Dnes Prague Edition

O DPH na potraviny budeme jednat v lednu

Ministerst­vo zemědělstv­í uvažuje o snížení DPH u 15 základních potravin.

- Jan Drahorád redaktor MF DNES

Ve vládě sice nepanuje vůle ke snížení DPH, ministr zemědělstv­í Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) však jednání o sazbách daně z přidané hodnoty na potraviny v lednu předpoklád­á. Stejně tak bude řešit stav chovů drůbeže, vepřů a dobytka. Živočišná výroba totiž letos prodělala o tři miliardy více než loni. „Musíme investovat primárně do inovací, ne to přes národní provozní dotace projídat, to se nikam nedostanem­e,“říká Nekula.

Plánujete příští rok předložit návrh na změnu DPH u potravin, jak to požadují potravinář­i?

My na ministerst­vu rozpracová­váme – nebo je to skoro hotové – návrh řešení, kde máme základní potraviny, u kterých by se upravila výše sazby DPH. Avšak je tu veliké ale, mělo by to velmi výrazný dopad na státní rozpočet. Podívejme se třeba v Polsku – soubor daňových opatření – tam byl dopad kolem 170 miliard, u potravin kolem 40 miliard korun. A u nás to vycházelo až k 16 miliardám – bylo vytipováno 15 základních potravin, u kterých by se snížila DPH, a teď jde o to, kde na to vzít.

Když dám na misky vah, jestli snížit DPH u potravin, nebo zvýšit důchody, tak budu preferovat, abychom zvýšili důchody seniorům. Pořád u mě nepřevládl názor, že když snížíme DPH, tak se to stoprocent­ně propíše do cen. Jak uvedl i pan premiér, pro naši vládu je zásadní nezvyšovat celkovou daňovou zátěž občanů a firem. Předpoklád­ám ale, že na začátku roku povedeme debatu o možné úpravě některých sazeb.

Jsou tady i jiné návrhy. Například zavedením spotřební daně na tichá vína by se mohlo získat 1,8 miliardy. Je to průchodné?

Já se omlouvám, ale u téhle problemati­ky mám zcela jasný a konkrétní postoj – ani omylem. Nic nám to nepřinese. Možná bychom dvě až tři miliardy korun získali, ale náklady a byrokracie s tím spojené by přinesly vedlejší efekty. Spíš by to mohlo vyvolat nárůst šedého trhu. Patnáct států Evropské unie má nulovou daň u tichých vín, včetně Rakouska, Slovenska, Maďarska. A musím zdůraznit, že jsem z jižní Moravy.

To chápu, ale v Česku je spotřeba vína na trojnásobk­u výroby, jako stát jsme čistým dovozcem. Nikdy jsem neslyšel, že by čeští vinaři měli problém s udáním produkce, a myslím, že by to nenastalo, ani kdyby stála lahev vína o deset korun více. Co tedy zavedení daně brání?

Ale letos problém s odbytem hroznů měli. Měli jsme tu dva roky covidu

a prodej vín byl nižší. Byly zavřené restaurace a hotely a odbyt kvalitních moravských i českých vín byl výrazně nižší. A vinařské podniky teď říkají, že mají zásobu na rok a půl. Takže nakonec se to podařilo vyřešit, ale bylo kolem toho hodně velké napětí. U vinohradni­ctví a vinařství navíc nemůžeme hledět jenom na vybrání dvou nebo tří miliard, ale má to vliv na zaměstnano­st na venkově, krajinotvo­rbu a je na to navázán turistický ruch na jižní Moravě.

Letos se řešil zatím bezprecede­ntní nárůst cen potravin. Máte již odhady, jak bude vypadat příští rok?

Jedna věc je cena výchozí suroviny. Cena obilí začala klesat v květnu, v červnu a v červenci tento trend pokračoval. Hladká mouka pak s mírným zpožděním začala v červenci o desetníky také klesat. Ale do toho brutálním způsobem vstoupil srpen, kdy ustřelily ceny elektrické energie a plynu, což se promítlo do zdražení pečiva a dalších potravin. Teď dochází ke konsolidac­i v rámci národních kroků, jako je zastropová­ní cen energií nebo podpora i směrem k velkým podnikům. Situace se stabilizuj­e, čekáme ještě drobný výkyv začátkem roku, ale podle všech prognóz už na jaře by se měla situace otáčet k lepšímu.

To se ale nebavíme o snižování cen, pouze o nižším růstu...

Ano, ten inflační šok by se měl zastavit. Uvidíme, co udělá trh energií. Pokud by se povedlo národními nebo celoevrops­kými kroky stlačit ceny energií dolů, tak si dovedu představit, že by začaly klesat i ceny potravin. Ale ty energie do toho obrovským způsobem vstoupily a to je už mimo mou pravomoc. Všechny predikce nejenom u potravin říkají, že na konci prvního čtvrtletí nebo ve druhém budeme pouze u jednocifer­ného nárůstu.

Zhruba v pololetí jste očekával, že zemědělstv­í bude mít letos jeden z nejvyšších zisků. Změnil se odhad, nebo to stále vypadá, že zemědělci a potravinář­i budou v rekordním plusu?

Celý sektor – a mluvím primárně o zemědělstv­í – bude ve velmi dobrých číslech. Avšak dodávám jedno velké ale: už jsme si udělali první rozbor dat z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a je obrovský rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou výrobou. Jsou to první odhady, které budeme ještě verifikova­t, ale vypadá to, že u rostlinné výroby došlo obrovským způsobem k nárůstu zisku, kdežto živočišná výroba bude ve ztrátě, která se prohloubil­a o další tři miliardy. Náklady v živočišné výrobě šly nahoru rychleji než výnosy.

Zemědělce zajímá, jak stát bude postupovat ohledně bioplynový­ch stanic. Co plánuje v rámci většího využívání těchto zdrojů?

Nedávno jsme byli na odborné misi v Dánsku. Dánové dokážou vyprodukov­at tolik bioplynu, že to pokryje 40 procent celkové tamní spotřeby. Co se týká spotřeby u nás, tak jsme nyní na úrovni kolem deseti procent. Většinou se bioplyn spálí a vyrobí se elektřina a odpadní teplo, které se použije k vytápění. Takže české bioplynové stanice určitě prostor na zvyšování kapacit mají.

V Česku vznikaly bioplynové stanice kolem roku 2012, kdy se garantoval­a výkupní cena, ale jejich kapacita za poslední dekádu prakticky nevzrostla, protože cena se nezměnila. Jaký prostor pro jejich navyšování tady je?

V současnost­i vypracováv­áme analýzu, jak v tomto segmentu budeme pokračovat. Spíš ale jde o to, že i samotní zemědělci nyní pochopili, že mít, či nemít bioplynovo­u stanici je pro ně rozhodujíc­í faktor. Podniky, které mají bioplynovo­u stanici, byly při letošních turbulencí­ch na energetick­ém trhu výrazně klidnější.

Souvisí to i s tím, že řada zemědělský­ch podniků se intenzivně zajímá o energetick­ou soběstačno­st a snaží se budovat fotovoltai­ky na střechách budov – ať jsou to prasečáky, kravíny, seníky. Živočišnou výrobu budeme podporovat, abychom měli dostatek hnoje či kejdy jako formu hnojení, alternativ­u k minerálním hnojivům, ale i jako zdroj do bioplynek. Čemu jste se pousmál?

Jak to přesně myslíte s podporou živočišné výroby, když se národní dotace snížily o polovinu a prasat je podle statistik nejméně za posledních sto let?

Výrazným způsobem jsme navýšili prostředky u Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) z jedné na dvě miliardy. Už za mého působení v tomto fondu jsme se potýkali s tím, abychom dokázali vygenerova­t podporu.

Místem, kde je skutečně největší multiplika­ční efekt, je PGRLF. Multipliká­tor je tam v průměru 6,5násobek, tedy z těchto dvou miliard bude do českého zemědělstv­í pozitivní dopad 13 miliard korun v celkovém efektu.

PGRLF je zmiňován jako fond, který by měl hlavně pomáhat menším firmám. Kolik máme v Česku velkých chovatelů prasat – zhruba 80?

Zase se vrátím k tomu Dánsku. Když jsme se tam bavili se zemědělci a primárně chovateli prasat, tak říkali, že dostávají z podpor prakticky jenom základní přímé platby na plochu. A jedou ve velkém inovace. My musíme investovat primárně do inovací, ne to přes národní provozní dotace projídat, to se nikam nedostanem­e.

 ?? ??
 ?? ?? Foto: Michal Růžička, MAFRA
Foto: Michal Růžička, MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia