Největší zápasy historie. Ale dá se půvab měřit?
Na finále MS se nezapomene. Která utkání mu konkurují?
Otázka je to zajímavá, ale stoprocentní odpověď na ni nikdy nedostanete. Naštěstí! To poslední, co se ve fotbale ještě nedá spočítat, je totiž půvab. Na něj má každý svá měřítka.
A tak se můžeme jen dohadovat: Bylo nedělní finále mistrovství světa největším zápasem historie?
Ano? Ne? Možná? Jako pomůcku při rozhodování nabízí MF DNES výběr pěti utkání, o kterých se často mluví jako o památných.
1
Brazílie – Uruguay 1:2, finále mistrovství světa 1950. Dokonalý příklad zápasu, jehož odkaz sílil s přibývajícími lety. Napadlo by vás, že z něj Brazilci budou mít trauma i po více než sedmdesáti letech? Dodnes se pro něj používá výraz Maracanazo, podle obřího stadionu, kde trpělo dvě stě tisíc lidí. Celá země si zlato nejen přála, ale byla o něm na beton přesvědčená. O to víc porážka Brazilce zdrtila a třeba chybující brankář Barbosa byl do smrti vyvrhelem. Zato Uruguayec Gigghia, střelec vítězného gólu, dával k dobru historku, jak ho už v důchodovém věku poznala mladičká brazilská celnice: „Vy jste ten Gigghia? To kvůli vám trpíme ještě dnes!“
2
Západní Německo – Maďarsko 3:2, finále mistrovství světa 1954. Další senzace ve finále. Maďaři v čele se střelcem Puskásem pět let neprohráli a do utkání šli jako olympijští vítězové. Dokonce ani nehráli kvalifikaci, Poláci se jich tak báli, že se raději vzdali bez boje. Od Němců se nečekalo vůbec nic, tým složili převážně z poloamatérů, kteří měli fotbal jen jako doplněk k práci. S Maďary se potkali už ve skupině, rupli 3:8, a když v osmé minutě finále prohrávali 0:2, vypadalo to, že je hotovo. Jenže favorit polevil, Němci zabrali, pomohl jim i nejistý anglický sudí Ling a třemi góly otočili. V hustém lijáku mohly sehrát roli i revoluční kopačky s výměnnými kolíky, které Němcům dodala firma Adidas.
O utkání, pro které se vžil název Bernský zázrak, vznikl i film, na který do kin přišlo šest milionů lidí.
3 Itálie – západní Německo 4:3, semifinále mistrovství světa 1970.
Ani nemuselo jít o finále, aby se pro tohle parádní představení vžil název Zápas století. Pět ze sedmi gólů padlo v prodloužení, kdy drama gradovalo, předtím se Němcům povedlo vyrovnat v nastaveném čase. Ani jeden z týmů zjevně nechtěl, aby se po 120 minutách rozhodovalo losem, což byla v době, kdy ještě neexistovaly penaltové rozstřely, jediná možná varianta. Bláznivá smršť šancí a gólů zvedala ze sedadel diváky, kterých se na Aztécký stadion v Mexico City vměstnalo přes sto tisíc. Italové oslavovali střelce Riveru, který ve 111. minutě rozhodl, zato v Němcích zůstala trpkost, což dokládají slova kapitána Beckenbauera: „Zápas století? Těžko! Lidi zapomínají, jak nudných bylo úvodních devadesát minut.“
4
Manchester United – Bayern Mnichov 2:1, finále Ligy mistrů 1999. Brankář Peter Schmeichel, který stál v brance United, ve své autobiografii napsal: „Přepnuli jsme do riskantního módu. Začali jsme přemýšlet jako zkušený gambler, který v pravou chvíli zahraje all-in. Udělali bychom cokoli, abychom se vrátili do zápasu.“Vyplatilo se! Anglický tým prohrával od 6. do 91. minuty, pak vyrovnal náhradník Sheringham. A když už se pomalu chystalo prodloužení, dostal Bayern definitivní K.O. od Solskjaera. Obrázek stopera Kuffoura, jak vztekle buší pěstí do trávníku, obletěl svět a United pohádkově uzavřeli dokonalou sezonu: kromě Ligy mistrů vyhráli i ligu a pohár.
5 Liverpool – AC Milán 3:3, pen. 3:2, finále Ligy mistrů 2005.
Jestli měl nějaký finálový zápas ještě divočejší zápletku než ten nedělní, pak slavné istanbulské finále s českou stopou. V poločase Liverpool prohrával 0:3, hráči už ani nevěřili, že s výsledkem ještě půjde něco udělat. Ale soupeři z AC to s bohorovností přehnali. Během osmi minut bylo ve druhé půli srovnáno – i díky Šmicerově ráně z dálky, kterou trenkami lízl český parťák Baroš. „Kdybych mohl jeden zápas prožít znovu, určitě bych zvolil tenhle. Byl to zázrak,“vzpomínal Šmicer později. Je fakt, že jeho tým musel se štěstím přežít prodloužení, aby mu penalty vychytal tancující brankář Dudek. Mimochodem, Liverpool by klidně mohl být v žebříčku ještě jednou: za divoké finále Poháru UEFA 2001 s Alavésem, které vyhrál 5:4.
Ale všechnu fotbalovou krásu do jednoho článku nikdy nevtěsnáte.