobému ubytování nastavil pravidla a sladil ho s tuzemskou legislativou.
Majitelům nemovitostí by navíc nehrozilo, že jim stavební úřad byznys s krátkodobým ubytováním zakáže. „Měly by být stanoveny určité povinnosti pro vlastníky prostorů, které jsou k tomuto účelu využívány, a ubytované osoby. Tím by se měly omezit doprovodné negativní vlivy této činnosti – nejen bezprostřední, ale v širším měřítku,“uvedla mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková. Úřad zodpovědný za bytovou politiku si kromě toho slibuje více dostupných bytů, které budou určeny pro rezidenční bydlení.