Stav státní správy lesů je tristní, něco se musí stát
Státní správa lesů je v tristním stavu, říká předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) Jiří Svoboda. Organizace sdružuje vlastníky, kteří hospodaří na více než pětině plochy českých lesů. Problémem je podle něj také indexace cen dříví, kvůli které při kůrovcové kalamitě přišel stát o miliardu korun.
V Česku nedávno vznikla výzva, v níž vlastníci lesů, ale také dřevozpracovatelský průmysl nebo akademici, požadují vytvoření nového systému lesních úřadů. Aby nebyly v rámci jednotlivých obcí a měst, ale osamostatněné pod většími celky, podobně jako je tomu u stavebních úřadů. Co si od takové výzvy slibujete?
Současný stav státní správy lesů je tristní a něco se musí stát. Kdyby alespoň zaměstnanci úřadů, kteří o lesnictví rozhodují, měli vzdělání trošičku příbuzné, ale tam jsou absolventi strojní průmyslovky. Nikde oblast lesnictví negeneruje celý úvazek, takže v obcích jde o lidi, kteří dělají čtyři věci najednou, jako je povolování ořezu zeleně, odpady, stavební řízení, a navíc správu lesů. Nedávno mi vyprávěl jeden kolega, že potřeboval projednat nový lesní hospodářský plán a úředník se s ním sešel hodinu před samotným základním šetřením a nechal si vysvětlit, co to vlastně lesní plán je.
A slibujete, že by neměly samostatné úřady stát víc, než v současnosti stojí lesnická správa?
To je naše ambice. Systém by měl být ve skutečnosti i o trochu levnější. Počet pracovníků by nebyl daný počtem obyvatel dané obce, ale lesnatostí a lesnickou strukturou vlastníků. Například na Vysočině by byl jeden lesní úřad na jeden okres, ale v Polabí, kde je vlastníků málo, by byl jeden úřad na tři okresy. Státní správa by měla tři hlavní povinnosti – kontrolu dodržování lesního zákona, tvorbu koncepčních předpisů, které jsou schvalované v současnosti na úrovni krajů, a potom by vzdělávala a řídila odborné lesní hospodáře. Bylo by vítané, aby se k tomu přidala i správa myslivosti, protože současný stav, kdy každý, kdo si udělal lovecký lístek, má kvalifikaci, podle mě není vhodný.
Když se posuneme o téma vedle – v posledním roce se kvůli zvedající se ceně dříví mnohem více hovoří o tom, že se v lesích mnohem více krade. Myslíte, že tento trend bude pokračovat?
Tak ono to není jenom poslední dobou, dřevo se ztrácelo vždycky. Ale teď je to možná i jednodušší. Na úrovni kalamity se pohybuje po lesích neskutečné množství lidí, místo běžných dvaceti lidí tam máte najednou čtyřicet, dříví se odváží, třeba tisíc kubíků denně z jedné lokality, a to jsou desítky aut. Zachovat si přehled, kdo tam má být a kdo ne, je strašně obtížné. Občas se stane, že se ztratí celá fůra dřeva, nejde to uhlídat. Ale skončí to, protože po konsolidaci nakonec bude dřeva málo a uhlídá se to lépe.
To mi připomnělo národní inventarizaci lesů z roku 2017, podle které byl rozdíl v těžbě proti vlastnickým výkazům několik milionů kubických metrů.
To ale bylo hlavně odlišnou metodikou. Nejste schopen 100 procent dřeva dostat k odběrateli. Vlastník ho může sám zapomenout, dvě klády se dají do příkopu, aby se po tom jezdilo, a pak tam zůstanou. Vždycky pak něco zůstane na místě, to je součást té věci. Zásadnější je rozdíl ve vykazování toho dřeva. My ho prodáváme velkým pilařům a oni si dělají přejímky sami. Tam ta kláda projíždí rámem, je naskenovaná a hledají se tam kritické míry, kdežto my to odhadujeme na základě empirických tabulek, kdy se kmen změří průměrkou a podle toho se zjistí, kolik metrů má objem v metrech krychlových. Ale zase se to jinak měří tzv. na autě, když deklarujete třeba smrkovou kulatinu, a on to změří a potom řekne, že převzal o pět procent méně. A to generuje ty rozdíly.
Takže nejde o to, že by někdo ze státních lesů kradl ve velkém.
Ne. Ale problém u Lesů ČR je, že se cena dříví upravuje na základě indexů cen dříví, který byl v jistém období stanoven dokonce jako aritmetický průměr mezi různými dodavateli. A někdo si vybral index Českého statistického úřadu, podle kterého se na základě vzorku stovky respondentů dělají kalkulace. Ti tam posílají nějaká čísla a nikdo nekontroluje, jak moc to odpovídá realitě. A máte rozdíl v ceně – jestli prodáváte dříví nastojato, jako to právě dělají Lesy ČR, nebo na odvozním místě – například na vagóně, nebo jestli jde o cenu přímo pro tu pilu. A mezi nimi je třeba 10 procent hodnoty dříví a je otázka, jestli se správně pracuje s těmi lokalitami. A navíc, do těch cenových indexů nejdou obvykle vůbec žádné bonusy.Takže když velcí hráči nahodili 200korunový bonus na kubický metr, tak se to do průměrné ceny, ze které si to odvozují Lesy ČR, patrně nezapočítalo. A samotní velcí hráči svou váhou můžou hýbat tím indexem, ceny se upravují každý měsíc. Myslím, že při kalamitě v roce 2021, kdy ceny rostly každý týden, byl nakonec rozdíl mezi tím, kolik stálo to dříví reálně, a za kolik se vykázalo, možná miliarda, o kterou mohly být Lesy ČR bohatší.