Otrava plynem. Letos záchranka vezla 11 lidí
Pacienty přiotrávené oxidem uhelnatým vozí sanitky na Homolku či do Kladna
Pražští záchranáři i letos dostáli jedné z vánočních tradic. A tou je záchrana pacienta otráveného oxidem uhelnatým (CO). „V pondělí 26. prosince jsme vyjížděli do Kobylis k případu nevolnosti devatenáctileté dívky. Už od začátku jsme měli podezření na únik plynu, protože ke kolapsu došlo v koupelně. Dispečerům už v takových případech automaticky naskočí myšlenka, že by to mohla být karma,“říká mluvčí pražské záchranky Jana Poštová. „Podezření se po příjezdu potvrdilo a pacientku jsme odvezli na Bulovku na internu,“dodává. Kromě tohoto případu vyjížděli pražští záchranáři letos k dalším sedmi případům otravy CO, při kterých ošetřili desítku lidí.
Klidnější než loni
Letošní Vánoce tak byly o trochu klidnější než ty loňské. Ty si totiž složky integrovaného záchranného systému pamatují jako případ otravy CO desetiletí. V rodinném domě v Modřanech se totiž tehdy přiotrávilo oxidem uhelnatým 32 lidí, a to včetně dětí. A podobně jako letos původně lidé volali na tísňovou linku kvůli nevolnosti. Že se jedná o otravu, však záchranáři objevili hned při vstupu do domu, jelikož miniaturní detektor je součástí jejich obleků. Záchranná služba tehdy dokonce kromě čtyř běžných sanitek nasadila i speciální vozidlo Fénix, které má velkou zásobárnu kyslíku a záchranáři mohou díky němu provádět kyslíkovou terapii u několika pacientů naráz.
Jak letošní, tak loňské pacienty zvládly ošetřit nemocnice, které nejsou vybavené na nejkritičtější případy,
tedy nemají ve výbavě hyperbarickou komoru.
„Pokud se nejedná o člověka, který by vyžadoval hyperbarickou komoru, vozíme pacienty zpravidla na nejbližší interní oddělení, případně na JIP primárně interního charakteru,“vysvětluje Poštová.
Do hyperbarické komory pacient putuje, když obsah CO v jeho těle překročí mezní hranici a zároveň trpí poruchami vědomí. Mezi „návštěvnice“komory patří také těhotné ženy, jelikož pro ně je otrava CO obzvláště riziková. „Miminko se vyvíjí „hluboko“v těle matky, z logiky věci je tam kyslíku málo. Miminko
si to kompenzuje jinak „konstruovaným“krevním barvivem, hemoglobinem. Tato změna ale znamená ještě daleko větší příchylnost k molekule CO. Tedy i v případě lehce přiotrávené těhotné ženy je její plod v ohrožení života,“zdůrazňuje Tomáš Hyánek, vedoucí lékař oddělení ARO v Nemocnici Na Homolce a expert na léčbu pacientů v hyperbarické komoře.
Jediná na ARO
Právě Homolka je místem, kam záchranka tyto kritické nebo rizikové případy vozí. Tamní komora je totiž jako jediná umístěna přímo na
ARO, resuscitačním oddělení, a je jedinou komorou v regionu fungující nonstop s možností péče o těžce nemocné pacienty, kteří potřebují podporu či náhradu dýchání a podporu činnosti srdce.
„Naše komora je jednomístná, zvládneme jednorázově tedy jednoho pacienta. Na druhou stranu reagujeme okamžitě, hyperbarická komora je připravena, ještě než kolegové ze záchranky s pacientem dojedou,“podotýká Hyánek.
Lékaři v Nemocnici Na Homolce letos v hyperbarické komoře ošetřili 62 pacientů s různými diagnózami. Pouze u deseti z nich byla problémem otrava CO. Často se ale komora používá také například k léčení neprůchodnosti tepen v končetinách.
Kladenská výpomoc
Další komory mají v metropoli lékaři k dispozici například v interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice nebo v dejvickém Ústavu leteckého zdravotnictví (ÚLZ). Pražská záchranka do nich nicméně pacienty nevozí. Místo toho přiotrávené lidi, kteří vyžadují terapii v komoře , ale nepotřebují být připojeni na plicní ventilaci, odváží do kladenské nemocnice. Ta totiž má komoru až pro dvanáct lidí.
O zapojení ÚLZ se nicméně už jedná. Jejich zařízení letos zahájilo ostrý provoz po rekonstrukci a momentálně slouží nejen pacientům, ale i potápěčům či leteckému personálu, kteří zde podstupují povinný výcvik. Navštívit toto zařízení mohou lidé s akutními problémy, jako je kesonová nemoc, ale také chronicky nemocní pacienti.
Terapie jim pomůže řešit například problémy se sluchem v podobě náhlé hluchoty či ušního šelestu nebo poradiační následky, které sužují onkologické pacienty.