Srbsko a Kosovo: Je nová válka v Evropě reálná?
Oba státy mají řadu důvodů, aby se snažily konfliktu vyhnout
Pokračování ze str. 1
„V Kosovu je situace složitá,“řekl náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilovič v rozhovoru s televizí Pink. Žádá si podle něj „přítomnost srbské armády podél administrativní linie“, což je termín používaný srbskými orgány pro označení hranice s Kosovem.
Zvýšena byla i pohotovost srbských policejních sil.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku války a náletů
NATO. Srbsko nezávislost neuznává a Kosovo stále považuje za součást svého území.
Rovněž asi 80 tisíc Srbů (podle jiných údajů až 120 tisíc) žijících na severu Kosova neuznává autoritu vlády v Prištině. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN, z Evropské unie ho neuznávají Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr.
Banální příčina: značky
Bezprostřední příčina nejnovější krize mezi Srbskem a Kosovem je až hrozivě banální, jsou jí registrační značky motorových vozidel. Zároveň to však dobře ilustruje hloubku vzájemného nepřátelství.
Priština začátkem prosince vyslala na sever stovky policistů z řad kosovských Albánců. Učinila tak poté,
co kosovští Srbové v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích včetně policie na protest proti snaze Prištiny donutit kosovskosrbské obyvatelstvo používat výhradně kosovské registrační značky vozidel.
Srbové v reakci na zvýšenou přítomnost kosovské policie 10. prosince postavili na severu země barikády, které od té doby ochromují dopravu na dvou hraničních přechodech. Srbská premiérka Ana Brnabičová už minulý týden uvedla, že situace s Kosovem je „na pokraji ozbrojeného konfliktu“.
Ve skutečnosti však nemusí být tak horko, jak se to možná jeví. Hlavně proto, že Bělehrad uvedl armádu do pohotovosti kvůli napětí se sousedním Kosovem v posledních letech už několikrát. Vždy se to jevilo spíše jako demonstrační krok, který měl v prvé řadě ujistit domácí obyvatelstvo, že vláda se stará o jeho bezpečnost z plných sil.
Válčit není výhodné
Podle některých analytiků je současná krize jen další z někonečné řady balkánských hádek, které se dostalo větší pozornosti jen proto, že Evropané jsou nyní kvůli válce na Ukrajině daleko citlivější na potenciální konflikty.
Nová válka v Evropě, tedy ozbrojený konflikt mezi Srbskem a Kosovem, podle nich nepřichází v úvahu z řady důvodů.
Jednak si to obě strany nemohou dovolit. Priština stále nemá řádnou armádu, Bělehrad postrádá ekonomické zdroje na vedení války. Nemůže se navíc spolehnout na aktivní podporu hlavního spojence, Ruska, které má na Ukrajině svých starostí až nad hlavu. Přímé vojenské zapojení Moskvy je tak prakticky vyloučeno.
Napadením Kosova by Srbsko spáchalo diplomatickou sebevraždu, pravděpodobně by se vystavilo sankcím ze strany USA a evropských států a na členství v EU, o které usiluje, by mohlo na dlouhé roky zapomenout.
V neposlední řadě v Kosovu stále působí několikatisícová mírová mise KFOR pod vedením NATO, která má mandát zasáhnout, pokud by v Kosovu „byla ohrožena stabilita“. Také tuto překážku případné invaze si srbské úřady velice dobře uvědomují.
„Hodné“ovšem musí být i Kosovo, také to by rádo do Evropské unie a k tomu potřebuje vyřešit spory se sousedem.
Srbský režim v čele s prezidentem Vučičem, který vládne v populisticko-siláckém stylu maďarského prezidenta Orbána, podle znalců tamní politiky periodicky vyrábí podobné krizové epizody se záměrem následně je řešit, aby byl v Bruselu chápán jako „stabilizační faktor“a Srby jako schopný vůdce. To je také důvod, proč nemá žádnou skutečnou potřebu chtít zlikvidovat problém Kosova silou: poskytuje mu politickou legitimitu na národní i mezinárodní úrovni. Pro Vučičův režim je udržování při životě věčné hrozby etnické války politicky mnohem výnosnější než její případné vedení.
Mimochodem, vůbec prvním, kdo vyslovil na začátku článku zmíněnou větu o „malém a velkém Putinovi“, byl paradoxně sám Vučič. Chtěl tak zesměšnit příběh, který spřádá kosovský premiér Albin Kurti o tom, že Rusko kvůli ochabující válce na Ukrajině tlačí Srbsko do konfrontace s jeho zemí.
Podle některých je Vučičův sarkasmus povzbudivý, naznačuje prý, že se za „malého Putina“nepovažuje a o nové krveprolití mu nejde.
Uvidíme. Nad Srby, Kosovany a koneckonců celou Evropou zatím stále visí další velký otazník.