Jak zkrotit cenu másla? Asi fakt cestou do Polska
Tahouny inflace se po energiích a pohonných hmotách stávají potraviny. Máslo, které jste pořídili kolem čtyřiceti korun a které si vezmu jako modelový příklad, se dnes už prodává i za 66 korun. Ekonom Lukáš Kovanda „hrozil“v MF DNES 19. listopadu i 77 korunami na konci roku 2023.
Máslo je vůbec zajímavá položka. Když příliš zdraží jeden druh sýra, koupíte si jiný. U piva je obrovská konkurence, takže se jeho ceny moc nehýbou. Ale máslo, to je jeden úzký regál, a v prostoru mezi chlebem a marmeládou (medem, salámem atd.) se bez něj těžko obejdete.
Co tedy udělat, aby cena potravin v čele s „naším“máslem zase klesla? Má význam kontrolovat marže potravinářů jako u benzinu, nebo – když to z legrace přeženu – „zastropovat“cenu másla třeba na 50 korunách? Otázky, které si asi klade kdekdo.
MF DNES nedávno popisovala v jednom článku i praxi levných nákupů v Polsku. Na konci listopadu tam stálo máslo v Lidlu v přepočtu 37 korun, v Česku v Lidlu 55 korun a v Německu s větší kupní sílou ve stejném řetězci stejně – 55 korun.
Tak kdo si tím máslem u nás „mastí“kapsu? Věc je složitější. Polsko má nulovou DPH na potraviny, my 15 procent. Polsko i Německo mají větší, a tedy více konkurenční trh. Polsko má levnější pracovní sílu. U másla a jiných potravin nejde tak jednoduše jako u benzinu určit, jaký díl z jeho ceny si berou zemědělci , jaký díl mlékárna, jaký řetězec.
Jak mi vysvětlil analytik, se kterým jsem mluvil, cena hnojiv se zvedla o 400 procent, obalů o desítky procent, krmiv o desítky procent. Ceny mléka se odvíjejí i od zahraničních komoditních burz.
Ono to zdražení, které se nám nelíbí, může být do značné míry opodstatněné. Ale asi ne úplně. Producenti potravin zřejmě trochu využili inflace k tomu, aby si vylepšili zisky, podobně jako ti čerpadláři.
Hrozba vyššími cenami je asi i „vydíračka“vůči vládě, aby přispěchala s nějakou pomocí. Žebříček potravin, které nejvíc zdražily, vede podle článku na Seznamu cukr před vejci, máslem, sádlem a pečivem. Přece jen je to trochu nápadné, že se v sortimentech podniků, který toho určitě vyrábí více, objevují v žebříčku zdražování právě základní potraviny, jež se jen těžko nahrazují. Zase narážím na máslo.
„Stávka“spotřebitelů
Spotřebitel teoreticky může proti vysoké ceně, se kterou nesouhlasí, bojovat „nekupováním“dané komodity. Což se lépe dělá u zbytných věcí, jako je svítící sob na zahradu před Vánocemi (bez něj se v nejhorším obejdeme), hůř u potravin.
Ale chcete–li občansky „demonstrovat“zmíněným nákupem v Polsku, smysl to dává, a pokud to Češi udělají ve větším objemu, asi to čeští potravináři i pocítí. Nulová DPH na potraviny by tam měla vydržet do léta.
Vždyť jim to dokonce radí poradce premiéra a ekonom Štěpán Křeček v Lidovkách.cz: „Doporučuji vyrazit na nákupy do Polska, kde některé potraviny lze koupit za poloviční ceny. Rovněž tím lze demonstrovat, že si jako spotřebitelé nenecháme všechno líbit.“Samozřejmě by bylo skvělé, kdyby se objevil nějaký „máslový Ryanair“nebo „máslové TANK ONO“, ale zatím to na to nevypadá.
Podle odborníků budou ceny potravin v Česku ještě chvíli růst po Novém roce a pak by se mohly zastavit a zase třeba i klesat. Už jen pokles cen pohonných hmot je v tomto směru dobrá zpráva. Tak to musíme ještě chvíli vydržet a asi také někdy vyrazím na „výlet“do Polska.