Nový byt? Splátka spolkne 2/3 příjmu
Vlastní bydlení je v Česku pro běžnou rodinu
Byt 2+kk v novostavbě, nejlépe v patře s výhledem do zeleně. To byla představa Miroslavy Konečné. Dnes si sama říká, že byla asi naivní. „Před čtyřmi roky jsem si spočítala, že bych na něj mohla dosáhnout. Pak přišel covid a ceny vyletěly tak, že se začínám smiřovat s tím, že žádný vlastní byt už mít nebudu. Podívejte se teď, kolik všechno stojí,“rozklikává stránky realitního serveru s bytem v pražských Strašnicích za šest a půl milionu korun o velikosti 36 metrů čtverečních.
Vlastní bydlení je v Česku prakticky nejhůře dostupné za celé porevoluční období. Ukazuje to mimo jiné takzvaný index dostupnosti bydlení, jehož aktuální hodnoty má MF DNES k dispozici.
Podle něj, pokud by si nyní chtěla česká rodina pořídit byt na hypotéku a připočetly by se k tomu všechny další náklady spojené s bydlením, ukrojilo by jí to přes dvě třetiny z jejího měsíčního příjmu. Pro srovnání, před deseti lety toto číslo bylo poloviční.
„Index sestavujeme od roku 2009 a k takovým hodnotám jako letos jsme se za těch třináct let ještě nepodívali,“říká Michal Pich z realitního serveru RealityČechy.cz, který na tvorbě indexu spolupracuje se společností Golem Finance.
Na otázku, co takový skok způsobilo, má poměrně jednoduchou odpověď – obrovský hlad po nemovitostech v posledních, hlavně covidových letech. Ten podle něj vystřelil ceny vzhůru. Následně pak došlo ke zpřísnění u schvalování hypoték a problém byl na světě – na vlastní bydlení nyní dosáhne skutečně jen málokdo.
„Vlastně jsme se přiblížili úrovni cen běžných jinde v Evropě, bohužel příjmy domácností za tímto nárůstem zaostávají,“konstatuje Pich. Tak například podle zmiňované společnosti Golem Finance se průměrná splátka hypotéky v roce 2013 pohybovala okolo 10 tisíc korun a průměrný měsíční plat byl 25 tisíc korun hrubého. Dnes je průměrná hypotéka 32 tisíc a průměrný plat 39 tisíc korun.
I když se dostupnost vlastního bydlení v Česku zhoršila prakticky všude, i zde panují velké rozdíly. Nejdostupnější je vlastní bydlení tradičně v Ústeckém kraji, kde pořízení vlastní nemovitosti kvůli relativně nízkým cenám z průměrného měsíčního příjmu odkrojí necelou třetinu.
„Pokud obvoláte sto lékáren, určitě narazíte na řadu společností, kde bude k dostání,“řekl Válek v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Dodal, že očekává daleko proaktivnější strategii jak od Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tak od příslušného nadřízeného orgánu na ministerstvu.
Minulý týden ministerstvo uvedlo, že výrobce přislíbil dodávku 300 tisíc balení Nurofenu pro děti do České republiky. Do Vánoc by měla dorazit první část, zhruba třetina. Už tento týden by měl podle výrobce být dostupný také rozpustný prášek Nurofen pro děti od tří měsíců a od šesti let a čípky.
Za nedostatek sirupu může podle odborníků vyšší nemocnost, ale také panika. „Problémy s nedostupností sirupu se projevují i v dalších zemích. Souvisí to se zvýšenou nemocností a spotřebou, ale zčásti také s panikou,“tvrdí Marie Zmrhalová za výrobce ibuprofenového sirupu, který sídlí ve Velké Británii.
Přitom podle ní firma letos dovezla do Česka téměř trojnásobek Nurofenu oproti loňskému roku.
Regulace prodeje není možná
Vlastimil Válek v úterý řekl, že stát nemůže regulovat prodej volně prodejných léků, které si mohou lidé najednou koupit. Novela, která řeší výpadky léků na recept, bude platit nejdříve od roku 2024.
„Stát nemá moc možností, jak volně prodejné léky, které jsou za stejnou cenu prodávané po celé Evropě, regulovat,“uvedl ministr. Problémem jsou podle něho takzvané reexporty, kdy někdo nakoupí levnější lék v Česku a prodá ho v zahraničí. V současné době se ale naopak stává, že lidé například pro nedostatkový dětský sirup nebo čípky proti horečce jezdí do příhraničních měst v Německu nebo Rakousku.