Fialky či ústřice. Brambory si v salátu rozumějí i s řepou a sledi

Podle jistého průzkumu údajně v průměrné rodině vypukne první hádka na Štědrý den už v 9.58 dopoledne. O necelé dvě hodiny později sáhnou rodiče poprvé po alkoholu, aby zklidnili podebrané nervy.

Jestli chcete statistiky ještě vylepšit, zkuste hned po ránu zapříst se sousedy diskusi, jak správně udělat bramborový salát. Zaručeně vybuchnete dřív, protože jediné, na čem se shodnete, budou brambory.

Je až s podivem, jak napjaté vztahy s bramborovým salátem máme a nakolik nám v něm překážejí či chybějí suroviny, jež nás po zbytek roku nechávají zcela chladnými.

Stačí zmínit pár z nich – vajíčka, gothaj, hrášek, cibuli či celer, a některým kuchařům už pulzuje žilka na spánku, protože přece a) vejce a salám do salátu nepatří, bílkovinu totiž na talíři obstará kapr, b) zelené jsou v salátu okurky, jinak tam patří jen kořenová zelenina, c) cibule kvasí a salát se zkazí dřív, než s ním naděláme parádu, d) vždyť celer nikomu nechutná. Pokud se některý excentrik podřekne, že má rád salát třeba s párkem, klobásou nebo sardinkami, je pro výstrahu ukřižován na vánočním stromku.

A to přitom v historii a v širém světě prošlo bramborovým salátem tolik ingrediencí, že by i pejsek s kočičkou nad jejich dortem zahanbeně stáhli ocásky. Jen považte, autor původního receptu, belgický kuchař Lucien Olivier, dával do salátu křepelky, kaviár nebo uzený jazyk, Magdalena Dobromila Rettigová kapouny, telecí pečeni i koroptve. Moderní kuchaři rezignují na majonézu i vejce a nahrazují je chřestem, ředkvičkami nebo, svatá prostoto, květy měsíčku a fialek. Francouzi se nerozpakují použít řepu, zelené papriky, artyčoky, chřest a lanýže, Angličané černé olivy, Italové tuňáka a rajčata a Japonci uzené sledě, ústřice a houby. Uznejte, že v takové společnosti nestojí pár kostek gothaje vůbec za řeč...