Dudlajdání jsme nechtěli
Marek Eben se jako písničkář nedávno připomněl reedicí společné desky s Martou Kubišovou Adventní písně a koledy a s bratry Kryštofem a Davidem dokončuje nové album.
Paní Martu komerční stránka věci vůbec nezajímala, vzpomíná Marek Eben na přípravu vánočního alba s Martou Kubišovou.
Pojďme si povídat... Neodpustím si začít rozhovor úvodním veršem písničky Na malou chvíli. Tak zdánlivě obyčejná pobídka a je v ní všechno. Navíc do značné míry charakterizuje vaše „bratrské“písničky. Vy si prostřednictvím nich opravdu s posluchači jakoby povídáte. Byl to od začátku vaší písňové tvorby záměr?
No, že bych si to dal jako program, to určitě ne, ale povídat si s lidmi mě vždycky bavilo a nakonec se z toho stala i pevná složka našich koncertů. Ale je to z nouze ctnost – ať děláme, co děláme, nejsme schopni dosáhnout toho, aby jedna píseň okamžitě střídala druhou, pořád někdo mění nástroje nebo ladí, a tím pádem vznikají díry, které někdo
musí vyplnit. Takže když o tom tak přemýšlím, jsem vlastně vyplňovač děr.
Pojďme k albu Adventní písně a koledy, které jste natočil s Martou Kubišovou. Jak došlo k jeho vzniku? Kdo byl prvotním hybatelem?
S tím nápadem přišel Zdeněk Rytíř, který tehdy s Martou velmi úzce spolupracoval, točilo se to taky u něj ve studiu, což bylo nakonec velké štěstí, protože jsme na té desce strávili neuvěřitelně moc času, kdyby si Zdeněk jako producent musel studio pronajímat, bylo by to fakt hodně nákladné. Vlastně ani nevím, jak přišel na nás, možná slyšel něco z Porty nebo jiných festivalů, ale my jsme s ním před touhle deskou nikdy nespolupracovali. Myslím, že to bylo od něj docela odvážné.
Jak probíhala samotná tvorba?
My jsme si s klukama hned na začátku řekli, že bychom nechtěli, aby to byla taková ta typicky komerční vánoční deska s notoricky známými koledami a zpěvačkou, která bude
na stromečku rozsvěcet prskavky. Ale věděli jsme, že v kancionálu je spousta kouzelných adventních a vánočních písniček, které lidi moc neznají, a je to škoda. A protože jsme se snažili, aby to bylo trochu koncepční album, aby písně vlastně vyprávěly příběh, pospojovali jsme je malinkými úryvky z evangelia, ze kterých jsem udělal krátké recitativy, které posunují děj dál. Ale páteř desky tvoří samozřejmě písničky z kancionálu, které napsali onačejší mistři.
Nakolik do samotné tvorby písní vstupovala Marta Kubišová?
Skoro vůbec. Paní Marta přišla do studia vlastně až ve chvíli, kdy už jsme měli hotové základy a zbývalo dotočit to podstatné.
Původně album vyšlo v roce 1990. Vybavíte si, jak bylo tehdy přijaté?
No, na to, že to byla vlastně první nová deska Marty Kubišové po revoluci, to zase žádný komerční hit nebyl. Ovšem to byla naše vina, ne vina paní Marty. Kdyby byla natočila
čtyřicet minut dudlajdání, určitě by se to prodávalo líp než písničky z šestnáctého nebo sedmnáctého století. Ale zase s odstupem času jsem rád, že se to v té záplavě vánočních desek neztratí. Je to poměrně ojedinělý projekt.
Měl jste možnost se s paní Kubišovou setkat ještě před vznikem téhle desky?
Ano, asi dvakrát. Na podzim v roce 1989 přišel v Ypsilonce Honza Schmid s tím, že naším příštím hostem v představení Večery pod lampou bude Marta Kubišová. No já byl úplně vedle, říkal jsem si, on chce to divadlo asi zrušit, protože Marta do té doby neměla ani jedno oficiální vystoupení. Samozřejmě zpívala na demonstracích, ale že by přišla do divadla účinkovat v představení, na které si lidi regulérně koupili lístky, to se nikdy nestalo. Takže jsme se s Mirkem Kořínkem a Honzou Jiráněm vypravili do podniku Výstavba sídlišť, abychom se s paní Martou dohodli, co bude zpívat a v jaké tónině. Vlezli jsme do takové děsné kanceláře a tam seděla ikona české pop music, usměvavá, uvolněná, jako kdyby tam pracovala odjakživa. Načež se otevřely dveře, dovnitř vlezl nějaký chlap a povídá: Marto, kde jsou ty ruský prapory? A paní Marta okamžitě vyskočila a říká mu: Chvilinku, já ti je hned najdu. A našla.
Jak jste na to reagoval?
Byl jsem naprosto konsternovaný. Čekal jsem, že když po téhle super disidentce bude někdo chtít ruský prapor, tak ho požene svinským krokem, ale kdepak, její snaha vyhovět tomu nešťastníkovi, co je nemohl najít, byla daleko silnější než nějaký odpor k ruskému praporu. A myslím, že to o Martě Kubišové ledacos vypovídá.
Zatím poslední album s Kryštofem a Davidem Čas holin jste vydali v roce 2014. Pracujete na něčem novém?
Jojo, už to bude. Když Pánbůh dá, nové album by mělo vyjít někdy zjara, písničky máme natočené, teď nás čeká ta příjemná fáze míchání a debat o obalu.