Chcete udělat stolek? Zeptejte se první dámy poháru
Francouzka Julia Simonová miluje truhlařinu, naučila se trpělivosti při nácviku střelby a těší se na biatlonové bitvy s Markétou Davidovou
Ve volných chvílích se doma zavírá do kůlny a stává se řemeslnicí. „Miluju truhlařinu,“připomene biatlonistka Julia Simonová obor, v němž se vyučila.
V době covidových uzávěrek si krátila čas výrobou nábytku pro členy francouzské reprezentace. „Letos jsem dělala i konferenční stolek pro trenéra. Práce se dřevem je mojí vášní. Po skončení kariéry se chci jako truhlářka živit.“
Momentálně je však její profesí biatlon. A v tom je neméně zručná. Ba co víc, obléká žluté číslo vedoucí ženy Světového poháru.
„Ne, vyhrát svěťák ještě nebyl před sezonou můj cíl,“směje se při rozhovoru pro česká média. „Nosit žluté číslo v sobě obnáší spoustu tlaku. Je to dobrá škola. Zvykám si. Ale stejně je to bláznivé.“
V říjnu jí bylo 26 let. A v lednu oslaví 26. narozeniny také Markéta Davidová.
Před necelými třemi lety šéf českého svazu Jiří Hamza při rozhovoru v italské Anterselvě prohlásil: „Markéta a Simonová jsou v mých očích budoucnost biatlonu. Mají obrovský potenciál.“
Simonová se takové vizi zasměje: „Jo, my jsme nová generace.“
Prolomená střelecká bariéra
Jejich příběh je v mnohém podobný. Obě vozily medaile z juniorských mistrovství světa (i když Simonová „jen“štafetové), obě se brzy rozkoukaly mezi ženami a vyhrály závody Světového poháru, obě se i přesto docela dlouho trápily se střelbou. Davidová s její rychlostí, Simonová především s přesností při položkách vstoje.
Pokud právě neměla svůj den, dokázala předvést závody, v nichž nasbírala i šest nebo sedm ran mimo terče. Jejím absolutním „rekordem“pak byl hromadný závod v Östersundu 2021, kdy musela patnáctkrát (!) na trestné kolečko.
„Se střelbou je to jako s truhlařinou. Abyste si ji osvojili, potřebujete trpělivost a preciznost,“povídá. „Nejtěžší pro mě bylo smířit se s vědomím, že to potrvá pár let, než se stanu dobrou střelkyní. Zvlášť nácvik stojky chce čas.“
Letos jako by konečně prolomila pomyslnou bariéru ve své mysli – i na střelnici.
Během léta upravila techniku střelby vstoje. „Jako bych s ní začínala znovu. A najednou mi jde tak dobře, že je to až neskutečné.“
Přispět k tomu měla i spolupráce s Marie-Laure Brunetovou. Dvojnásobná medailistka z her ve Vancouveru 2010 jí pomáhá s psychickou přípravou. „Díky ní jsem se s puškou dokázala víc uvolnit.“
Tradičně rychlý běh + velmi rychlá střelba + konečně mnohem přesnější rány vynesly Simonovou v sezoně už pětkrát na stupně vítězů. Pořadí poháru teď vévodí s náskokem 76 bodů na Švédku Elviru Öbergovou.
Davidová: Je to pohodářka
Ve stíhačce v Kontiolahti poprvé ve čtyřpoložkovém závodě zasáhla všech 20 terčů. „Z mého seznamu, co chci v životě dokázat, jsem si mohla odmazat další položku,“raduje se. Se střeleckou úspěšností 92 procent je v sezoně třetí nejlepší z celého pohárového pelotonu.
Čeští reprezentanti si všímají jejího až mužského, silového stylu běhu. Davidová o své soupeřce říká: „Táhneme to s Julií už od juniorských let. Pokaždé prohodíme pár slov, je to pohodářka.“
Také Simonová českou kolegyni pochválí: „Je úžasné sledovat, kam jsme se od těch juniorských časů obě posunuly. Markéta letos na střelnici výrazně zrychlila. Těším se na naše další zajímavé bitvy.“
Na své premiérové vítězství v poháru dosáhla Simonová 14. března 2020 ve stíhačce v Kontiolahti. Ten samý den dával sbohem své kariéře Martin Fourcade a jeho loučení na sebe pochopitelně strhlo největší pozornost.
„V ženském týmu jsme si zvykly, že jsme stále ve stínu mužů,“pousměje se Simonová. „Jinak to ani být nemůže, protože naši muži jsou skvělí.“
Francouzky však nabírají na síle. Stačí pohlédnout na výsledkovou listinu hromadného závodu v Le Grand Bornand: 5 v top 8. Nevídáno, neslýcháno. „A navíc před domácím publikem. Bylo to magické,“nadšeně líčí jejich vůdčí osobnost.*