Ušetří čas. A na svátečním stole vám ostudu neudělají

Když použijete do svátečního salátu zeleninu ve sklenici, jistě nebudete za lajdáka. Navíc uspoříte čas a možná i peníze a nervy.

Nejlepší bramborový salát dělám já! Kdo tuhle větu nikdy nevypustil z úst, nechť hodí bramborou. Patří k pohnuté adventní atmosféře stejně jako punč, koledy, chvojí a spory, co všechno do takového salátu vlastně patří.

Bez brambor vařených ve slupce to jistě nejde, ale už v tom, zda je pak krájet na kostky, nebo strouhat nahrubo, nepanuje soulad. A když přijde na majonézu, nedej bože sestavu vhodné zeleniny, je na pošetilé diskuse zaděláno.

Oč jednodušší to mají ti, kteří si život usnadní využitím některé z průmyslově sterilovaných zeleninových směsí ve sladkokyselém nálevu! Pohrdlivé komentáře přitom nejsou na místě, jak ukázal poslední předvánoční test MF DNES – i ze zeleniny ve sklenici můžete připravit obstojný bramborový salát, za který se u svátečního stolu nebudete muset stydět. Ba co víc, možná sklidíte i zaslouženou pochvalu.

Kdo šetří, má hodinu k dobru

Než se vrhneme do ryze kulinárních disciplín, začneme s trochou

počtů. Oloupat kořenovou zeleninu a cibuli zabere odhadem 10 minut, vaření si vezme dalších deset, pak vše nakrájet, to máme zhruba 20 minut pobytu u prkénka. Ještě okurky, počítejme s další patnáctiminutovkou prostocviků s nožem. S úklidem nezbytného svinčíku na kuchyňské lince to máme suma sumárum hodinu.

Dámy a pánové, kdo z vás to před Vánocemi má? Přitom otevřít sklenici naložené zeleniny je energeticky zcela nenáročné a časově dozajista úspornější.

Dobře, čas ruční prací určitě neušetříte, zahojit vás může alespoň pocit, že ulevíte domácímu rozpočtu.

Nebo snad...?

Tak tedy: domácí okurky jsou sice zdarma, ty kupované ovšem pod 50 korun nestlačíte. Čerstvá zelenina vás přijde na dalších přibližně 30 korun, stejně tolik stojí sterilovaný nebo mražený hrášek. A minimálně stovka je pryč.

Jestliže použijete dvě sklenice sterilované zeleniny, jež v redakčním testu zvítězila, tedy Zeleninové směsi Znojmia, zaplatíte dohromady 114 korun. Jenže stačí sáhnout po směsích do bramborového salátu značky Karlova koruna nebo Rapa, které se umístily na druhém a třetím místě, a už spoříte nejen drahocenné minuty, ale i peníze.

Čerstvý celer? Ne, děkuji

Uspořit čas, úsilí a ještě nějakou korunu navíc je sice pěkné, nesmí to však být na úkor chuťových pohárků. Však víte, jak jsou citlivé, když jde o vánoční debužírování, o štědrovečerní večeři to platí dvojnásob.

„Jednou jsem se škrábala, krájela a vařila s čerstvou zeleninou, ale stolovníci si stěžovali na příliš výraznou chuť celeru a petržele,“líčí jedno takové nemilé gastronomické waterloo 35letá Zuzana z Prahy. Chtělo by se napsat – není divu. Když totiž výzkumníci hledali ve světě nejméně oblíbené druhy zeleniny, utržil ve Velké Británii smutné vítězství právě čerstvý celer (ostatně za Atlantikem byl druhý – hned za květákem).

Do top 10 zeleniny hrůzy se přitom dostaly ještě okurky, cibule, hrášek a mrkev – tedy obvyklý výčet surovin pro přípravu bramborového salátu...

V Česku se asi soupiska zeleninových pohrom nebude příliš lišit, jak tuší kuchařky ze školních jídelen. Když však štiplavou a zemitou chuť vařeného celeru a nahořklý ohon hrášku nahradí kořeněná, příjemně nakyslá a nepatrně nasládlá sterilovaná zeleninová směs, bývá souboj s mlsnými členy rodiny snazší.

„Proto kupuju velké balení zeleniny, protože mi v bramborovém salátu chutná a u rodiny projde bez řečí. Je to pro mě rychlejší a pohodlnější varianta,“má jasno Zuzana.

Na pohled veselá a šťastná...

Teď jde jen o to vybrat takovou zeleninu, která by naplnila sváteční očekávání. Proto redakce MF DNES nakoupila deset směsí přímo určených na přípravu bramborového salátu a přidala ještě dva tradiční symboly

sterilované zeleniny, Moravanku a Hradišťanku, z nichž kuchtily už naše maminky a babičky.

Deset zkušených, byť amatérských kuchařek a kuchařů v roli porotců nejprve hodnotilo, jak se jim zelenina líbí na pohled i v ústech.

Do posledního písmenka se přitom potvrdila slova Briana Wansinka, který ve své studii na Illinoiské univerzitě došel k závěru, že pestrobarevné jídlo nás podvědomě nutí k přecpání.

Nechme stranou pochybnou vědeckou pověst amerického profesora, jisté je, že zelenina, která na miskách

hrála všemi odstíny červené, zelené a bílé, dostávala lepší známky i celkové hodnocení než povadlé odkrojky okurek a mrkve a unavený hrášek. „Jak udělám z takové kašovité a šedé hmoty dobrý bramborový salát?“zoufala si v dotazníku u jistého vzorku jedna z porotkyň. Inu, stěží.

... v ústech šťavnatá a křehká

Dobrou zprávou je, že žádná konzervárna neudělala při zavařování zeleniny osudnou chybu, aby byla její směs byť jen na dohled hranice poživatelnosti.

Pravda, pár vzorků mělo poněkud nevyváženou konzistenci, takže byla mrkev tuhá, zatímco okurky a hrášek rozbředly, ale slušná řádka byla jaksepatří křehká, jiskřivě šťavnatá a kořeněná, chuťově harmonická či příjemně pikantní.

A pak byly jiné, které hřešily na to, že podstatnou surovinou při sterilaci je ocet, tudíž se kyselé a palčivé octové aroma nedalo z jazyka setřást ani pomocí kusu rohlíku.

Majonéza skryje vše

Druhou částí testu byla ochutnávka salátů vyrobených z jednotlivých vzorků. Z předem připraveného základu podle receptu zakladatele Pražského kulinářského institutu Romana Vaňka jsme vyrobili dvanáct salátů, stačilo pouze přidat 135 gramů zeleniny bez nálevu.

A výsledek? S jedinou výjimkou, v níž po střetu s bramborami a vejci probublala na povrch nečekaně intenzivní a nepříjemná pachuť, se podařilo připravit jedenáct důstojných bramborových salátů.

„Překvapilo mě, že zeleniny nebyly tak strašné, jak jsem se původně bál. A saláty? Ty byly nakonec výborné!“shrnul dojmy porotce, který je původním vzděláním kuchař – a samozřejmě dělá nejlepší bramborový salát na světě.

Mimochodem, pokud byste po použití sterilované zeleniny měli pocit, že výsledná chuť pořád není dokonalá, může vás inspirovat rada jednoho z respondentů zmiňovaného britského zeleninového výzkumu: „Když použijete opravdu hodně majonézy, skryjete chuť zeleniny. A pak se dá sníst všechno.“