Když Tichá noc zní arabsky
První oslavy Vánoc po covidu kazily v Izraeli poutníkům déšť a bouře
Děláme barbecue a jdeme do kostela,“říká mi Josef, izraelský Arab z Haify. To, že asi bude křesťanem, jsem otipovala podle výzdoby uvnitř jeho krámku – vedle umělého stromečku, plyšového myšáka Mickeyho se tam v regálu blýskala postavička Dědy Mráze či Santa Clause... „A jaké maso grilujete?“vyzvídám. „Všechno.“
Když mu na oplátku vyprávím, jak se slaví Vánoce v Česku, nabízí mi vánoční čokoládový bonbon. Je na něm obrázek kuřete, či snad soba s červenou čapkou.
Ano, v rodišti Ježíška převzal Santa vedení. Aspoň na první pohled. Santa Claus projíždějící na velbloudu Jaffskou branou do starého Jeruzaléma. Davy turistů v červeno-bílých čapkách v ulicích Jaffy či Nazaretu. Postavičky Dědy Mráze, sobů, nafukovací sněhuláci, anglické nápisy Merry Christmas a hned vedle rusky psané přání šťastného nového roku. Za vrchol nevkusu u mne vede nafukovací Santa lezoucí z komína. K pousmání jsou sněhobílí sobíci kolem jesliček maronitské katedrály v Haifě.
Mišmaš všeho. Nakonec do Izraele a Betléma na palestinských územích po covidových uzávěrách opět zamířili poutníci z celého světa. Odhady za vánoční týden mluví o 100 000 tisících, roky před epidemií to bylo i 150 000 křesťanů. Z různých koutů světa se tak střetávají jejich zvyky, dekorace i představy o tom, kdo a kdy nosí dárky.
Do kostela a pak za rodiči
Stranou turistů ale izraelští křesťané v arabské čtvrti Haify mají pokojné Vánoce. Koledy nevyhrávají na každém kroku a obchodě. Vlastně jsem je slyšela jen jednou, a to na Boží hod. Naproti katedrále svatého Eliáše byl ještě ráno před mší otevřený obchod s dekoracemi a dárkovými koši s dobrotami a vínem. A také čokoládovými figurkami Mikuláše nebo snad Santy. Z obchodu hráli „Rolničky, rolničky“v arabštině a pak i „Tichá noc“, rovněž nazpívaná arabsky. Zvony už svolávaly na mši. Kolem desáté obchodník zavřel krám a vyrazil přes ulici se pomodlit.
Katedrála svatého Eliáše se plnila postupně. Lidé jsou ve svátečním, pánové často v oblecích, dámy v šatech. Někteří si dali hodně záležet: jedna mladá dívka má červené pletené šaty s norským bílým vzorem, její bratři stejný vzor, ovšem na zelených svetrech. Voní kadidlo, mše se vede v arabštině. Mám pocit, že rozumím jen dvěma slovům: Kyrie eleison (Pane, smiluj se). Za dvacet minut už si nebylo kam sednout.
„Nejdřív jdeme do kostela a pak za rodiči,“těší se Michael, který přišel se svou ženou a asi tříletou dcerou. Jestli měl v plánu navštívit vánoční trhy na pár set metrů vzdálené hlavní třídě v historické Německé kolonii, se ani neptám. Kvůli deštivému počasí bylo jejich konání na Boží hod zrušeno. Ochladilo se, bouře přinesly zatím nejchladnější den této zimy – v noci na včerejšek na vrcholku hory Hermon dokonce napadl první sníh.
A to Haifa měla štěstí, třeba křesťanům v Jaffě pokazil déšť už Štědrý den. Dopoledne na třídě v Německé kolonii ještě pobíhaly úklidové čety. Pár krámků tam se slevou doprodávalo umělé vánoční stromky a dekorace. Ale tam už je to trochu jiný svět, ten komerční i multikulturní – kde vedle vysoké konstrukce kuželu s umělým jehličím s ozdobami je ještě dekorace židovského svícnu na oslavu chanuky a také půlměsíc.
Vánoce pod kopcem
Křesťanů jsou v Izraeli jen něco přes dvě procenta. Řadu z nich přitom tvoří pravoslavní, neboť jde o přistěhovalce, potomky Židů ze zemí bývalého Sovětského svazu, asi půl milionu. Nikde proto ohrané koledy, nikde výzdoba nenutí k nákupu dárků. Ani reklamy. (Poznámka pro zvědavé – reklamy, jaké útočí na kapsu Evropana před Vánoci, vysílají televize v Izraeli často
v září, kdy Židé zpravidla slaví svůj nový rok.)
Vánoční stromky bývají jen na místech pro turisty anebo právě v oblastech, kde žijí křesťané. Je to pár let, kdy byli obchodníci vyzváni, ať se rozhodnou, zda chtějí slavit křesťanské, nebo židovské svátky. Nevoli budí míchání obou kultur, aby byl lepší kšeft. Například v oblasti kolem karmelitánského kláštera Stella Maris, kde v Haifě žije početná křesťanská komunita, si někteří zdobí i palmy před svými domy. Avšak pokračuje-li člověk výš na kopec, kde většinu obyvatel tvoří Židé, po Vánocích není ani stopy. Stromky tak střídají devítiramenné svícny, letos totiž vzácně vyšlo, že se chanuka potkala s Vánoci.
I když křesťané jsou menšinou, těší se Vánoce velké pozornosti. Média jim věnují své zpravodajství, Jediot Archonot třeba spočítal, že by Ježíšek musel cestovat červí dírou, aby stihl rozdat dárky ve všech domácnostech. Za vteřinu by jich totiž musel zvládnout 1 400. V televizi moderátoři přejí krásné Vánoce.
Zažila jsem u skupinu ultraortodoxních obdivujících vánoční stromek v Jaffě. Tedy, zase šlo jen o kužel připomínající tvarem smrček, který je po obvodu obalen umělým jehličím a každý rok se vyndá ze skladu. V Izraeli se stromy kvůli Vánocům nekácejí. Ostatně, kdo se někdy prošel po izraelských městech, zjistí, že Izraelci nekácejí stromy ani kvůli chodníkům.