Múzy objevily Kraslice již v 17. století. Mlčely jenom za války
Těžko říct, komu prvnímu došlo, že západní výspa Krušných hor tolik ladí výrobě hudebních nástrojů. Jisté je, že zatímco v Evropě rámusily zbraně třicetileté války, v Kraslicích a okolí se múzám mlčet nechtělo. Tudíž když se jistý Melchior Lorenz ženil, nechal se do matriky zapsat coby „Geigenmacher“neboli houslař. Aniž by to věděl, učinil tím nejen zápis do úředních knih, ale především do hudební historie.
Byť byl houslařský mistr Lorenz oficiálně první, nejspíš nebyl jediný, protože o necelé čtyři dekády později už měli ve městě vlastní houslařský cech. „Kraslice i blízký Klingenthal a Markneukirchen tehdy byly centrem výroby hudebních nástrojů v celé střední Evropě,“pyšní se Kirill Khryakov dlouhou historií výroby houslí, na niž v 18. století navázala i výroba dechových nástrojů. S klasicismem se totiž začala rozvíjet orchestrální hudba, v níž našly využití i znělé dechy.
Rychle se ukázalo, že dechové nástroje jsou přece jen lepší „byznysplán“než výroba skřipek, zvlášť když se v každé druhé vesnici objevila dechová kutálka. A tak začaly v Kraslicích z podhoubí malých rodinných dílen, v nichž se vyráběly součástky a polotvary, které dohromady sestavovali zkušení mistři, bujet manufaktury a malé továrny.
Koncem 19. století pracovalo na Kraslicku už jedenáct podniků, které zaměstnávaly asi 300 dělníků. Do domácí výroby bylo zapojeno dalších 500 lidí.
„Třeba ve fabrice Antonína Kohlerta pracovalo na přelomu století až 200 zaměstnanců, což bylo na tehdejší dobu obrovské číslo! Julius Keilwerth, později známý výrobce saxofonů, se také učil u něj v dílně,“líčí Kirill Khryakov, ředitel výrobního družstva Amati, které vyrostlo v roce 1945 na troskách desítek firem, jež tu před druhou světovou válkou vyráběly hudební nástroje, ale v časech válečných pracovaly pro zbrojní průmysl. Tehdy musely hudbymilovné bohyně na několik let opravdu zavřít ústa.
A skoro to vypadalo, že v Kraslicích múzy definitivně ztichnou na začátku 20. let 21. století, kdy Amati patřilo britské firmě Geneva BrassWind Limited. Ta podnik se staletou historií přivedla do insolvence. Naštěstí se tak nestalo.
„Nový majitel firmu přeměnil na výrobní družstvo a investoval do ní desítky milionů korun, protože věří, že jí vrátí zašlou prestiž a slávu,“tlumočí Kirill Khryakov záměry firmy RIQ Investments.