60, 21, 10. V NBA řádí slovinské monstrum
Kbasketbalovému míči se poprvé nachomýtl už coby sedmiměsíční mimino. Od útlého dětství sledoval, jak na palubovkách válí jeho otec.
Světu košů proto brzy zcela propadl, vzhledem ke své šikovnosti se ale dostával do konfrontací se staršími a vyššími soupeři.
„Tak jsem je musel porazit mozkem,“pousměje se Luka Dončič.
Mimořádně kreativní mysl využívá stále. Ač ve slavné NBA rozhodně nepatří mezi nejsvalnatější či nejmrštnější borce, přesto vyniká a patří k předním hvězdám prestižní zámořské soutěže.
Na rozehrávače měří úctyhodných 201 centimetrů, k tradičním schopnostem tvůrce hry přidává i přesnou mušku a ostré lokty v pranicích pod košem.
„Umí všechno. Má krásný styl, dostatek sebevědomí. Zkrátka radost pohledět,“básní o něm legendární kouč Gregg Popovich.
Dončič v pouhých 23 letech kroutí už pátou sezonu za Dallas Mavericks, ve všech průměroval víc než 20 bodů na zápas. K tomu kolem osmi asistencí i doskoků.
Nejúžasnější kousky však předvádí až v aktuálním ročníku, v němž sází průměrně 33 bodů na utkání.
Tuto statistiku si výrazně zkrášlil v noci na včerejšek, kdy New York Knicks potopil 60 body, 21 doskoky a 10 asistencemi.
Vykouzlil první triple double s 60 body, 20 doskoky a 10 asistencemi v historii NBA a druhý triple double s 60 body.
„A nezapomínejte, že jsem měl ještě dva zisky a jeden blok,“glosoval s úsměvem jako správný showman.
I v samotném zápase bavil diváky fantastickými kousky, zvedal je ze sedaček rozmáchlými oslavnými gesty, při nichž ukazoval potetované předloktí levé paže.
Jak se obrázky tygra či božího oka znovu a znovu blýskaly v záři reflektorů domácí arény, přes dvacet tisíc diváků bouřilo. „Všichni víme, že je výjimečný, ale on to pokaždé ukáže na jiné úrovni a jiným způsobem,“chválil parťáka Dwight Powell.
Slova uznání ze sebe soukali i poražení z New Yorku. Quentin Grimes, jenž měl za úkol zázračného Slovince bránit, si posteskl:
„Opravdu jsem se snažil, ale je mazaný s míčem i bez něj. Musíte
pokaždé vědět, kde se na hřišti nachází. Je jedním ze tří nejlepších hráčů ligy z dobrého důvodu. Musím jen smeknout.“
„Hraje jako monstrum,“přidal trenér New Yorku Tom Thibodeau. Těžko z tak výjimečného duelu vybrat jednu akci, která ilustruje Dončičovo mistrovství, zkusme přesto závěr základní hrací doby, v němž Dallas obdivuhodně povstal. Ještě 26 vteřin před koncem prohrával 103:112, když časomíra ukazovala poslední čtyři sekundy, zaostával o tři body.
V ten moment Dončič proměnil trestný hod, druhý schválně nahodil o desku tak, aby se míč odrazil do skrumáže pod košem. V tlačenici si balon přizvednutý spoluhráči sám našel a proměnil těžkou střelu.
Vteřina do konce, srovnáno na 115:115.
„Bylo to opravdu působivé, celý tým pořád šlapal a nepřestával věřit,“cenil si Dončič.
V prodloužení pak obrat své party režíroval k vítězství 126:121.
Poté, co na palubovce strávil úmorných 47 minut z 53 možných, do televizního rozhovoru hlesl jen: „Jsem unavený, potřebuju pivo na zotavení.“
Od zbytku týmu by si jistě odměnu zasloužil, neboť Dallas v této sezoně stojí a padá s výkony slovinského mága. Navzdory jeho úchvatným statistikám se tým s bilancí 19 výher a 16 porážek v tabulce Západní konference pohybuje kolem šestého místa. Pomalu však zbrojí na mohutné tažení v play off.
Úspěchem by rád podpořil i Dončičovy ambice stát se poprvé nejužitečnějším hráčem soutěže.
V posledních dvou letech toto ocenění získal jiný evropský unikát Nikola Jokič ze Srbska, ale minimálně v New Yorku jistě potvrdí, že zkratka MVP by slušela i Dončičovi.