Čas na inventuru státních svátků

Udělat něco smysluplného se státními svátky, to zraje u nás už řadu let, stejně jako zrušení letního času. Jenže naše vlády s tím nedělají nic, o to méně Evropská unie. Dánská vláda premiérky Mette Frederiksenové je razantnější, chce zrušit jeden ze státních svátků, takzvaný Store Bededag (Velký modlitební den), který se v Dánsku slaví od roku 1686 vždy v pátek před čtvrtou nedělí po Velikonocích. Premiérka to zdůvodňuje rusko-ukrajinskou válkou a nutností zvýšit vojenský rozpočet na dvě procenta HDP. Protestuje proti tomu jen část náboženské komunity a pekaři, kteří ze svátku mají profit.

Nepatříme zrovna k zemím, které by si na svátky kdovíjak potrpěly, jako je na ně v Evropě nejštědřejší Norsko, ale i Německo, Rakousko či třeba Slovensko. Ty naše tradiční i novodobé se lehce vejdou do pouhého čtrnáctidenní. Navíc mnohdy padnou na sobotu a neděli nebo se překrývají. Přesto je o čem přemýšlet. Máme sedm státních svátků i sedm svátků ostatních, tedy třináct nepracovních dní (1. leden je v obou kategoriích). Máme i patnáct významných dnů a čtyři ostatní významné dny, ale ty v této úvaze nehrají roli, ačkoli jsou někdy významnější než svátky státní.

Nejen z historických důvodů se ze státních svátků těžko připravíme o 1. leden a z ostatních o 1. květen. Jeden je navíc po silvestru, druhý je nejen svátkem práce, ale i lásky. Stejně tak dále budeme chtít slavit Velikonoce a Vánoce. O ostatních svátcích už tu více či méně můžeme diskutovat.

První, co mnohé lidi napadne, je to, proč máme státní svátek Cyrila a Metoděje, Jana Husa a knížete Václava, ne však svátek Karla IV., nejuznávanější postavy českých dějin, Jana Amose Komenského nebo Tomáše G. Masaryka? Konfrontační je 1. květen. 28. říjen je vlastně svátkem již neexistujícího státu. 17. listopad je pak rok od roku jen příležitost, zvláště pro starší generace, jak současný režim srovnávat s minulým.

Důvody, proč s našimi svátky něco udělat, jsou v podstatě tři. První realistický: svátky většinou neslouží záměru, proč byly přijaty, většina lidí je do značné míry ignoruje, mnozí ani nevědí, co se vlastně slaví, a způsob oslav k jejich osvětě příliš nepřispívá. Druhý důvod je racionální: podnikatelé dávají najevo, že svátky neorganicky rozbíjejí pracovní týdny. Třetí důvod je obecnější: svátky narušují i navyklý rytmus osobního a rodinného života. A kdo chce, může si k tomu teď přidat ještě důvod dánský.

A jakou kompenzaci občanům za zrušení šesti svátků nabídnout? Určitě by uvítali volno mezi Vánocemi a Novým rokem. A možná prodloužit i Velikonoce o Zelený čtvrtek. Evropa přece jen vyrůstala na křesťanské tradici.