Královna Ester. Podruhé
Díky zlaté olympijské obhajobě je Ester Ledecká českou sportovkyní roku 2022. V anketě předčila tenisové duo Krejčíková, Siniaková i hokejistu Davida Pastrňáka.
Asi každý ten pocit zná. Když se od vás očekává, že něco bez problémů zvládnete, že je to vlastně jen brnkačka, pohoda, často se to pokazí. V práci, ve škole, v životě, ve sportu, kdekoliv. Tlak, že něco musíte dokázat, vám sváže ruce i nohy. U Ester Ledecké to neplatí, proto je podruhé v kariéře Sportovkyní roku.
Její pekingská mise rozhodně nebyla pro každého. Nešla by naplnit bez mimořádného talentu a ochoty dřít. Bez podpory nejbližších a rodinného zázemí. Ona sama přitom není dívkou velkých slov a gest. Smysl konání nachází v každé chvíli, v níž se může zlepšovat – a zároveň se sportem bavit. Obojí skloubila do čiré radosti z triumfů.
„Přitom obhájit zlato na takhle velké sportovní události je unikátní. Stačí jedna chyba, jeden špatný dotyk a všechno je pryč. Ona ale jezdila celou dobu výborně, i když byla pod velkým tlakem, který si na sebe nakládá sama, i tlakem ze všech stran okolo,“líčil v Pekingu po její zlaté obhajobě na snowboardu kouč Justin Reiter.
Málokdo si asi umí představit, jak se na začátku roku před dalekou cestou do covidem zmražené Číny cítila. Vždyť v Česku snad nebyl fanoušek, který by neočekával, že své olympijské zlato na snowboardu obhájí. Podle našinců se na její opakovaný triumf vlastně ani nevyplácelo sázet, tak jistě ho viděli.
Vždyť o tom neměl pochybnosti ani Jaromír Jágr. „S tímhle zlatem se počítá. To je, jako když jezdil Sovětský svaz na olympiádu nebo na mistrovství světa,“usmála se hokejová ikona.
Přitom její situace se za čtyři roky dost změnila. Do Pchjongčchangu ještě přijížděla jako jasná snowboardová jednička. Tehdy mělo jedno prkno pořád přece jen o něco větší přednost před lyžemi a Ledecká na něm vládla. Vyhrávala mistrovství světa i Světové poháry.
Byla suverénkou, od které se nic než zlato nečekalo, a ona svou roli skutečně potvrdila.
Do Číny ale odjížděla v jiné pozici. Za čtyři roky se na snowboardu objevila sotva párkrát. Když se konalo mistrovství světa v obou jejích oblíbených disciplínách, najednou začala dávat přednost lyžím. Na snowboardu jí také vyrostla nová silná konkurence, kterou vlastně kvůli nedostatku závodů ani tolik neznala. I tak se se snowboardovým zlatem počítalo.
„To jsou ale očekávání fanoušků, proč by mě měla znervózňovat? Já se na každé závody těším jako malej Jarda! (smích) Navíc, mám tu kliku, že už doma dvě zlaté medaile mám,“vyprávěla před odletem.
V tomhle je její nastavení mysli naprosto unikátní. Ona skutečně neřeší, jestli zrovna jede domácí šampionát ve Špindlerově Mlýně, nebo jestli může přepsat olympijský rekord, který sama vytvořila. V Pekingu k tomu pochopitelně měla potřebné zázemí. Už na letiště v Praze přijela dodávkou se začerněnými skly a do letadla zamířila přes VIP zónu. Poslední rozhovory médiím poskytla v týdnu před odletem. Později už ne. Ani pak v Číně. Nebydlela ani v olympijské vesnici s dalšími olympioniky, místo toho přebývala v hotelu nedaleko sjezdovek. V něm si ve volných chvílích pouštěla třeba milovaného Harryho Pottera, jinak žila skutečně v bublině uprostřed bubliny. Tak, jak to má ráda. Byla z toho unikátní sbírka zlata na snowboardu, pátého místa v super-G na lyžích, čtvrtého v kombinaci, a to ještě na zlato útočila i ve sjezdu, kde ale chybovala. I tak se znovu stala jednou z hvězd celých her a legendou českého sportu. Jen málo českých sportovců dokázalo na olympiádě získat tři zlaté medaile. Přesně čtyři: gymnastka Věra Čáslavská, která jich má dokonce sedm, pak taky atleti Emil Zátopek (hned čtyři), Jan Železný a rychlobruslařka Martina Sáblíková. K téhle sportovní šlechtě se na začátku roku Ledecká zařadila.
Proto je po zásluze Sportovkyní roku 2022.
Dominantní Pekingský paralelní boj snowboardistek ovládla Ester Ledecká zcela hladce.