Dvě stě let dobrodružství, pátrání a nalézání
Vojáci, čtyřicet století dnes na vás hledí z výše těchto pyramid, pravil údajně Napoleon ke své armádě, s níž se v roce 1798 vydal dobýt Egypt. Ať už to pozdější francouzský císař před monumentálními stavbami opravdu řekl, nebo ne, skutečností zůstává, že jeho vojensky neúspěšné tažení víceméně stálo u zrození egyptologie.
Nedaleko ústí Nilu tam jeden z důstojníků Napoleonovy armády narazil v červenci 1799 na část staroegyptské kamenné stély, nazvaný podle nedalekého města Rosettská deska. I díky tomu, že nesla tři verze téhož (byť ne pouze tomu), hieroglyfy o třiadvacet let později rozluštil Jean-Francois Champollion (byť se inspiroval i pracemi jiných učenců). V roce 1822 se tak rozhořel první velký zájem o staroegyptskou civilizaci.
Uplynula dvě století a egyptologie je dnes vážený obor. Kdo chce mít představu o tom, jaké pátrání, bádání a nalézání se za názvem této vědy skrývá, nechť sáhne po obsáhlé publikaci profesora Miroslava Vernera, předního tuzemského egyptologa, a novinářky MF DNES Ivany Faryové 200 let egyptologie.
Nese podtitul Archeologické vykopávky, slavné objevy a egyptologové a je to nádherná kniha, výpravná a plná fotografií a kreseb. Text je strukturován do krátkých, víceméně historických kapitol a medailonků předních světových osobností oboru. Každá z kapitolek je nabitá informacemi (a pozor, není to žádné suchopárné čtení), takže postupně se před námi otevírá svět dávno zaniklé, ale dodnes fascinující říše.
Jak si staří Egypťané představovali řád světa? Proč a jak stavěli pyramidy? Jaká tajemství skrývá západní poušť? Kdo to byli Hyksósové? Čemu sloužila čtyřiačtyřicet metrů dlouhá Chufuova „sluneční bárka“a jaký význam měly pohřby lodí? Za které důležité objevy vděčí obor českým vědcům?
Stovky otázek a kvalifikovaných odpovědí skládají autoři do obdivuhodné mozaiky, jež nám umožňuje uvědomit si, že dávný Egypt nejsou jen pyramidy v Gíze, záhadná Sfinga a Tutanchamonova mumie. Byla to obrovská a dlouhověká říše, jejíž odkaz je až neuvěřitelně pestrý.
Díky za grafomany
Díky rozluštění hieroglyfů a neutuchající činnosti vědců, mezi nimiž ti čeští hrají významnou roli, o ní dnes už víme hodně. Známý anglický spisovatel Kingsley Amis ve svém půvabném románu Egyptologové poněkud ironicky poznamenal, že staří Egypťané byli pěkní grafomani. Naštěstí – vždyť i vzhledem k jejich zálibě v líčení života, mravů a víry mohla vzniknout tahle pozoruhodná kniha Miroslava Vernera a Ivany Faryové.
200 let egyptologie
M. Verner, I. Faryová
100%