Architekti park Soutok promění na živou zónu
Necitlivé zásahy mohou zničit zbytky originální říční krajiny na jihu metropole. Zachránit kout na soutoku Berounky a Vltavy má plánovaný park.
PRAHA Majitelé pozemků i lidé žijící v okolí soutoku Berounky a Vltavy na jižním okraji metropole již na jaře příštího roku mají mít jasno o tom, jakou podobu tato zanedbaná lokalita získá. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) již zná šest společností, které vytvoří soutěžní návrhy. Firmy pocházejí z Česka, Skandinávie či Německa.
„Do soutěže o budoucí podobu oblasti s rozlohou přesahující tisíc hektarů se přihlásilo celkem 13 týmů z devíti zemí,“uvedl Marek Vácha, mluvčí IPR. Porota z nich vybrala šestici nejlepších. Do začátku prosince měly vítězné společnosti čas na prohlídku lokality a tvorbu návrhů. Předpokládá se, že do závěrečné fáze soutěže budou vybrány čtyři návrhy, přičemž vítěz by měl být znám na jaře. V tomto období bude veřejnost včetně vlastníků pozemků a dalších důležitých aktérů území seznámena s výsledky soutěže. Jejich připomínky experti poté zahrnou do konečného plánu.
Součástí vítězného návrhu se má stát nejen obnova neudržovaného okolí obou řek, ale i protipovodňová ochrana v oblasti Lipenců – Dolních Černošic, návrh nových lávek, rekonstrukce těch stávajících nebo zajištění parkoviště a spojů městské hromadné dopravy.
Park může podle předpokladu vyřešit i bezpečné propojení Zbraslavi a Radotína, a to jak pro pěší, tak pro cyklisty. Zadání mezinárodní
soutěže se opírá o řadu analýz a jednání, kterých se již účastnilo 60 klíčových hráčů z tohoto území.
„Oblast, o níž mluvíme, je v současné chvíli rozpadlá na několik částí a trpí absencí dlouhodobé koncepce rozvoje, kterou by někdo naplňoval. Hrozí, že dílčí necitlivé zásahy by mohly vést k nevratné devastaci posledních zbytků říční krajiny v Praze,“uvedl stávající náměstek primátora Petr Hlaváček (STAN).
Mezinárodní pohled
K oceněným týmům náleží například švédští architekti a krajináři Mandaworks. Ti se v poslední době podíleli třeba na úpravách více než dvousethektarové plochy zoo v Torontu. Spolupracují též na plánu „zelených“úprav na šesti tisících hektarech v čínském Wanzhou. Účastnili se nedávno také výběrového řízení na proměnu rybářského přístavu Akureyri na Islandu na oddechovou zónu. V Česku se před časem přihlásili o možnost upravit okolí jezera Milada na severu Čech.
Postupujícím týmem je také španělská EMF spolu s dalšími dvěma společnostmi. EMF se prezentuje
třeba podílem na proměně krajiny u katalánské Tarragony na rekreačně turistickou oblast. Podobných výběrových řízení se tito zájemci účastnili ve Francii anebo Itálii.
České barvy v soutěži o podobu soutoku Berounky a Vltavy reprezentuje například společnost gogolák + grasse, otevřené seskupení architektů, kteří se zabývají projekty od urbanismu až po drobnou architekturu. Před několika lety vytvořili rozvahu urbanistického rozvoje Velké Chuchle, Mělníka a dalších lokalit.
Na přeměně lokality na jihu metropole pracuje také další české studio – Neuhäusl Hunal. „Soutok je komplikované území, které má velký potenciál,“shrnuje studie IPR.
Říční proměny
Vedle romantických míst s meandrující řekou v území lemujícím soutok Berounky a Vltavy lidé najdou zanedbané brownfieldy, velké zemědělské plochy, golfové hřiště, logistické areály, ale také pozoruhodné mokřadní a vodní plochy. Lokalitě podle expertů hrozí, že necitlivé zásahy povedou k přímé devastaci krajiny.
O revitalizaci území se proto diskutuje více než deset let. Pro území
mezi řekami v posledních letech vzniklo okolo čtyř desítek dílčích projektů a záměrů.
Jedna z vizí počítala v této oblasti se vznikem jezer, od toho se však upustilo. Nedošlo k realizaci ani například sportovně-rekreačního areálu Radotín, projektovaného podél Výpadové ulice se zátokou a velkým parkovištěm pod dálničním mostem. Příprava příměstského parku Soutok začala v roce 2015.
Nejedná se o jediný úsek Vltavy, jenž by se měl proměnit. Na opačném konci metropole pražští projektanti řeší otázku Trojské kotliny. Cíl představuje protipovodňová ochrana zoologické zahrady a Trojského nábřeží. Vize zahrnuje též úpravu Bubenečského břehu přes plavební kanál na Císařský ostrov a hlavní koryto až do Troje. Třetím velkým projektem je Divoká Vltava.
„Na Císařském ostrově projekt tvoří povodňový park, nové rekreační centrum Trojské kotliny se dvěma potoky, brody a tůněmi,“uvedla Jana Plamínková (STAN), dosavadní náměstkyně primátora pro životní prostředí. Třetí velký renovační projekt ve vltavském prostředí představuje proměna Rohanského a Libeňského ostrova.