Češi pohnuli planetkou
NASA ve spolupráci s týmem Petra Pravce potvrdila úspěch obrany planety před asteroidy.
Pokračování ze str. 1
„NASA letěla podle českých dat. Česko sice není světovou velmocí, ale na poli astronomie jsme špička,“zhodnotil Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Češi stáli přitom už na počátku mise samotné. Tým Petra Pravce z Astronomického ústavu v Ondřejově měsíček Dimorphos obíhající kolem asteroidu Didymos v roce 2003 objevil. O pár let později si NASA tuto dvojplanetku vybrala k otestování planetární obrany.
„Přizvali nás v roce 2015, protože jsme měli know-how, jak určit přesnou dráhu tělesa, a byli jsme schopni tato data analyzovat. Takže náš přínos byl velmi podstatný,“svěřil se Pravec.
Zásah miliony kilometrů daleko
Na Pravcových výpočtech přitom závisel úspěch celé mise DART. Jen si to představte: mateřské těleso Didymos má průměr kolem 780 metrů, zatímco měsíček Dimorphos – kam více než půl tuny vážící sonda narazila – pouhých 180 metrů. Celá dvojplanetka se řítí vesmírem 11 milionů km od Země, Didymos se točí kolem své osy, Dimorphos přitom ještě obíhá kolem něj.
Sonda v okamžiku nárazu letěla rychlostí 22 530 km/h. Už pouhá představa, že z pohybující se Země trefíte na takovou vzdálenost správné místo, se zdá šílená. Přesto se to podařilo. „Klíčové výsledky spočívaly hlavně ve výpočtu polohy měsíčku Dimorphos v okamžiku srážky se sondou,“podotkl Pravec.
Jeho práce nárazem sondy neskončila. Pravec je zároveň jedním z předsedů odborné skupiny, která vyšle v roce 2024 k planetce Didymos evropskou sondu Hera. Ta bude zkoumat vytvořený kráter, určí hmotnost planetky a zjistí mnoho dalších důležitých dat. To řekne lidstvu víc o tom, jak v budoucnu proti kolizním asteroidům zakročit. „Asteroidy jsou pro nás zajímavé i jinak. Šel by na nich těžit materiál, například vzácné kovy a prvky. Nebo voda, která je ve vesmíru velmi vzácná,“nastínil Pravec.
Češi objevují nebezpečná tělesa
Češi v planetární obraně před nebezpečnými asteroidy pracují už roky. V observatoři na jihočeské Kleti tým Jany Tiché a Miloše Tichého zpřesňuje dráhy všech potenciálně nebezpečných těles, která astronomové na celém světě objeví.
„Takto jsme už u více než 150 planetárních impaktorů (těles hrozících srážkou) zpřesnili jejich dráhu natolik, že jsme vyloučili jejich srážku se Zemí,“svěřil se Miloš Tichý.
Objektů, které jednou mohou křížit dráhu se Zemí, přitom bylo objeveno už dva tisíce. Známe 96 procent všech velkých blízkozemních planetek, které Sluneční soustavou plují. Každý rok se objeví nové. Mise DART jednou provždy potvrdila, že „systém Bruce Willis“, známý z filmu Armageddon (řízený jaderný výbuch asteroidu), nefunguje. Mnohem spolehlivější je vesmírný kulečník, který NASA předvedla.
„Když proti vám pojede auto, taky do něj nestřelíte pancéřovou pěstí. Vyhnete se mu. Stačí planetku vychýlit z její dráhy a ta nás mine. Což nyní DART doložil,“míní Miloš Tichý.
Dvojplanetka Didymos – třebaže dráhu se Zemí nekříží – se svým průměrem 800 metrů už přitom má rozměry, které ji řadí mezi takzvané planetární zabijáky, tedy tělesa, která by mohla vyhladit život na Zemi. Podobně jako se to stalo před 65 miliony let, kdy asteroid Chicxulub způsobil vyhynutí dinosaurů.
Síla třiceti atomových bomb
Dobrou představu o tom, jakou škodu dokáže asteroid napáchat, máme od roku 2013, kdy v okolí ruského Čeljabinsku explodoval dvacetimetrový meteor. Uvolnil přitom asi třicetkrát větší energii než atomová bomba shozená na Hirošimu. Tlaková vlna napáchala škody za 630 milionů korun, když poničila 7 tisíc budov v okolí. Asi 1 500 lidí se při tom zranilo. Šlo o největší meteor od pádu tunguzského meteoritu v roce 1908. „Přiletěl ve směru od Slunce, tam nejsou dalekohledy namířeny, takže jsme ho neviděli a nevěděli o něm. A i kdybychom věděli, panika, která by přitom vznikla, by mohla napáchat ještě větší škody,“míní Petr Pravec.
Třebaže by se pád meteoritu například na Kreml mohl někomu hodit, Pravec se obává, aby podobná událost dnes nebyla chybně vyhodnocena jako útok. „Armáda, která astronomii nerozumí, by to mohla pokládat za raketový útok a bylo by tu riziko chybné reakce,“zdůraznil astronom.